Vládní kompenzace a registrace, kde kvantita ale zvítězila nad kvalitou, jsme projednávali například i na bezpečnostním výboru a podrobovali jsme to kritice. Tady bych chtěl říci, že my opravdu máme k tomu určité výhrady, ale nabízíme i pomocnou ruku. My jsme vždycky i na bezpečnostním výboru od počátku, od března, dubna, dávali určité návrhy, dávali jsme určité podněty, na některé bylo reagováno, na některé reagováno nebylo. A paradoxně v těch jednotlivých lexech Ukrajina, které byly přijímány od začátku konfliktu, a logicky, jak se to zpřesňovalo a podobně, a učili jsme se s takovýmto obrovským přílivem migrantů pracovat, paradoxně potom i na některé naše návrhy, byť jak vždycky říkáme - pozdě, ale bylo na to přistoupeno.

V další části svého vystoupení bych chtěl říci, že v reakci na migrační vlnu velkého rozsahu, která byla vyvolána vojenskou agresí Ruské federace na území Ukrajiny, byl poprvé Evropskou unií v historii aktivován čl. 5 směrnice Rady 2001/55/ES, na jehož základě byla v březnu 2022 vyhlášena na území Evropské unie dočasná ochrana pro osoby prchající z území Ukrajiny. My jsme se k té směrnici tady také několikrát v rámci projednávání předchozích lexů dostali. Já potom, ještě než přejdu k lex Ukrajina IV, k určitým paragrafovým zněním, ke kterým mám určité výhrady, bych z této směrnice ještě citoval.

V reakci na tento krok bylo v České republice přijato několik zákonů, které se souhrnně označují jako lex Ukrajina. Takto jsme si to nazvali a máme lex Ukrajina I, II, III a nyní v současné době projednáváme lex Ukrajina IV, jejichž cílem bylo upravit specifická pravidla v oblasti pohybu, sociálního zabezpečení, školství či zdravotního pojištění těchto příchozích cizinců. Jedná se zejména o zákon č. 65/2022, to je ten klasický, vztahující se k cizineckému zákonu, upravující především pobytový režim uprchlíků a specifické otázky zdravotního pojištění, zákon č. 66/2022 obsahující otázky spojené se zabezpečením uprchlíků, humanitární dávky, příspěvky, solidární domácnosti a podobně, a zákon č. 67/2022, úprava školské problematiky, která s tím samozřejmě souvisí.

V době, kdy Rada Evropské unie rozhodla o aktivaci mechanismu dočasné ochrany, nebylo možné predikovat - a opravdu to nikdo nemohl predikovat, ani kdyby hnutí ANO bylo vládní stranou, opravdu v počátku nikdo nemohl předpokládat, jak se to bude vyvíjet, kdy bude válečný konflikt a s tím spojená migrační vlna ukončena. Proto byla dočasná ochrana vyhlášena - a tady máme ty první termíny - do 31. března 2023. Potom vám odcituju pár paragrafů z té evropské směrnice, která o těchto termínech hovoří.

I vnitrostátní úpravy tedy počítají nadále s tím, že všechna opatření budou nebo měla být ukončena po prvním roce, kdy jsme nikdo nemohli předpokládat, že ten konflikt tam jaksi zamrzne, a všichni jsme tajně doufali, že ta šílená věc, válka, nějakým způsobem bude ukončena. A my říkáme, že opravdu je třeba vyvolat maximum možných jednání, a i jsme tady jako Sněmovna tuším přijali usnesení, kdy jsme zavázali českou vládu, aby činila všechny možné kroky a opatření k tomu, abychom tento válečný konflikt ukončili, protože samozřejmě je šílené, když tam umírají lidé na obou stranách fronty. Přijatá opatření by měla být ukončena k 31. březnu 2023.

Z logiky věci, jsme dneska v prosinci 2022, všichni víme, že zatím, byť už jsou nějaké drobné náznaky jednání, válečný konflikt pokračuje a s největší pravděpodobností do 31. března 2023 nebude ukončen. Proto plně chápu, že přichází současná vládní koalice s lex Ukrajina IV, kde se snaží upravovat nějaké podmínky, aby dočasný pobyt - ne vojsk, ale dočasný pobyt Ukrajinců, kteří jsou na našem území - za nějakých podmínek jasně stanovených mohl pokračovat. Dosavadní průběh konfliktu na Ukrajině však nenaznačuje, že by se mohlo opravdu blížit jeho blízké ukončení. Spíše to vypadá zatím naopak, že tam bude docházet ještě k nějaké eskalaci. Proto bylo na úrovni Evropské unie rozhodnuto o prodloužení dočasné ochrany až do března roku 2024. Opět o tom evropská směrnice hovoří, a to s odkazem na čl. 4 odst. 1 výše zmíněné směrnice.

