Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak dobrý podvečer. S přednostním právem, paní předsedkyně? Tak prosím.

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem vždycky ve stresu, když vidím tam počítající se ty dvě minuty. Souhlasím - já jdu k něčemu jinému vystupovat, ale souhlasím se snižováním spotřebovaných nároků. Já jsem se o to také snažila, byl to boj, boj, a pohnuli jsme s tím. Jestli jste si vytáhl, tak si všimnete, že jsme s tím pohnuli. Teď tedy trošku si rýpnu, že těch 30 miliard vám tam také skončí, v těch spotřebovaných nárocích, ale dobře, to už jsem řekla, tak to nebudu opakovat.

Já jenom takovou malou, nechci říct radou, vzpomínkou, retrospektivou, já jsem samozřejmě řešila, také se na mě obraceli Nejvyšší státní zastupitelství, zástupci soudců, justice s těmi platy, a ty platy dlouhodobě jsou na tom špatně. Já jsem si tehdy nechala udělat tabulku, určitě by se na financích někde našla, bylo to v roce 2018. A tehdy jsem si nechala porovnat opravdu po těch kategoriích - a máte pravdu, že se musí srovnávat vždycky hrušky s hruškami, platová třída. A skutečně si pamatuji, že nejnižší platy, když to takhle korektně porovnáme, byly v té justici, byly to zapisovatelky. Tam skutečně to bylo úplně dramatické na soudech. Pak to byly nějaké takové tady tyto referentky na státním zastupitelství, pak to byly úřady práce, v porovnání těch tří, a pak to byla Česká správa sociálního zabezpečení. A tehdy historicky jsme udělali jednou, a to se nedá dělat pravidelně, ale udělali jsme to v tom roce, že jsme ty platy navyšovali procentuálně rozdílně. To znamená, tady tyto kategorie měly 15 %, pak další kategorie měla 13 %, pak to bylo třeba 10 % a tak dále, abychom trochu, samozřejmě, že ten zub byl tak velký, že se to nedalo v tom jednom roce všechno dorovnat, ale udělali jsme také, a možná na těch grafech, které tam máte, byste to i mohl vidět, že jsme to v tom roce 2018, prostě to tam skočilo. Tak jenom taková zkušenost že to není - tím jsem chtěla říct na podporu toho, že to není problém tohoto roku, ale je to problém dlouhodobý. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Další do diskuse je přihlášena paní poslankyně Pokorná Jermanová. Připraví se pan poslanec Kettner.

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Dobrý podvečer, už skoro večer, je tma. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, já bych chtěla na úvod poděkovat panu ministrovi Baxovi, že tady čeká do poslední chvíle, ale můžu ho uklidnit, já dneska nebudu agresivní a nebudu na něj příliš útočit. Já si dovolím jenom shrnout všechna ta tři čtení, která jsme tady absolvovali v souvislosti s novelou státního rozpočtu pro tento rok, a to zejména v oblasti kultury, protože to je ta oblast, které já se samozřejmě velmi ráda věnuji, a velmi ráda se o některých tématech s panem ministrem přu, a zatím se nám nepodařilo najít společnou řeč. A vypadá to i tak, co se týče mých pozměňovacích návrhů a mých kolegů, že tam asi tu podporu jsme nenašli. Ale já se k tomu vyjádřím později.

Já bych na úvod zopakovala to, co jsem říkala v prvém i druhém čtení, že předložený rozpočet na letošní rok je taková trošku pohádka o tom, jak na začátku jsme miliardu vzali a ke konci miliardu vracíme, s tím, že to přerozdělení do těch kapitol pro mě a pro mé kolegy není úplně komfortní. Příspěvkovým organizacím do této kapitolu jsme navýšili částku, nebo budeme navyšovat částku více než 600 milionů korun. Ono to vypadá velmi zajímavě, nicméně z toho 314 milionů korun je pokuta Národnímu památkovému ústavu, takže do příspěvkových organizací odchází, nebo odejde, doufejme, pouze 280 milionů korun. A je to částka, která určitě - a já doufám, že to tak bude - pokryje zvýšené náklady způsobené energetickou krizí, ale také inflací, což se promítne samozřejmě do provozu příspěvkových organizací zřizovaných Ministerstvem kultury.

