(11.30 hodin)
(pokračuje Marian Jurečka)
Tyto úpravy mají dopady na státní rozpočet. V případě ještě zvýšeného přídavku na dítě, o kterém již byla také řeč, který zvyšujeme o 200 korun, je zde dopad zhruba 666 milionů ročně. U příspěvku na bydlení pro rok 2023 předpokládáme, že měsíční náklady budou ve výši zhruba 1,11 miliardy korun, takže dojde tam k určitému zvýšení, a ty roční náklady předpokládáme, že budou přes 13 miliard korun.
Účinnost tohoto zákona je navržena 1. ledna 2023. To je samozřejmě pro nás velmi důležité datum, abychom stihli tyto věci zrealizovat a aby lidé mohli tuto formu zvýšené podpory a rozšířené podpory využívat se začátkem příštího roku. A je tam ještě upravena účinnost, která se týká příjmů žadatelů, které budeme chtít vlastně od zaměstnavatelů, tak tam je účinnost od 1. července 2023 tak, aby oni měli dostatečnou časovou lhůtu se na to připravit a případně udělat nějaké ještě úpravy ve svých IT systémech.
Takže když to shrnu velmi stručně, zvyšujeme podporu rodičů, kteří jsou ve skupině ohrožených rodin s nízkými nebo nižšími, středními příjmy zvýšením částky na přídavek na dítě o 200 korun, upravujeme ještě a zjednodušujeme parametry příspěvku na bydlení a umožňujeme mladým lidem, kteří studují a připravují se na své budoucí povolání, aby mohli jít na brigádu a mohli pracovat, a neznamenalo to to, že se ve výsledku finanční situace jejich rodin zhorší, protože třeba o pár korun překročí rozhodný příjem pro přiznání některé z dávek sociální podpory.
Děkuji za podporu a děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji, pane ministře. Jenom připomínám, že prvé čtení návrhu zákona se ve zkráceném jednání nekoná.
Výbor pro sociální politiku, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán rozhodnutím předsedkyně, jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 342/1. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro sociální politiku, poslanec Jiří Navrátil, informoval nás o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dovolte mi, paní poslankyně a páni poslanci, abych vás seznámil se 78. usnesením výboru pro sociální politiku z 21. schůze, která se konala 30. listopadu 2022, k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 342:
"Po úvodním slově ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, zpravodajské zprávě poslance Jiřího Navrátila a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
I. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se konala obecná rozprava o návrhu zákona;
II. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona;
III. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby své jednání k tomuto návrhu zákona ukončila nejpozději do 21. hodiny dne 1. prosince 2022;
IV. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, vedený pod sněmovním tiskem 342;
V. zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy."
Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji, pane zpravodaji.
Nyní tedy rozhodneme, zda povedeme obecnou rozpravu, jak zaznělo na doporučení garančního výboru.
Já tedy zahájím hlasování, zda vedeme obecnou rozpravu. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 147, přihlášeno 137 přítomných, pro 76, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Takže povedeme obecnou rozpravu, nyní ji tedy otevírám. Do obecné rozpravy je přihlášena paní poslankyně Šafránková, pan poslanec Juchelka. Nyní tedy prosím paní poslankyni Šafránkovou o její vystoupení a vás ostatní, kolegyně a kolegové, o ztišení. Děkuji. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, paní předsedkyně. Já tento návrh vítám, protože jde o některé změny, na které dlouhodobě upozorňuji, ale bohužel musím říct, že má opět mnoho nedostatků a opět přichází velmi pozdě, a proto tady za hnutí SPD podávám sedm pozměňovacích návrhů a jeden návrh doprovodného usnesení.
První tři pozměňovací návrhy jsou pod čísly sněmovních dokumentů 1678, 1679 a 1680. Jsou to návrhy na výraznější zvýšení přídavku na dítě, než navrhuje vláda, a to pro nezaopatřené děti, které mají nárok na takzvanou zvýšenou výměru přídavku, tedy děti, jejichž rodiče pracují, jsou na rodičovské dovolené nebo se třeba rekvalifikují v jednotlivých programech na úřadech práce, a další. A podávám to ve třech variantách - postupně vždy ve všech příslušných věkových kategoriích dětí o 300, o 200 a o 100 korun více, než navrhuje vláda, tedy tak, aby tyto děti a rodiny měly přídavek na dítě o 600 až 800 korun měsíčně vyšší než ti rodiče, kteří dlouhodobě nepracují, ačkoliv pracovat mohou. Považujeme to za principiálně správné a potřebné i motivační opatření, za spravedlivé ocenění pracujících rodičů a jejich dětí, i s ohledem na to, že tyto rodiny mají zpravidla vyšší životní náklady spojené právě s tím, že pracují, a to včetně nákladů na děti, například na školky, na dětské skupiny, na hlídání a další.
Návrhem pod číslem sněmovního dokumentu 1682 chci rozšířit okruh dětí a rodin, které mají nárok na přídavek na dítě, konkrétně tak, aby tento nárok měly všechny nezaopatřené děti žijící v rodinách, jejichž rozhodný příjem nepřevyšuje čtyřnásobek životního minima rodiny. V situaci, kdy rapidně roste inflace a životní náklady rodin s dětmi, je současná úroveň nastavení horního limitu pro nárok na přídavek na dítě stále příliš nízká a značně ohrožuje životní úroveň a existenční situaci desítek tisíc rodin už i s příjmy na úrovni průměrné mzdy, zejména kvůli enormně rostoucím nákladům na bydlení, cenám energií, nájemného, výše splátek hypotečních úvěrů a podobně. V této souvislosti rozhodně stojí za zmínku i to, že v sousedním Německu, pane ministře, mají nárok na přídavek na dítě všechny rodiny bez ohledu na výši jejich příjmů. Pro konkrétnější představu, schválení tohoto návrhu by například umožnilo, aby přídavek na své dítě mohli nově pobírat například ti rodiče samoživitelé s jedním dítětem, jejichž měsíční příjem se pohybuje mezi částkou 22 až 26 tisíc korun měsíčně. Ti v tuhle chvíli na něj nárok nemají. ***