A teď bych se jenom krátce zmínil o směrnici, kterou tady mám před sebou. V době, kdy jsem ještě před lety pracoval na cizinecké policii, tato směrnice byla přijata už v roce 2001 a nikdy nebyla vlastně aplikována, protože nikdy nikdo nepředpokládal, že dojde k takhle velkému pohybu na úrovni válečného konfliktu v Evropě. Stačily nám ty naše migrační plány. Proto také na Ministerstvu vnitra ještě v současné době stále existuje pouze migrační plán velkého rozsahu na 20 000 běženců za rok, což se předpokládalo jako nejvíce katastrofická varianta, která by Českou republiku mohla postihnout. Takže směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách - a prosím vás, tady je důležité to, co tam je napsáno - o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a opatření k zjištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a následků z toho plynoucích.

My jsme tady už diskutovali o tom, jestli je určitý paragraf třeba více vstřícný, méně vstřícný k Ukrajincům, jestli tam nedochází z jejich strany k nějakému zneužívání. Logicky vždycky se najde nějaká skupina osob, která tu vstřícně podanou ruku zneužije a bude tam docházet k nějakým věcem. Já jenom bych tady odcitoval například odst. 8 uvedené směrnice, který hovoří toto: "Je nezbytně nutné vypracovat určité minimální normy pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a přijmout opatření k zajištění rovnováhy" - rovnováhy - "mezi členskými státy při vynakládání úsilí na přijímání osob a vyrovnávání se s následky z toho plynoucími."

Česká republika, jak jsem říkal, řádově přijala 480 000 běženců. My jsme se dotazovali i na bezpečnostním výboru a měli jsme takové odpovědi, že proto, abychom to kvalitně zvládli, aby ti lidé se integrovali, ubytovali se slušně na krajích, děti mohly chodit do školy, poskytovala se zdravotní péče, bylo tam maximum možného, aby ti lidé mohli třeba i pracovat a tak dále, tak Česká republika měla odhady na 2,5 % své populace. To znamená kolem 250 000 obyvatel bychom kvalitně byli schopni přijmout. My jsme se dostali jednou tolik, my jsme udělali půl milionu. Jedna z našich výhrad, která zaznívá k současné vládní koalici, je, kde je ten strop? A tady vlastně i tato evropská směrnice hovoří o tom, že se zajišťuje nějaká rovnováha, a potom, když ta rovnováha není a je tam nějaké vychýlení, že v určité zemi je těch obyvatel podstatně více, prostě musí nastoupit nějaké evropské mechanismy, které příchozí migranty nějakým způsobem přerozdělí. My dodneška nevíme, jaká bude situace, jestli za týden, za čtrnáct dní, za měsíc, ač jsme na to upozorňovali, i paní Mračková Vildumetzová na to upozorňovala na bezpečnostním výboru, my opravdu nevíme, jestli za měsíc se tady neobjeví x vlaků z oblastí, které jsou dneska bez elektrické energie, je tam zima, a ti lidé se tady mohou objevit. A mně zcela v lex Ukrajina IV chybí právě nějaký strop, nějaký strop příjmů, kdy Česká republika si prostě řekne: Ano, jsme schopni přijmout, dejme tomu, říkal jsem 2,5 % naší populace, přijali jsme - 5 % máme dneska Ukrajince - a já tam prostě nevidím žádný strop a od vládní koalice, ani od pana ministra vnitra Rakušana, a pravděpodobně ani od pana ministra Jurečky se ten strop nedozvím. Takže je opravdu na zvážení, jestli v současné těžké ekonomické situaci... (Odmlčuje se pro hluk v sále.) Já neslyším.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, pane poslanče, já vám rozumím a poprosím ostatní kolegy v sále, aby se ztišili a případně přenesli své diskuse do předsálí. Děkuji, kolegové. Pane poslanče, můžete pokračovat.

Poslanec Hubert Lang: Děkuji a já doufám, že jsem neztratil tu nit. Takže opravdu nevím, jestli Česká republika by zvládla přijmout takovéto další velké množství, protože už dneska víme, že máme deficitní státní rozpočet, prostě je krize obecná, máme i krizi u nás a říkáme, že musíme pomáhat. Samozřejmě a rádi pomůžeme nejenom cizincům, ale musíme pomáhat i našim občanům, z jejichž daní se veškeré tyto věci hradí. Já jsem dneska zaregistroval nějaký článek pana ministra financí Stanjury, který říká, že kdo nedokáže rozlišit to, že přibližně příjmová hladina těch ukrajinských běženců je na 25 miliardách, že se hovořilo o 50 miliardách, že to je pouze, pouze! 1 % rozpočtu státního... Mně se zdá, že i 25 miliard korun je hodně velká, hodně velká částka. ***