A i proto já jsem navrhla se svými kolegy navýšení příspěvkovým organizacím, které zřizuje Ministerstvo kultury, a to o částku 200 milionů korun, protože já jsem přesvědčená o tom, že to, jak domácnosti začínají šetřit, se odrazí například i na vstupném do těchto příspěvkových organizací, a ony začnou mít problémy se svými nastavenými rozpočty a Ministerstvo kultury jakožto zřizovatel bude muset tyto schodky sanovat, stejně tak jako už se několikátý rok děje například u Národního divadla. Tak to byl ten důvod, proč já jsem předložila návrh na navýšení u této kapitoly o 200 milionů korun. Bohužel z rozpočtového výboru jsem podporu nedostala, a proto využívám této příležitosti a vyzývám vás, žádám a prosím, abyste tento návrh podpořili, protože byť samozřejmě v té velké částce celého státního rozpočtu, co se týče výdajů, je to malá částka, ale může poměrně výrazně pomoct příspěvkovým organizacím, které zřizuje Ministerstvo kultury, a paradoxně to může dát komfort panu ministrovi, aby některé věci mohl rychleji řešit. Takže to je tento pozměňovací návrh.

A ten druhý, to jsem předložila, abych vykompenzovala i dopad energetické krize a inflace na divadla, orchestry, které třeba nejsou zřizovány státem, nicméně podporu si zaslouží, aby to složité období, které nás čeká, které teď prožíváme a ještě pár let prožívat budeme, přežily a nějakým způsobem mohly pokračovat ve své činnosti, která samozřejmě je úctyhodná. Já jsem před chvilkou diskutovala se svým kolegou z našeho klubu, který rozděluje příspěvkové organizace zřizované Ministerstvem kultury na ty pražské, v uvozovkách. Já jsem mu vysvětlovala, že to není ale jenom o těch pražských, ale že Ministerstvo kultury má své příspěvkovky i mimo Prahu, nicméně ta ostatní tělesa, o kterých jsem mluvila před chvilkou, jsou více v regionu, než jsou v Praze, a proto jsem žádala o navýšení v této kapitole o 200 milionů korun. Ani tady jsem se nesetkala s podporou z rozpočtového výboru. A i tady vás budu všechny vyzývat, přestože třeba nebude mít podporu ministra financí, abyste vy tento pozměňovací návrh podpořili, protože jde opravdu o zachování, kontinuitu a důležitý faktor v oblasti kultury, to znamená v oblasti Programu státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů.

Jinak co se týče navýšení dalšího, tak znovu teď pana ministra trochu pochválím, ale ne moc, to je navýšení filmových pobídek, kde je samozřejmě správné, že jsme je navýšili. To, na čem se dlouhodobě neshodneme, je to zastropování, ale to je naše písnička, kterou si tady budeme asi hrát po celé období, protože tam je to o tom názoru, který já mám v tomto trošku jiný, protože si myslím, že se to dá řešit jinak. Nicméně za mě doufám, že - a teď trošku zabrousím na příští rok, já jsem letem světem koukla do návrhu rozpočtu na příští rok, který je pro kulturu příznivější, ale tam přijde poměrně velká část evropských fondů, já jsem ráda, že se zapojí do kultury. Ale tam pana ministra určitě budu zpovídat, až budeme mít první, druhé a třetí čtení státního rozpočtu na příští rok.

Takže já vám touto cestou chci poděkovat a doufám, že podpoříte ty dva pozměňovací návrhy, o kterých jsem tady hovořila, u kterých bohužel ale nemám podporu z rozpočtového výboru, a já bych si přála, abychom tady politiku odložili stranou a kulturu podpořili, protože si to určitě zaslouží, byť pro někoho z nás, nebo pro některé z našich kolegů, nemusí být důležitá, oblast kultury pro mě však je, a myslím si, že tu podporu si zaslouží. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ještě než dám slovo panu poslanci Kettnerovi, který je řádně přihlášený, tak vystoupí s přednostním právem pan ministr Baxa. Než se dostaví k pultíku, tak přečtu dvě omluvy. Pan poslanec Babiš se omlouvá od 17 hodin z pracovních důvodů a pan Kolář se omlouvá rovněž od 17 hodin - z rodinných důvodů. Pane ministře, máte slovo.

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já si dovolím krátce reagovat na vystoupení paní kolegyně Pokorné Jermanové. Jenom rovnou avizuji, milá paní kolegyně, prostřednictvím pana místopředsedy, že z důvodu zahraniční pracovní cesty nejspíš nebudu na první čtení, ale kdykoliv s vámi povedu potom diskusi ve druhém čtení o návrhu státního rozpočtu na příští rok, protože já považuji za fakt důležité, abychom ty věci společně - anebo rozdílně, ale každopádně vydiskutovali. ***