Poslanec Robert Králíček: Vážený pane místopředsedo, vážení ministři, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych zde vystoupil krátce v roli zpravodaje a uvedl navrhovaný zákon.

Předkládaná úprava stavebního zákona zahrnuje zejména změnu systému stavební správy a s tím související úpravu kompetence jednotlivých stupňů stavební správy a související procesní změny povolování stavebních záměrů. Navrhovaná právní úprava je vedena těmito principy:

1. V oblasti institucionální dochází ke zrušení Nejvyššího stavebního úřadu, jehož kompetence převezme Ministerstvo pro místní rozvoj. V tomto ohledu zůstane stávající stav. Cílem návrhu je proto zabránit zřízení dalšího relativně nezávislého ústředního správního úřadu.

2. Zrušení krajských stavebních úřadů a zachování smíšeného modelu veřejné správy. Návrhem zákona dojde k zachování smíšeného modelu veřejné správy na úseku povolování staveb. Návrhem zákona tak bude zachována působnost krajských úřadů a obecních úřadů jako úřadů stavebních.

3. Zachování institucionálního rámce Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu, který bude příslušným stavebním úřadem ve věcech vyhrazených staveb.

4. Posílení role samosprávy v procesech pořizování územních opatření. Navrhovaná úprava spočívá v rozdělení kompetencí v procesu pořizování mezi samosprávu a státní správu, a to v obdobném rozsahu, jako je tomu při pořizování územněplánovacích dokumentací. Tedy samospráva, rada obce nebo rada kraje, rozhoduje o pořízení, vydává územní opatření, zatímco příslušný úřad územního plánování zajistí jeho pořízení.

5. Opětovné zavedení politiky územního rozvoje jakožto strategického nástroje územního plánování na úrovni státu, a to v rozsahu stávající politiky územního rozvoje. Vztah politiky územního rozvoje k územnímu rozvojovému plánu je zachován v rozsahu stávající právní úpravy, tedy zákona č. 183/2006 Sb.

6. Změna ustanovení v novém stavebním zákoně souvisejících se změnou struktury stavební správy oproti platnému stavebnímu zákonu v nezbytném rozsahu.

Návrh obsahuje tři okruhy nezbytných úprav. První okruh: úprava institucionálního modelu výkonu veřejné správy na úseku stavebního práva. Za druhé: úprava územního plánování a posílení role samospráv. Za třetí: úpravy na úseku stavebního práva hmotného a na úseku stavebního řádu.

Tolik krátká zpravodajská zpráva. Následně se přihlásím do diskuse s vlastním názorem. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a já v tuto chvíli tedy otevírám obecnou rozpravu ke všem třem bodům. Jedná se o sloučenou rozpravu.

Sloučená rozprava k bodům 19, 20 a 21
/sněmovní tisky 328, 329 a 330/

Poprosil bych pana ministra Kupku, jestli by mohl vystoupit se svým příspěvkem.

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolím si tedy podrobně představit, co sledujeme a co by mělo splnit právě ustanovení jednotného environmentálního stanoviska.

Hlavním cílem je zrychlit a zefektivnit stavební řízení s tím, že díky JESu, tedy jednotnému environmentálnímu stanovisku, bude možné veřejný zájem na ochraně životního prostředí jako celku realizovat právě v tom jednotném stanovisku. Návrh představuje tedy procesní integraci na úseku ochrany životního prostředí a zavádí právě jednotné environmentální stanovisko ve formě závazného stanoviska, a to pro všechny záměry povolované podle stavebního zákona, ať už jde o záměry vyžadující EIA, tedy proces posuzování vlivu stavby na životní prostředí, nebo záměry ostatní. Jde o to, abychom opravdu dokázali bez toho, aniž by musel stavebník obcházet jednotlivá místa, jednotlivé dotčené orgány státní správy, aby to byl schopen pořídit koordinovanou cestou u jedné instituce, u jednoho úřadu. JES tedy bude vydáván na místo správních úkonů obsažených v devíti různých zákonech z oblasti životního prostředí, které mají podle platné a určené právní úpravy většinou podobu závazného stanoviska.

