(10.40 hodin)
(pokračuje Karel Havlíček)

Nicméně reakce pana ministra vyrazila dech i těm, kteří s ním spolupracují, i členům pětikoalice. Jaké bylo veřejné vyjádření pana ministra: "Navýšení limitů pro instalaci fotovoltaiky bez licence do 50 kilowatt pomůže českým občanům, proto jsme chtěli, aby ho Sněmovna schválila ve zkráceném řízení v prvním čtení. Opozice to zamítla a pravděpodobně připravila občany o šanci výhodně si vyrábět více vlastní elektřiny od začátku příštího roku." Pane ministře, to je na Chocholouška, a prosím pěkně, už s tím něco dělejte. Pana premiéra už neprosím, ale už žádám, aby pana ministra Síkelu nějakým způsobem zajistil, protože tady už končí veškerá legrace. (Potlesk a smích z řad poslanců hnutí ANO.) To si z nás děláte legraci? Myslíte to skutečně vážně?

Tak si to pojďme zrekapitulovat. Toto řeší vláda už šest měsíců. Ministerstvo průmyslu a obchodu v květnu přišlo s tím, naprosto správně, že to bude v novele o plynových zásobnících. Vypadlo to. Ano, byly tam nějaké chyby, tomu všemu bych rozuměl. Slib, pane ministře, jste dal jasný, že do prázdnin bude hotovo, do prázdnin! Prázdniny v České republice začínají 1. července a končí 31. srpna. Možná jak cestujete po světě, tak si to vždycky zpřeházíte, máte to posunuté, ale v každém případě vy jste to poslali do Sněmovny tak, že to přišlo 29. září. To je tři měsíce od začátku prázdnin, tři měsíce. V prvním čtení se to logicky četlo 14. 10.

Je třeba ještě zmínit jednu věc. Vy jste to velmi dobře věděl, že vám to vaši kolegové a samozřejmě i opoziční poslanci někdy v polovičce září totálně shodili ze stolu. To bylo to jednání hospodářského výboru, tuším, že to bylo v Dukovanech. Tady se jasně řeklo, že je tam velké množství chyb, že to není v pořádku. Věděl jste, že to tak není, nebo věděl jste, že to je v nepořádku. Ano, vy jste chtěl toho 14. 10., aby se to schválilo v devadesátce, čili v tom jednom dnu všechno naráz. Naprosto logicky zde vystoupila paní předsedkyně Schillerová, která řekla, že je tam celá řada chyb a nejasností a musí to jít do výboru, mimo jiné poté, co to řekli vaši poslanci. Ale samozřejmě vyšli jsme vstříc, že se to zkrátilo na sedm dní. Vstřícnost sama! Teď o co se tam hrálo. Samozřejmě, že to šlo do hospodářského výboru. A víte, jak to dopadlo? Určitě to víte. Šest pozměňovacích návrhů, jeden komplexní pozměňovací návrh, z toho pět pozměňovacích návrhů dali členové pětikoalice. Tuším, že čtyřikrát to bylo z ODS - mám to zde poznamenáno - jedenkrát za STAN a jedenkrát to byl pozměňovací návrh paní poslankyně Dostálové. Čili z toho je naprosto zřejmé, že i vaši kolegové to nepovažovali za správně napsaný zákon, a udělala se tam celá řada naprosto správných a logických změn.

Tak, pane ministře, prosím vás, příště až zase budete komunikovat s vašimi PR specialisty ve STAN, tak si uvědomte, že tito PR specialisté vás dostávají na hranici volitelnosti. A jestliže budete argumentovat, tak se držte alespoň základních parametrů, a to takových, že vy jste to zbastlili, nikoliv že my jsme vám to zdržovali. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Do rozpravy je řádně přihlášený pan poslanec Adamec. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já jsem přemýšlel dneska po ranní rozcvičce, jak tady začnu vyprávět, co vlastně dneska tady budeme schvalovat. Musím říct, že už uběhla chvilka od té rozcvičky, tak už jsem to trošku vydýchal. Myslím si, že bylo potřebné si to takto vysvětlit. Ale kromě toho, že musím něco navrhnout z tohoto místa, tak bych chtěl slyšet taky nějaké veřejné záruky.

Pak jsem chtěl říct, že - možná bych doplnil pana poslance Havlíčka, v dobrém - že je to spíš rozšíření působnosti toho návrhu zákona než opravy. To jsem chtěl říct, protože já jsem tam podával ty pozměňovací návrhy asi tři nebo čtyři, teď to z hlavy přesně nevím. Využili jsme prostě té doby, když se to dostalo do výboru, abychom udělali další kroky, které považujeme za potřebné. Myslím si, že to nejsou zdaleka všechny kroky, které naše energetika potřebuje v nejbližším období.

