(15.00 hodin)
(pokračuje Ondřej Babka)
Takže za prvé. Jak všichni víme, volba generálního ředitele spadá výlučně do kompetence Rady České televize. Její složení je tak jediným a rozhodujícím faktorem, který může dosažení výše zmíněného cíle vládním stranám umožnit, nebo naopak znemožnit. A přesně to bylo a je důvodem pro předložení zmíněného návrhu zákona. Vládní většina si totiž v současné Radě České televize není ani po červnové dovolbě jejích šesti nových členů jistá dostatečným počtem spolehlivě loajálních hlasů, a proto se účelově rozhodla složení rady z gruntu, jak se říká, rozhodla se ho systémově změnit.
A propos, k té dovolbě. Pamatujete si tento proces, jak se předchozí pokusy o volbu nepodařily, protože ani jeden z kandidátů pětikoalice nezískal potřebný minimální počet hlasů, kvůli čemuž se jednotlivé strany pětikoalice začaly mezi sebou zcela logicky podezírat a snažily se zjistit, kdo z koalice nehlasuje tak, jak bylo shora nařízeno? Takže to nakonec skončilo, a už to tady taky bylo zmíněno, aklamací při veřejné volbě. To byla blamáž v podobě popření demokratických principů, kdy vaše pětikoalice prosadila, že volba Rady České televize bude poprvé v historii veřejná.
Když si tedy pětikoalice nedokázala vynutit poslušnost vlastních poslanců po dobrém, vsadila na způsob, který využívala komunistická strana před listopadem 1989. A v tomto momentu jste popřeli sami sebe. A musím znovu citovat Zbyňka Stanjuru z května minulého roku, kdy říkal, že budeme podporovat tajnou volbu. Tajná volba je pro nás hodnota a princip, a když je něco pro vás hodnota a princip, tak to máte dodržet v okamžiku, kdy to není populární, kdy za to nedostanete potlesk, jinak by to nebyla hodnota, za kterou stojíte, v níž nemáte žádné mantinely ani hranice. Trapně arogantní byl i původní plán z dubna letošního roku: prostě je rozeženeme a navolíme si komplet celou Radu České televize. Novou, správnou, tu naši, protože máme přece stoosmičku, takže pěkně po gottwaldovsku si to můžeme dovolit. Naštěstí legislativci na Úřadu vlády nemají mozky zatemnělé antibabišovskou obsesí jako někteří z vás zde a zůstali profesionály a tento původní návrh zcela rozcupovali, tedy první návrh zákona, který jste sem chtěli poslat, nedoporučili k projednání. A mimochodem, v tom prvním návrhu jste dokonce chtěli odvolat úplně všechny radní najednou. A dokonce v tom prvním návrhu jste plánovali snížit počty radních. Zvláštní. A nyní v napnutém rozpočtu České televize - protože Česká televize financuje Radu České televize - najednou ty radní zvyšujete. No proč asi? Takže ministr kultury dostal za úkol vymyslet jinou cestu k témuž cíli a text adekvátně přepracovat. Výsledek máme nyní před sebou. A přes vynaložené úsilí, pravděpodobně na hraně jakýchsi možností, ten trapný dojem, tentokrát z marně skrývané účelovosti, však zůstal.
Všichni, kteří situaci kolem fungování veřejnoprávních médií v naší zemi dlouhodobě sledují, přitom vědí, že úprava stávající legislativy pro plnění úkolů veřejné služby je stále tíživěji nezbytná. A o to trestuhodnější je, že pětikoalice se zaměřila jen a pouze na jediný cíl - a opakuji, prostřednictvím de iure volby generálního ředitele České televize příští rok de facto dosadit na tento post svého člověka, a tak Českou televizi ovládnout.