Příslušným orgánem vydávajícím jednotné environmentální stanovisko bude v definovaných případech krajský úřad, v ostatních případech pak obecní úřad obce s rozšířenou působností. U několika konkrétně typově stanovených záměrů bude k vydání JES příslušné Ministerstvo životního prostředí s tím, že do jednotného environmentálního stanoviska nebudou integrovány správní úkony vydávané orgány ochrany přírody ve zvláště chráněných územích, v evropsky významných lokalitách a v ptačích oblastech. V těchto nejcennějších územích ochrany přírody bude pro účely povolení záměru nezbytné rozhodnutí příslušného orgánu ochrany přírody, tedy Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, krajských úřadů případně správ národních parků. V tomto rozhodnutí budou na území národních parků nově zahrnuty i otázky ochrany zemědělské půdy a lesa.

Příslušný úřad vydávající jednotné environmentální stanovisko posoudí žádost a přiloženou dokumentaci a v případě potřeby si vyžádá odborný podklad od správního orgánu příslušného podle jiného právního předpisu. Tím bude typicky obecní úřad obce s rozšířenou působností. Na základě posouzení žádosti a případných vyjádření vydá pak příslušný orgán jednotné stanovisko s definovanými náležitostmi, kterými jsou mimo jiné podmínky pro povolení záměru s tím, že i v tomto případě bude tak jako u obecných jiných závazných stanovisek platit fikce závazného souhlasného stanoviska.

Jednotné environmentální stanovisko bude mít omezenou dobu platnosti, tedy pět let, s možností prodlužování platnosti - na základě žádosti žadatele bude moci být rovněž to stanovisko změněno. U záměrů v režimu EIA bude jednotné environmentální stanovisko vydáváno také, a to buď v rámci procesu EIA, nebo až po vydání stanoviska EIA. V každém případě však i zde bude jednotné environmentální stanovisko nahrazovat správní úkony vydávané doposud dotčenými orgány samostatně. I v tom je tedy možné vidět zjednodušení a sloučení úkonů ve prospěch stavebníka. JES bude tedy podkladem pro rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona, respektive pro takzvané navazující řízení ve smyslu zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, i pokud podléhají povolování podle jiného než stavebního zákona. Co se týče záměrů povolovaných podle stavebního zákona, bude JES podkladem pro všechny tyto záměry, včetně takzvaných vyhrazených staveb, u nichž působnost stavebního úřadu vykonává Specializovaný a odvolací stavební úřad.

Zásadním pozitivem zavedení jednotného environmentálního stanoviska z pohledu stavebníka je koncentrace správních úkonů potřebných pro povolení záměru. Tedy bude to prakticky znamenat, že na jednom místě získá žadatel-stavebník všechna příslušná povolení, která souvisejí s ochranou životního prostředí. Namísto několika správních úkonů vydávaných často více orgány působícími na úseku ochrany životního prostředí bude vydáván pouze jediný správní úkon, a to ve formě závazného stanoviska. Bude přitom čistě na stavebníkovi, zda si o vydání jednotného environmentálního stanoviska požádá napřímo sám ještě před vedením řízení o povolení záměru podle stavebního zákona, nebo zda podá ucelenou žádost stavebnímu úřadu a v takovém případě si pak stavební úřad příslušný sám zajišťuje pro příslušný záměr zmíněné jednotné environmentální stanovisko.

Komunikace mezi stavebníkem, stavebním úřadem a příslušným správním orgánem pro vydání jednotného environmentálního stanoviska bude probíhat primárně elektronicky prostřednictvím Portálu stavebníka. Tady se v praktické podobě odehraje právě zjednodušení sjednocení těch úkonů tou cestou, že bude možné všechen proces absolvovat formou sledování případu v rámci Portálu stavebníka a pochopitelně také v rámci Portálu stavebníka reagovat.

Souběžně je předkládán návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném environmentálním stanovisku, tedy takzvaný změnový zákon. Ten upravuje v jednotlivých částech související úpravy provedené v dalších zákonech, jakými jsou zákon o geologických pracích, zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, lesní zákon, zákon o posuzování vlivu na životní prostředí, dále vodní zákon, zákon o pohřebnictví, zákon o ochraně ovzduší, zákon o prevenci závažných havárií s tím, že účinnost všech těch konkrétních změn i samotného nosného návrhu zákona o jednotném environmentálním stanovisku by byla od 1. července 2023. ***