Protože to téma je velmi citlivé, odráží se i v něm nálada ve společnosti. To si řekněme úplně na rovinu, tak to prostě je. Musíme prostě připravit návrhy zákona tak, aby byly aplikovatelné v praxi, aby nezpůsobily nějaké problémy, abychom se nevraceli do počátku našeho tisíciletí, kdy fotovoltaika nám neudělala přímo radost, protože došlo k nekontrolovatelnému růstu a růstu cen. Můžeme se dneska dohadovat, zda to byl záměr, nebo zda to byla nezkušenost, a těchto kroků se chceme vyvarovat.

Musím říct, že původní návrh vlastně počítal s tím, že se zvedá výkon na těch 50 kilowatt, že nebudete potřebovat ani územní rozhodnutí, ani stavební povolení. My jsme toho využili s tím, že jsme vlastně dali další věci. Já jsem podal pozměňovací návrhy, které se týkají veřejného zájmu u zdrojů mezi 1 megawatthodinou a 100 megawatthodinami. Jinak upozorňuji, že nemluvím o fotovoltaice, mluvím o zdrojích elektrické energie. To je zásadní rozdíl a někdo si to plete.

Samozřejmě jste asi dostali dopis od místopředsedy Agrární komory o tom, že chceme na polích stavět fotovoltaiku. Tak chci všechny uklidnit, že to není pravda, že těch pojistek je tam celá řada. Na druhé straně tady padlo to, že jsme velmi pozadu za Evropou, že potřebujeme přidat v obnovitelných zdrojích a někde prostě ty obnovitelné zdroje musíme postavit. To je realita, s tím se musíme nějakým způsobem popasovat.

Samozřejmě, pokud budeme říkat toto, nemůžeme druhým slovem říkat: Ale my bychom chtěli ještě rozhodovat o tomhle - starostové nebo jiné orgány - ještě o tomhle, ještě o tomhle, protože když toho úředního šimla zase nafoukneme, tak prostě nepostavíme vůbec nic. To si myslím, že není účelem.

Chtěl bych říct, že tady se také pletlo, co to je veřejný zájem a veřejně prospěšná stavba. To jsou zásadně odlišné pojmy. My jsme se o tom na hospodářském výboru bavili a veřejný zájem nám sem vlastně jde z Evropy. Je těžké ho definovat, není to úplně jednoduchá věc. Myslím si, že praxe teprve ukáže, jestli je to míněno dobře, nebo špatně. Nicméně na hospodářském výboru jsme se domluvili. Domluvili jsme se na tom, že pozměňovací návrhy podpoříme kromě pozměňovacích návrhů kolegy Bureše. To je potřeba říct, takto to bylo. Podpořili jsme i ten poslední pozměňovací návrh pana kolegy Václava Krále, protože ideově je správně. Já se přiznám, že jsem chtěl vzbudit diskusi na toto téma, abychom si decentralizací nezničili centrální zdroje v teplárenství. Je to obor, který je velmi komplikovaný, je tam také spousta lobbismu, spousta zájmů. Na druhé straně je třeba říct, že nemůžeme připustit, aby se nám lidi odpojili od centrální soustavy jenom proto, že třeba jiný zdroj energie je pro ně v nějakém období levnější. Kdo jste působili na obcích, tak víte, že se nám to stávalo čas od času, že třeba odešli od CZT a udělali si malou plynovou kotelnu. Dneska se tlučou do hlavy. Už tehdy to nebylo tak výhodné, jak jim slibovali ti, kteří jim tam instalovali ta zařízení jiného typu.

Takže je to ideově správně, ale bohužel musím říct, že z hlediska českého a evropského práva je to nekompatibilní, protože oni to takto neznají. Ani náš právní řád to takto nezná. Já si myslím, že jsme částečně mým pozměňovacím návrhem upravili nemožnost toho jen tak, že se vlastně nesmí zvyšovat nebo snižovat tepelná účinnost v domě, když vyměníte zdroj, což je podle mě správný postup, správný přístup. To se podařilo a to jsme i prohlasovali.

Ale obecně i v tom krizovém rámci tak, jak je to navrženo Václavem Králem, to prostě bohužel do praxe neuvedeme. Já bych samozřejmě tady požádal pana ministra, aby nám přislíbil, že tento problém budeme řešit OZE II, protože cesta existuje přes takzvané účinné tepelné soustavy. Myslím si, že je potřeba to dořešit, protože to, co jsem navrhl já, sice je funkční, ale nemusí to úplně stačit.

Jinak mimochodem, centrální soustavy mají problém, že vlastně ony se chovají jako komunitní energetika. To znamená, čím víc je navýšeno uživatelů, tím ten zdroj se zlevňuje. Když se stane opak, co se nám stane? Že vlastně poženeme teplárny do ekonomických potíží a možná i ke krachu, což si myslím, že v současné době nechceme. Je tam problém i transformace podpory teplárenství. Tam chybí notifikace, prostě je tam spousta problémů, které je potřeba dořešit. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP