(16.50 hodin)
(pokračuje Iveta Štefanová)
Za druhé, v rozpočtové kapitole 335, Ministerstvo zdravotnictví, se zvyšují výdaje tak, že se zvyšuje specifický ukazatel Výdaje zvaný Výzkum a vývoj ve zdravotnictví o 400 milionů korun. Podfinancování výzkumu a vývoje v ČR je dlouhodobé a je třeba to změnit. Kromě zabránění odlivu vědeckých a výzkumných pracovníků vystudovaných v ČR do zahraničí je třeba zejména v čase krize posílit schopnost vytvářet na našem území dostatek zdravotnických prostředků a léčiv pro české občany. Produkty výzkumu a vývoje, ke kterým by mělo směřovat toto financování, by měly být snadno použitelné v praxi, neboť Česká republika potřebuje rychle posílit soběstačnost i v oblasti zdravotnictví.
Dle mého druhého návrhu se za prvé v rozpočtové kapitole 398, Všeobecná pokladní správa, snižují výdaje tak, že se snižuje specifický ukazatel Výdaje zvaný Vládní rozpočtová rezerva, a to o částku 70 milionů korun. Za druhé v rozpočtové kapitole 335, Ministerstvo zdravotnictví, se zvyšují výdaje tak, že se zvyšuje specifický ukazatel Výdaje zvaný Výdaje na státní správu v objemu prostředků na platy zaměstnanců a ostatní platy za provedenou práci krajských hygienických stanic, a to o částku 70 milionů korun. Rozpočet na rok 2022 jako i rozpočet na rok 2023 snižují financování krajských hygienických stanic, přestože se v minulých letech ukázalo, jak důležitou roli sehrávají v době krize. Proto navrhuji prostředky na platy krajských hygienických stanic tímto pozměňovacím návrhem vrátit.
Pozměňovací návrhy jsou v systému načteny jako sněmovní dokumenty číslo 1618 a 1619. Podrobné odůvodnění je součástí těchto sněmovních dokumentů. Prosím o podporu těchto návrhů a děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Další vystoupí pan poslanec Vondráček. Předtím, než dorazí k mikrofonu, načtu omluvu: paní poslankyně Mračková Vildumetzová Jana se od 16.45 omlouvá z rodinných důvodů.
Prosím, pane poslanče, máte slovo. Připraví se paní poslankyně Šafránková.
Poslanec Radek Vondráček: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Rozhodně nemám zájem tady nějakým způsobem zdržovat, mít nějaké sáhodlouhé vystoupení. Úplně na začátek, hlásím se ke svému pozměňovacímu návrhu, který je, jak doufám, veden v systému pod číslem 1622. Nemám to tady někde napsané, tak snad si to dobře pamatuji.
Já jsem tady už vedl debatu s panem ministrem financí Stanjurou, když jsme novelizovali rozpočet na rok 2022, a to téma bylo pořád stejné, a to je nedostatečné platové ohodnocení zaměstnanců soudů a státních zastupitelství. Byla nám přislíbena nějaká náprava. Myslím, že se to podařilo tak z padesáti procent, protože co mám informaci, ten příspěvek nebo to opatření, kterým se to řeší, pokrylo 47 % toho, co bylo slíbeno. To znamená, že se navýší tarify o 10 % v této oblasti, a my jsme tady byli za situace, kdy představitelé justice mluvili o možném kolapsu, o naprosto katastrofické situaci, o ohrožení vůbec fungování soudů. Vůbec ta oblast ohodnocení justičních pracovníků je dlouhodobý problém. Já jsem tady korektně přiznal, že i za časů ANO, kdy jsme měli to ministerstvo, to problém byl a nepodařilo se ho vyřešit. Nicméně stávající krize, ta dvouciferná inflace, způsobují to, že se tenhleten problém obnažil a je ho třeba řešit opravdu akutně.
