(12.00 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan poslanec Nacher si stěžuje, že neslyší, tak já vás poprosím, kolegyně, kolegové o ztišení. Prosím.
Poslanec Patrik Nacher: Takže ještě jednou - že na ten speciální tarif by dosáhly osoby, které dosahují 2,15násobku životního minima, což je mechanismus, který už teď se někde jinde používá, a to v zákoně 348/2005 o rozhlasových a televizních poplatcích, s tím, že nově by byly ty osoby s nízkými příjmy vymezeny jako osoby, které pobírají příspěvek na živobytí, což je zjednodušeně řečeno jednonásobek životního minima. Jinými slovy se počet těch osob zužuje. Takže kdybych to měl laicky popsat, aby to bylo srozumitelné pro ty, co nestudovali ten tisk, tak na jedné straně se počet těch osob zužuje, ale na straně druhé se vlastně zjednodušuje a zpřesňuje to, jakým způsobem se to bude dokládat. Protože doteď je to čestným prohlášením, což může činit jako problém i administrativní, a teď je to vlastně tím, že ten člověk pobírá příspěvek na živobytí, a to nahradí to čestné prohlášení. Takže rekapitulace: čerpalo by to méně osob a ta administrativa by byla jednodušší.
Já tady v tomto bych chtěl požádat, abychom to projednávali, já jsem o tom mluvil i s ministerstvem, a to z několika důvodů. Za prvé je potřeba se na to dívat, že ta skutečnost, ten návrh vymezení osob s nízkými příjmy, je tedy užší, užší, než tak jak to vlastně upravuje stávající úprava. V momentě, kdy my to zužujeme, byť administrativně zlepšujeme, tak si troufám říct, že by měli mít poslanci možnost tam případně dát pozměňovací návrhy, které to zase vrátí a zase to rozšíří na okruh osob, ať už je to ten násobek 2,15, nebo nějaký jiný. V momentě, kdy bychom využili § 90, tak tuhletu možnost nemáme.
Nicméně já v tomhle jsem vstřícnost sama. Já uznávám řekněme dva hlavní důvody, proč používat § 90, a to jest, když nechceme, abychom do nějaké robustní novely dávali pozměňovací návrhy, protože tam potřebujeme dát nějakou jednu drobnou změnu, to se mi tady stalo v minulém volebním období, kdy by se otevřel zákoník práce, a tam šlo o nějaký příspěvek pro lidi se zdravotním postižením a otevřením robustního zákona by to znamenalo, že by to neskončilo jenom u té jedné změny. To je jeden důvod legitimní. Druhý je ten časový. Já bych ten časový tady také bral, protože tady ten obsahový není. Tady je legitimní ten časový, aby se to stihlo od 1. 1. Nicméně, kolegyně, kolegové, já se obávám, že vlastně tenhleten legitimní důvod, který já nezpochybňuji, my ho nejsme schopni dodržet. Vzhledem k tomu, že to projednáváme 16. 12., ještě by to musel schválit Senát a podepsat prezident, tak se to od 1. 1. podle mě stihnout evidentně nedá. A v této chvíli my bychom uplatnili § 90 na něco, co stejně se k 1. 1. uplatnit nedá, ale vynechali bychom ten proces možnosti tam do toho dávat pozměňovací návrhy. Takže jakoby ten legitimní - a to já souhlasím s panem ministrem, legitimní důvod urychlit to projednání, aby to platilo od 1. ledna, by tady fungoval v momentě, kdyby sem přišel tenhle zákon, návrh někdy v listopadu, tak pak se to stihnout dá a pak ta devadesátka má smysl časový, ne obsahový. Takže já zase v tomhle - a já jsem to otevřeně komunikoval s ministerstvem, já si myslím, že bychom to projednat měli.
Druhý důvod je, a to nevím, jaký je aktuální stav, jestli mi to řekne pan ministr, je to, že tady byl požadavek ČTÚ, ale podle mě už i ERÚ, že v tom zákoně o ochraně spotřebitele vypadla pasáž, že tyto mimosoudní orgány budou vyřizovat reklamace u spotřebitelů, a byla tady snaha to dostat do nějakého zákona, který je tady otevřený, což by se dalo využít u této novely ZEKu. A tam já jsem jako předseda podvýboru poprosil, jestli by příslušný náměstek ministra průmyslu svolal schůzku se zástupci ČTÚ, ERÚ a dotčených orgánů, kterých se ten výpadek těch reklamací týká, abychom se sešli a řekli si, jestli je to skutečně tak akutní, a pokud ano, tak jestli bychom to mohli upravit a napravit tím, že bychom to dali jako pozměňovací návrh k této novele.
Takže tady já bych poprosil, jestli můžu mít nějakou aktuální informaci, s tím, že se nebráním, abychom maximálně, jak to půjde, zkrátili ty lhůty. Ale jak říkám, ať už je zkrátíme, nebo i kdybychom měli devadesátku, tak od 1. 1. to nestihneme. A pak by mě v tom případě zajímala ještě otázka, jestli je předdomluveno s panem ministrem Šalomounem, že bychom tedy využili nějaké výjimky, aby to neplatilo, protože my jsme tady schválili ta pravidla, že buď je to od 1. 1., nebo od 1. 7., tak v případě, že bychom to zkrátili a všechno schválili, tak že by to třeba platilo od 1. 2., od 1. 3. a tak dále. Ale pokud si dobře vzpomínám, tak je potřeba na tyhle věci se domluvit s ministrem pro legislativu.
Tolik úvodní slovo k této novele zákona o elektronických komunikacích.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Dobré poledne. Já vás všechny zdravím, vystřídali jsme se v řízení schůze. Děkuji panu zpravodaji za přednesení zpravodajské zprávy. A nyní otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu. V rámci obecné rozpravy by tady mělo zaznít, jestli bude využito veto, nebo nebude. (Ministr Síkela: Mají veto.) Je veto, je vzneseno veto, abychom projednávali v rámci § 90 odst. 2. Pan navrhovatel se hlásí, pan ministr. Pane ministře, máte slovo.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Já částečně odpovím na otázku pana poslance Nachera, prostřednictvím pana předsedajícího. Pro případ, že by se nestihlo nabytí účinnosti od 1. 1., byla do návrhu zákona zapracována přechodná ustanovení, která řeší kontinuální poskytování předmětných služeb, tak aby oprávněné osoby nebyly kráceny na svých právech a aby jak tyto osoby, tak poskytovatelé univerzální služby měli dostatečný časový prostor splnit podmínky podle nové právní úpravy. Nicméně i pro tento případ je žádoucí, aby přechodový stav trval co nejkratší dobu. A co nejkratší, to je prostě co nejkratší maximálně možná.
Velmi důležitým aspektem je právě zlepšení kontroly a minimalizace zneužívání tohoto institutu tím, že se nárok na zvláštní ceny neprokazuje pouze tím čestným prohlášením. Zároveň lze v rámci přesnějšího adresování zvláštních cen předpokládat vyšší využití u oprávněných osob, kdy odpadne komplikovanější vyplňování čestného prohlášení. Jenom pro vysvětlení, předložení materiálu vládě, respektive Poslanecké sněmovně, bylo zpomaleno komplikovaným vypořádáním připomínek z mezirezortního připomínkového řízení, kde, jak se bohužel začíná stávat v poslední době obvyklým, zásadní připomínky uplatnily i subjekty, se kterými byl materiál před provedením mezirezortního připomínkového řízení předjednán. A cílem složité diskuse bylo právě vybalancování pozitivních a negativních dopadů navrhovaných změn, které v konečném důsledku, respektive v navrhovaném znění efektivněji zacílí poskytování zvláštních cen pro potřebné uživatele, aby mohli využít levnější služby elektronických komunikací. ***
