(12.00 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Jenom zopakuji, co někdy zapadá v té vášnivé debatě. Mimořádná daň, mimořádné příjmy, využití pouze na mimořádné výdaje, ne na obvyklé, neříkám běžné, ale obvyklé výdaje státního rozpočtu, protože obvyklé je i nějaká míra kapitálových výdajů. Proč PN (poslanecký návrh), a ne vláda? Jediný důvod jsou časové důvody a zákonné lhůty. V okamžiku, kdy to podám ve druhém čtení, tak to můžeme projednávat, kdyby to sem poslala vláda, tak zbytečně minimálně ztratíme deset dnů v legislativním procesu. Pak, když si to začnete počítat, i při dobré vůli, zkrácení lhůty mezi prvním, druhým, druhým a třetím, Senát 30 dnů, prezident, nemůžete vyloučit vrácení zákona, ať ze Senátu, nebo od prezidenta, a už bychom byli v roce 2023. Nemám z toho radost, ale jediný důvod byl tento časový faktor.
Obstrukce: já jsem nikdy nepoužil slovo obstrukce, pro pana poslance Nachera, prostřednictvím paní místopředsedkyně. Já jsem nikdy slovo obstrukce nepoužil. (Upozornění od předsedkyně Schillerové, že se vyměnila předsedající.) Aha, pana místopředsedy, omlouvám se, nezaznamenal jsem, že došlo ke změně na postu řídícího. Takže s tím souhlasím, obstrukce u rozpočtu nejsou obvyklé, nepamatuji si je a ani jsem žádné nezaznamenal v tomto volebním období, to je naprosto vhodně (?).
A k tomu vstupu opozice. Já vím, času bylo málo, ale já myslím, že je poctivé říct, že jsem paní předsedkyni Schillerové ten návrh nejdřív představil, asi dva týdny předtím jsem ho dal do systému, a asi když byl finální návrh, asi sedm dnů předtím, než jsem ho dal do systému, jsem jí dal k dispozici. Jsem si vědom té enormně krátké doby, já jsem se za to už minule omluvil, ale vracím se k té odpovědi na ty časové důvody a zákonné lhůty. Nebyl v tom žádný naschvál, žádný úmysl.
Doufám, že jsem odpověděl na všechno, na co jsem byl tázán.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, přeji vám pěkné poledne. Budeme pokračovat v rozpravě, ale předtím ještě přečtu omluvy. Dnes od 10.30 z pracovních důvodů na celý jednací den se omlouvá paní poslankyně Iveta Štefanová.
A budeme tedy nyní pokračovat. Řádně přihlášená je paní poslankyně Berenika Peštová a připraví se pan poslanec Marek Benda. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Tak já to vezmu trošičku z jiného soudku. Já jsem včera četla zajímavý článek v Hospodářských novinách a ten článek napsal pan David Brzek, FIO investiční společnost, a nazván byl Lidová tvořivost české vlády při řešení energetické krize. Začetla jsem se do něj, velice mě zaujal a ráda bych vám ho - není dlouhý - ráda bych vám ho přečetla a potom samozřejmě okomentovala svými slovy ke konci dál: "Přestože nejsem velkým příznivcem byrokratického a regulačního přístupu EU k jednotlivým oblastem života na starém kontinentě, v oblasti řešení energetické krize a hledání prostředků na financování důsledků přišla s relativně jasným postupem EU. Přijaté nařízení Rady EU 2022/1854 z 6. října tohoto roku stanovuje jednotlivým státům pravidla, jak si potřebné zdroje zajistit. Kromě snah o snížení spotřeby stojí systém na dvou samostatných základních bodech. Prvním je stanovení stropu pro tržní příjmy vztahující se na výrobce elektřiny a povinný odvod příjmů nad tímto stropem. Druhým bodem je dočasný solidární příspěvek z nadměrných zisků společností působících v odvětví surové ropy, zemního plynu, uhlí a rafinace. Druhý bod se netýká" - podotýkám, netýká - "výrobců elektřiny, ti jsou řešeni samostatně v rámci prvního bodu zastropováním příjmů. Solidární příspěvek nejméně ve výši 33 % z nadměrných zisků má být dočasný a nařízení nepočítá" - nepočítá! - "s odvodem po roce 2023. Naše domácí vláda, do které jsem i já vkládal velkou důvěru, se zaštiťuje tím, že kromě přidání bankovního sektoru je česká podoba aplikací evropského řešení. To však zjevně není pravda. Česká varianta nelogicky kombinuje pro výrobce elektřiny oba dva uvedené body." Slyšíte dobře, oba dva uvedené body. "O tomto přístupu nařízení EU vůbec nehovoří a naopak oba modely zcela jasně pro jednotlivé sektory odděluje. V Česku je snahou vzít výrobcům elektřiny příjmy nad stanovený strop, což považuji za přiměřené, a zároveň z toho, co jim zůstane, jim navíc vyměřit daň z nadměrných zisků. Nelogická konstrukce dvojího zdanění výrazně omezí investiční kapacity energetických firem. Rovněž nesedí dočasnost, když české řešení je navrženo až do roku 2025, a navíc s fixně stanovenou srovnávací základnou. Potřebu získání prostředků pro řešení složité situace chápu a nezpochybňuji. Jen mě velmi překvapuje, proč se implementace jasně daných pravidel proměnila v lidovou tvořivost, která může velmi negativním způsobem ovlivnit vnímání Česka v očích zahraničních investorů, kteří jsou pro vývoj naší ekonomiky nepostradatelní." To je konec článku.
Říkám, nebyl dlouhý, velice mě zaujal, a to si myslím, že to je přesně to, co zde bylo zmiňováno několikrát. Kdyby tento pozměňovací návrh byl součástí novely zákona a prošel by řádným legislativním procesem, nenastala by tato situace. I kdyby tento pozměňovací návrh prošel zkráceným mezirezortním připomínkovým řízením a byli přizváni všichni dotčení, to znamená myslím všechny organizace, kterých se to týká, nenastala by tato situace. Řekněme si to otevřeně, naše vláda zaspala. Rok 2022 začala řešit až ke konci roku 2022 - což ostatní země nedělaly - protože jsme čekali na nějaký signál. Zaplaťpánbůh za ty dary, že rok 2022 tam není obsažen, protože bych se těšila na ty soudy, které by nastaly, takže rok 2022 tam není. Ale nechápu nelogičnost, tak jak krásně v tom článku je popsáno, proč zdvojí zdanění, proč rok 2024, 2025. Ano, ono se tam zmiňuje, že členské státy mohou přistoupit i ke svému řešení, ale v každém případě v nařízení bylo pouze rok 2022, 2023.
Nebudu opakovat to, co zde řekli mí kolegové, protože bych se zbytečně opakovala. Nevím, zda bude odpovězeno na všechny dotazy, které v tom článku byly řečeny, ať je to dvojí zdanění, nebo predikce, která je tam, že bychom se v očích i zahraničních investorů mohli dostat do problému, že nebudou probíhat investice. Je pravda, že v článku nebylo zmíněno, že zálohy, které budou, v příštím roce budou muset být vráceny, pokud nebude takový zisk, ale to jsou všechno otazníky, které tady jsou, a mě spíš zajímá, proč máme ten rok 2024, 2025, když to, co řekl Patrik Nacher, můj kolega, prostřednictvím pana předsedajícího, se dá upravit v roce 2023. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Přečtu omluvu: dnes od 12.45 se z pracovních důvodů omlouvá paní poslankyně Eliška Olšáková.
Jako další v rozpravě vystoupí pan poslanec Marek Benda a připraví se pan poslanec Josef Kott. Prosím, pane poslanče. ***
