(11.40 hodin)
(pokračuje Lenka Knechtová)
Cituji ze závěrečné zprávy Zhodnocení dopadů regulace: Smyslem evidence tržeb bylo zejména minimalizovat daňové úniky dané nevykazováním hotovostních tržeb, u kterých neexistuje digitální stopa. Toto riziko sice přetrvává, nicméně s ohledem na výše uvedené trendy a další opatření je výrazně nižší než v době vzniku evidence tržeb, s tím, že s ohledem na předpokládané snižování významu hotovostních transakcí bude význam této formy evidence i nadále klesat. Takže my pouze předpokládáme, to je to důležité slovo - předpokládáme -, a vůbec nezohledňujeme současnou ekonomickou a hospodářskou situaci.
Stále čekám, že i v této souvislosti Ministerstvo financí zveřejní relevantní podklad, že zavedení EET nemělo takový ekonomický přínos, abychom měli možnost nezávisle ověřit toto stanovisko a podklady pro tento názor. V debatě se stále přetahujeme o jedinou pravdu a EET hodnotíme pouze z vlastního úhlu pohledu. Chybí mi celkové strategické informace, tak jak tomu bylo při zavádění této právní úpravy. Vláda se vlastně vůbec nezabývá požadavkem na zvýšení férovosti jak v podnikatelském prostředí, tak oblastí rychlosti a spolehlivosti výběru daní.
Kde je nezávislé posouzení analýzy nákladů, výnosů a fungování elektronické evidence tržeb a hlavně vyhodnocení rizik? U takto strategického rozhodnutí se přece nemůžeme opírat pouze o zveřejněné programové prohlášení, které nepočítá s opětovným zavedením povinnosti elektronicky evidovat tržba od ledna 2023. A znovu se ptám - jak se vláda vypořádala s názorem, že zrušení EET reálně může znamenat přechod stovek milionů korun až miliard korun zpět do šedé zóny, kdy část podnikatelů tyto tržby nevykáže, neodvede za ně daně?
Ze strany vlády jde o zmaření rozsáhlé investice státu i soukromých subjektů. Stát investoval do EET téměř miliardu, což je řádově méně, než kolik EET ročně rozpočtu přinese. Soukromé subjekty investovaly v součtu ještě více. Plýtvání, které není podloženo fakty, ale pouhým politickým zadáním. Ukazuje se, jak nehospodárně vláda přistupuje k veřejným penězům, zatímco neustále vykládá lidem o zodpovědné rozpočtové politice. Neustále slyšíme, na co všechno chybějí peníze, ale tady státní rozpočet dobrovolně připravíme o 13 miliard. Jde o 13 miliard ročně, takže každý další rok, kdy bude vláda plakat nad vysokými schodky, může vinit jenom sama sebe.
Já bych ráda uvedla pro srovnání výsledky studie o rozsahu šedé ekonomiky v České republice, procentuálně z HDP, kdy v roce 2010, tedy za vlády ODS, to bylo 16,7 %, v roce 2019, tedy poslední rok před covidem, to bylo již jen 13 % a v roce 2021, tedy po vypnutí EET, to skočilo nahoru na 13,9 %.
Ještě bych ráda uvedla současné názory lidí z praxe. Řada odborníků i samotných restauratérů se dnes vyjadřuje jasně: Bylo by správné EET zachovat na dobrovolné bázi s tím, že by podnikatelé, kteří by systém využívali, měli nějaké výhody od státu. Stát by jim nepřímo vzkázal, že jim důvěřuje, říká Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků a živnostníků. V současné době, kdy je systém pozastaven, dál dobrovolně eviduje své tržby přes 200 podnikatelů. S motivací odměn od státu by se jich k systému mnoho dalších vrátilo. Benefitem by mohlo být například to, že by tito podnikatelé nebyli v hledáčku Finanční správy. Případně ve chvíli, kdy by se zase musela nějakým způsobem zavádět opatření podobná těm v pandemii, byli by to právě evidující podnikatelé, kteří by dostali přednostně kompenzace od státu za to, že své příjmy transparentně přiznávají, vyjmenovává zástupce asociace.
Také Miroslav Lukeš, který vede Českou fintechovou asociaci, je přesvědčen, že zrušení EET by bylo promarněnou příležitostí: Je to nástroj, který přijala velká část podnikatelů a který přinesl celou řadu benefitů. Stát by měl spíše hledat možnosti, jak tento systém využít v rámci digitalizace. Dovedl bych si představit využít systém v myšlence digitálního daňového přiznání. To už dnes funguje v různých zemích. Tvrdíme, jak moc digitalizujeme Česko, přitom v plánu je vlastně vypnutí digitalizace maloobchodu.
Navrhuji využít EET jako základ pro digitalizaci státu a rozšířit systém na vytvoření prostředí, které by zajistilo podklady pro daňové přiznání, a tím pomoci se snížením administrativní zátěže poplatníků. Tímto apeluji i na Pirátskou stranu, která má digitalizace plnou pusu, ale jediné, co zatím očividně dokážou, je prohlasovat zrušení EET, které bylo v době zavedení a stále je přelomovým digitálním nástrojem. Asi takhle se to s digitalizací myslí. Apeluji na váš rozum a svědomí. Nepromarněme to, co už byl odpracováno, nepromarněme příležitost a investici, která se stala zbytečně předmětem bouře politických soubojů. Nedělejme krok do minulosti. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně. Teď by asi byla faktická poznámka pana poslance Kubíčka, ale ten není v sále, takže možná to byl i omyl. Pan poslanec David Štolpa je nyní na řadě a připraví se paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím.
Poslanec David Štolpa: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ve třetím čtení dnes projednáváme vládní návrh zákona, kterým se jednoduše řečeno ruší elektronická evidence tržeb. A nejen já se ptám proč, jaká je ta vládní motivace? Ostatně mám pocit, že motivací vlády není nějaká racionální úvaha či snad benefit pro české občany, ale že motivací je čistě truc vůči svým politickým konkurentům. Elektronická evidence tržeb totiž byla a stále je účinným a osvědčeným nástrojem, který Finanční správě umožnil získané údaje využívat efektivně, nepoctivým podnikatelům vzít jejich konkurenční výhodu a zacílit své kontroly tam, kde se projeví nesrovnalosti. Některá z mnoha forem elektronické evidence tržeb funguje v mnoha zemích Evropské unie. Jedná se o Itálii, Maďarsko, Slovensko, Polsko, Belgii, Litvu, Švédsko, Rumunsko, Maltu, Bulharsko, Řecko, Kypr a Chorvatsko. Pro segment taxislužby funguje dokonce elektronická evidence tržeb i v Německu. I v takové zemi, jako je Švédsko, kde je platební morálka daňových subjektů na mnohem vyšší úrovni a objem šedé ekonomiky nižší než v České republice, došlo po zavedení elektronické evidence tržeb v roce 2010 - zde podotknu, že to bylo pravicovou vládou - k nárůstu vykázaných tržeb v průměru o 5,2 %. Daňové inkaso vzrostlo v přepočtu o 8,1 miliardy korun.
Elektronická evidence tržeb je jedním z významných daňových opatření a zároveň nejdůležitějším krokem k nápravě podnikatelského prostředí v naší novodobé historii. Férové prostředí je takové, kde mají všichni stejné podmínky a ve kterém řádné plnění povinností neznamená konkurenční nevýhodu. A právě proto je evidence tržeb od počátku koncipována jako plošné opatření, které se vztahuje na hotovostní tržby napříč českou ekonomikou. Zkušenosti z let provozu v prvních dvou vlnách dokládají, že není, čeho se obávat. EET je moderní a plně automatizovaný způsob komunikace mezi podnikateli a Finanční správou, který podnikatelům přináší řadu konkrétních výhod, a jeho zavedením se Česká republika zařadila mezi bezmála dvacítku evropských zemí, ve kterých již nějaká forma elektronické evidence tržeb funguje.
Jedním z dalších významných přínosů elektronické evidence tržeb byly a jsou cílenější kontroly Finanční správy, díky kterým poctiví podnikatelé nejsou obtěžováni takzvanými kontrolami naslepo. Po letech existence je zjevné, že díky elektronické evidenci tržeb došlo k výraznému zefektivnění a zacílení těchto kontrol. EET se navíc těší podpoře i ze strany samotných podnikatelů, tedy těch, kterých se primárně týká. To když například generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky Eva Svobodová prohlásila, že elektronickou evidenci tržeb jako asociace od počátku podporovala jako nástroj k narovnání podnikatelského prostředí s tím, že mají-li být podmínky zcela férové, je správné, aby elektronická evidence tržeb platila pro všechny. ***
