(15.00 hodin)
(pokračuje Karel Havlíček)
Zákonem o státní službě tomu dáváte korunu. Ale ještě předtím zmíním vaši kritiku, která směřovala, určitě si na to vzpomínáte, k počtu státních zaměstnanců. Vzpomínáte si, jak jste se nám vysmívali a říkali jste, zvyšujete počet státních zaměstnanců? A my jsme vám argumentovali tím, že počet úředníků klesá, ale že roste počet pedagogických pracovníků, protože je více dětí, že roste počet policistů, protože potřebujeme posílit bezpečnost, že roste počet vojáků mimo jiné i z důvodu jejich enormního nasazení v době covidové krize a že roste počet hasičů ze stejných důvodů. Ignorovali jste toto, vysmívali jste se nám. Jaký je váš výsledek po jednom roce? Máte navíc 8 000 státních zaměstnanců. A když vám to řekneme, tak jaký je váš argument? Ale to nejsou úředníci, to jsou lidé, jako jsou policisté, jako jsou vojáci, jako jsou pedagogičtí pracovníci a podobně. Chytli jste se do vlastní pasti. Neudělali jste s tím vůbec nic, ale to vám nevyčítám, protože chápu, že počet pedagogů musí logicky růst s počtem dětí a nemluvě o vojácích, případně hasičích a policistech.
Zákon, který si nepochybně dneska protlačíte navzdory opozici, navzdory panu prezidentovi, navzdory všem, kteří kupecky přemýšlejí, a navzdory všem, kteří by od vás možná chtěli vidět alespoň nějakou symboliku, tak nastane do slova a do písmene tsunami novodobých politruků. Ano, všichni vaši kamarádi, kamarádky, milenci, milenky, milenci milenců, milenky milenek a opačně, všichni ti budou mít ideální příležitost nastoupit na pozice, vysněné pozice ministerských náměstků. Nechcete, abychom tomu říkali političtí náměstci, ale co jiného to je?
Je to politický náměstek, který tam může přijít bez jakéhokoliv systémového výběrového řízení, bez jakékoliv kvalifikace, čistě proto, že chcete ovládat ministerstva politicky. Nic proti tomu, rozumím, že když někdo vyhraje volby, že si chce politicky něco ovládat. Ale to, že současně dost dehonestujícím způsobem posíláte odborné náměstky na pozice takzvaných vrchních ředitelů, jim budou velet političtí náměstci, tak to považuji za vrchol nevkusu, protože přesně ti odborní náměstci jsou ti, na kterých ty rezorty leží. Zapomeňte na to, že leží na ministrech, ministr nezvládne svoji práci absolutně ve smyslu odbornosti. Není možné, aby to zvládl bez odborných náměstků. Jsou to lidé, kteří tam jsou často mnoho let. Jsou to odborníci, jsou to lidé seznámení s detailem, jsou to lidé, kteří museli přežít nás všechny, vás, nás, kteří tady přežili pět, šest, sedm, možná deset různých ministrů a kteří navzdory všem politickým otřesům ta ministerstva dokázali ještě dobře nebo přiměřeně dobře uřídit. Všem těm dneska vzkazujete: nad vámi budou politruci, vy pomašírujete na pozice vrchních ředitelů. A to, že jim necháte stejné peníze, o to se nehraje. Ono totiž ne všechno je o těch penězích. A věřte tomu, že ti lidé na těch pozicích odborných náměstků tam veskrze nejsou proto, že by tam měli nějaké závratné peníze. Uvědomte si, že to jsou lidé, kteří zodpovídají velmi často za miliardy, někdy desítky miliard korun, a dokonce někdy i přes sto miliard korun. Jsou v obrovském riziku. Oni tam jsou proto, že tu práci mají rádi, protože to jsou srdcaři, protože to jsou odborníci. A samozřejmě že jim záleží i na jejich společenském ocenění, postavení. A vy je dneska dehonestujícím způsobem pošlete pod politruky. To je to, co považuji za úplně nejhorší.