Vím, že proběhla jednání mezi ministrem spravedlnosti, ministrem financí a zástupci justice, zazněly nějaké přísliby, nicméně jejich obraz jsem nenalezl v tom rozpočtu, který je nám nyní předkládán. Vláda deklarovala na jednání s vrcholnými představiteli justice a Ministerstva spravedlnosti, že v následujících třech letech dorovná průměrné platy zaměstnanců soudů na úroveň průměru platů zaměstnanců ve veřejné správě. Rozdíl mezi uvedenými hodnotami je v současné době přibližně 7 000 korun. Já jsem tady 18. října vystupoval, říkal jsem ty částky, ukazoval jsem tabulku - myslím, že ti, kteří se o věc zajímají, tak vědí a mají přehled o tom, jak se věc má. Pokud by tedy vláda chtěla uvedenému příslibu dostát, měla by každý rok zvyšovat platy zaměstnanců u soudů o přibližně 6,5 %. Při jednání s představiteli justice vláda opomenula zahrnout do plánu na dorovnání platů administrativní zaměstnance státních zastupitelství, já jsem si dovolil tedy je zahrnout do toho svého pozměňovacího návrhu a navrhuji, aby v návrhu státního rozpočtu na rok 2023 byla rozpočtová kapitola Ministerstva spravedlnosti navýšena o částku 416 919 270 korun, která odpovídá navýšení platů více jak 11 000 zaměstnanců soudů a státních zastupitelství ve výši 6,5 %. V částce jsou již zahrnuty i zákonné odvody včetně odvodů do FKSP.
Zaměstnanci soudů a státních zastupitelství jsou dlouhodobě platově podhodnoceni, což má neblahé dopady na konkurenceschopnost justičních organizačních složek na trhu práce a zamezuje zajištění kvalitního personálu pro výkon soudnictví v České republice. Ve výsledku také dochází k odchodu kvalitních dlouholetých pracovníků z justice do jiných oblastí veřejné správy, přičemž k zajištění kvalitní a adekvátní náhrady je v současné rozpočtové situaci soudů a státních zastupitelství v podstatě nemožné. Proto se domnívám, že je naprosto nutné, chceme-li zachovat funkční soudní systém, jestliže chceme zachovat právní stát v České republice, nějakým zásadním způsobem tím řešením se posunout, a proto navrhuji, aby v kapitole 336 Ministerstva spravedlnosti se zvýšily údaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem o částku 467 919 270 korun. Děkuji vám za pozornost. Debatu s panem ministrem financí si zřejmě budu muset nechat na jindy.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další v pořadí v podrobné rozpravě vystoupí paní poslankyně Šafránková, připraví se paní místopředsedkyně Dostálová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, k vládnímu návrhu o rozpočtu předkládám pět pozměňovacích návrhů, které jsou vedeny pod čísly sněmovních dokumentů 1549, 1550, 1551, 1565 a 1566, a tímto se k nim hlásím.
V prvním z nich navrhuji převést v rámci rozpočtové kapitoly 313, Ministerstvo práce a sociálních věcí, 3 300 000 000 korun ze specifického výdajového ukazatele Dávky pomoci v hmotné nouzi do následujících specifických výdajových ukazatelů: 1 miliardu na Dávky osobám se zdravotním postižením, 300 milionů na Náhradní výživné pro nezaopatřené dítě a 2 miliardy korun na Příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách. Navýšení výdajů v rozpočtové položce Dávky pomoci v hmotné nouzi meziročně o více než 80 % považuji za naprosto nesprávné a neodůvodněné. Považovala bych za plně postačující, bude-li toto navýšení odpovídat meziroční míře inflace, a to maximálně, protože ostatní z hlediska zachování sociální stability a sociálního smíru mnohem podstatnější položky v této rozpočtové kapitole ani zdaleka tohoto tempa zvýšení nedosahují. Uvědomme si rovněž, že jde zčásti o výdaje na sociální dávky, které bývají nejčastěji zneužívány osobami, které se dlouhodobě vyhýbají práci, ačkoliv pracovat mohou. Takovému zneužívání sociálních dávek jsem se pokoušela již dvakrát zabránit právě rozsáhlou novelou zákona o pomoci v hmotné nouzi, která byla ovšem opakovaně, naposledy letos, vládními poslanci odmítnuta. V takové situaci dramaticky zvyšovat objem prostředků určených na tyto dávky nepovažuji za příliš rozumné a odpovědné. Navrhuji proto přesunout 3 300 000 000 korun z této rozpočtové položky do položek, které jsou naopak zvýšeny velmi nedostatečně anebo jejichž výše neodpovídá potřebám účelu, ke kterému jsou zřízeny. ***