Za druhé. Vzhledem k tomu, že mandát současného ředitele, generálního ředitele České televize Petra Dvořáka, skončí v září 2023, tak volba jeho nástupce musí proběhnout už někdy na jaře příštího roku. Času tedy nemají kolegyně a kolegové z pětikoalice nazbyt. Buď protlačí nový zákon o České televizi Sněmovnou do konce letošního roku, anebo budou muset riskovat, že nového generálního ředitele vybere ještě stávající, v uvozovkách ta nespolehlivá, rada. Proto zde máme tu mimořádnou schůzi 1. listopadu 2022, abychom to stihli. A to je přesně důvod, proč předložený návrh nyní projednáváme doslova pár dní, pár měsíců po senátních volbách, ve kterých si vládní většina ověřila, že v horní komoře Parlamentu neztratila svoje pozice.
A proč právě Senát? Kvůli tomu, aby budoucí generální ředitel České televize byl váš člověk, tak jste ochotni obětovat i zbývající důvěru občanů v Českou televizi. V důvodové zprávě uvádíte, že je Senát reprezentantem veřejnosti a že jeho zapojením zajišťujete onu žádoucí reprezentativnost kandidátů navrhovaných na členy Rady České televize a Rady Českého rozhlasu. Ale vážení kolegové, víte, kdo je ještě volen českými občany a kdo je reprezentantem veřejnosti? No přece prezident republiky. A prezident republiky má silnější mandát než kterýkoliv senátor. Tak proč v té novele zákona o médiích veřejné služby taktéž nepřiznáte úlohu prezidentovi republiky?
Já to samozřejmě v tuto chvíli nepovažuji za nutné, zapojit do volby prezidenta, ačkoliv několik let zpět někteří z vás o tomto mluvili a byla v plánu takzvaná trojnožka. Takže nám z toho zbyla jenom dvojnožka a zapojení pouze Senátu. A o tom, jakou má Senát legitimitu, už zde taky padlo pár slov. Já zde svými slovy a svým proslovem dnes jenom odkrývám vaše motivace. Zde zcela zřejmě nejde o zabezpečení reprezentativnosti, ale jde tu o to, aby si pětikoalice zabezpečila místo pro své lidi v Radě České televize a následně i post generálního ředitele, stejně jako se to snaží dělat pětikoalice i v dalších institucích a radách. Bita na tom ovšem bude jenom Česká televize a její snižující se důvěra.
Stávající systém volby mediálních rad fungoval spravedlivě a je nastaven dobře, i když není třeba zcela dokonalý. Přijetí novely a nesmyslný krok změny volby mediálních rad je ale krokem veskrze nedemokratickým. Je to jen politický nástroj vládnoucí koalice, který se stane bičem na média veřejné služby a ohrozí jejich stabilitu, nezávislost a objektivitu.
Kolegyně, kolegové z vládních stran, pokud tvrdíte, že prosazení tohoto zákona není motivované vaší snahou ovládnout Českou televizi, odložme tedy jejich (jeho) projednávání o půl roku na dobu po zvolení nového generálního ředitele České televize, a tedy do nástupu nového managementu.
Tedy za třetí. To, jak je předložený návrh nového zákona nepropracovaný a šitý horkou jehlou, dokládá i skutečnost, že ještě před půl rokem vládní strany zamýšlely pod záminkou úspor, to už jsem taky zmiňoval, snížit počet radních z patnácti na dvanáct. Nyní v této novele přichází naopak s návrhem na rozšíření rady o další tři členy, a to prý proto, aby dostatečný počet radních mohl volit také Senát, a tak se údajně zajistila ještě širší veřejná kontrola činnosti veřejnoprávní České televize. Zdánlivě je to krok hodný skutečných demokratů. Opravdu ale jenom zdánlivě, protože je-li v sázce vláda nad Českou televizí a současně neexistuje důvod, jak legálně odebrat mandát už zvoleným radním, tak i Senát nám může posloužit. Obzvlášť pokud v něm máme po právě proběhnuvších volbách dostatek s námi sympatizujících senátorů a senátorek. Nezbývá než opakovat - jak trapně průhledné.***