Problém není v tom, co se nám snažíte říct, že všechny tyto změny budou stát pouhé stovky milionů korun. Budiž, utrácí se i za jiné věci, i když to je nepochybně škoda. Problém je v tom, že symbolicky v době, kdy říkáte, že se má šetřit, v době, kdy říkáte, že každý se musí přizpůsobit naprosto mimořádné době, v době, kdy posíláte lidi na sociální úřady, na úřady práce a vyzýváte je k tomu, aby se nebáli, tak v té samé době si užíváte. A to je to, co mi na tom vadí nejvíc. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Přeji hezké odpoledne. Budeme pokračovat v projednávání této novely. S přednostním právem je v současné době přihlášena paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pan předkladatel tady není, chtěla jsem ho pozdravit. Milé kolegyně, milí kolegové, po poměrně krátké době tu máme druhý zákon vrácený prezidentem republiky. Dříve jsme byli spíše zvyklí, že se na půdě Poslanecké sněmovny řešily zákony - spíše zákony - vrácené Senátem, který byl pro naši vládu druhou opozicí. Dnes je ale takových vratek naprosté minimum, a to i přesto, že řada zákonů po úpravě doslova volá. Asi nikdo si snad nemyslí, že tím důvodem je, že by snad kvalita navrhovaných zákonů se tak zásadně zvýšila. Existuje jednodušší vysvětlení. Je to jednoduše proto, protože většina je teď v obou komorách Parlamentu stejná. A Senát teď logicky hájí politiku svých stran, hájí vládní politiku. Respektuji to, taková byla vůle voličů, ale také v přímém přenosu vidíme, že to nemusí být úplně zdravé. Proto jsem ráda, že v tuto chvíli v tomto případě zafungoval ten druhý pojistný prvek, který nám dává ústava, a to je prezident republiky, který svým vetem upozornil, že novela zákona o státní službě není ničím jiným než vytvářením nových trafik, pašalíků a teplých míst pro svoje známé. Ale vezmu to popořadě.
Když jste tu minulý pátek rušili zákon o elektronické evidenci tržeb, hovořila jsem o tom, že nás vracíte do devadesátek. Tenkrát zažívala šedá ekonomika zlaté časy a vy jste svým jen a pouze politickým rozhodnutím tuto dobu vrátili. Dobrovolně jste připravili státní rozpočet o každoroční příjem 13 miliard. Ano, opakuji se, ale musíte si na to zvyknout, tohle ode mě uslyšíte při každé příležitosti, jakmile budete tvrdit, že vám chybí dostatečné finance pro české domácnosti nebo firmy. A není to jen názor nás, hnutí ANO, jak se možná i sobě snažíte namlouvat. Četla jsem komentáře politologů, reakce ekonomů, a dokonce nejen ti čeští, ale i zahraniční nad tím kroutí hlavou. Česká republika prostě udělala krok zpět. A já jsem si v podstatě jistá, že dřív nebo později se k nějakému elektronickému systému, byť ne třeba EET, budeme vracet.
V pátek jsem říkala, že nás do devadesátek vracíte zřejmě proto, protože vám tam bylo nejlépe. A víte, co bylo dalším takovým symbolem devadesátých let? Byly to trafiky. Bylo to rozdělování pašalíků známým a lidem spřízněným s tou či onou tradiční politickou stranou, političtí náměstci, kteří se na své posty dostanou jen proto, protože mají tu správnou barvu stranické knížky, a po volbách vždy vyklidí šuplíky, sbalí si svou agendu a jdou zase na čekanou. Kontinuita minimální. To bylo to, co lidem tolik vadilo. To bylo to, kvůli čemu lidé ztratili důvěru v politiku, a ano, nebojím se to přiznat, to byl i jeden z důvodů, který zapříčinil to, že dlouholetí voliči vašich stran začali hledat nové politiky, kteří ty poměry změní. Tak a teď v přímém přenosu vidí, že to nebylo dobou, že to bylo lidmi. To myšlení je teď zpět se vším všudy. Já tomu ale jednu stranu rozumím, vím, že politika je zejména uměním kompromisu a dohody, a také vnímám, že pět hladových krků je hodně a je těžké je nakrmit. To vás ale nijak neomlouvá.
Vzpomínám si, jak jste před volbami mluvili o zeštíhlení státu, to byla přece taková vaše mantra. Ale od prvního okamžiku, co jste otevřeli dveře Strakovky, popíráte sami sebe. Rekordní počet ministrů, enormní počet politických náměstků, vytváření digitální agentury, kde, pokud bude definitivně schválena, bezesporu brzy uvidíme import pirátských čekatelů, a teď novela služebního zákona. ***
