(18.10 hodin)
(pokračuje Jaroslav Bžoch)
Já nemám problém s tím, pokud bude debata o tom, že zámek Štiřín jako památka už nemá dále patřit pod Ministerstvo zahraničních věcí, že to spravovat nemáme. Určitě by to debata být mohla, ale tento způsob, že zámek necháme vyhladovět a všechny ty zaměstnance, kteří tam pracují, necháme v této nejistotě, že se k nim takto budeme chovat, tak je podle mě velmi špatný krok, protože samozřejmě pokud zámek Štiřín bude jako příspěvkovka dlouhodobě v deficitu, tak samozřejmě zanikne. A pokud chceme dát tímto signál, že zámek Štiřín nechceme, tak si myslím, že je to velmi špatná cesta. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní je přihlášen pan poslanec Patrik Nacher, připraví se pan poslanec Miloš Nový. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, ministři, milé kolegyně, vážení kolegové, já jsem dneska šel s takovou jinou taktikou. Vždycky se přihlásím jako první a tady v sále skoro nikdo není, tak teď jsem propadl úplně na konec a je tady více posluchačů. Tak ono se to nakonec vyplatí být poslední v řadě. Tak vidíte, člověk se učí, takže od teď bych mohl zakončovat nebo budu zakončovat vždycky tyhle projevy a proslovy u těch důležitých norem, s dovolením. I kolega Skopeček si to tady chce poslechnout v první řadě, tak já jsem za to rád.
Já to relativně, musím říct, pro tuto chvíli zkrátím, což je nevýhoda toho, že jsem až na konec, protože už tady bylo mnohé řečeno a neřekli to všichni, ale přece jenom pro pana ministra tady budu mít pár originálních věcí a námětů, které bych mu rád sdělil. Pokud jde o ten obecný pohled na ten rozpočet, já už jsem to řekl někde v televizním pořadu, že to je přesný součet za mě trochu nepřesných čísel, protože ta čísla v této chvíli pro mě jsou nepravdivá. Já bych to bral, že to je mimořádná situace. Teď mám na mysli na straně příjmů, že se tam počítá s financemi, u kterých je potřeba změnit zákon, který řešíme někde paralelně. A říkám, kdyby to bylo poprvé a je to v mimořádné situaci, tak bych to tady možná zmínil a přešel bych to. Já tady ale jenom zopakuji, že už je to podruhé, je to druhý rozpočet a podruhé vlastně to řešíte stejnou cestou. Připomenu, že při tom rozpočtu na letošní rok to bylo 14 miliard, které ten státní rozpočet ušetřil ve vztahu k platbám za státní pojištěnce u zdravotního pojištění, takže vlastně ta situace se opakuje. To je první poznámka. A myslím si, že vy byste nám to vyčetli taky. Připomenu tu dvou a půlmiliardovou digitální daň, jakkoli tady byla mezi prvním a druhým čtením, a měli jsme to na talíři celé ty dva měsíce, co se projednával státní rozpočet. Tak teď si to užijte také. Rozdíl je v tom, že předtím to byly 2,5 miliardy, teď je to tedy, jak se na to podíváme, 85 miliard nebo 100 miliard, vlastně s tím modernizačním fondem 150 miliard, takže jsme na násobcích toho, co to bylo předtím. To je první poznámka.
Druhá poznámka. Když se podíváte na návrh státního rozpočtu na rok 2022 na straně výdajů, tak to bylo 1893 miliard. Návrh státního rozpočtu na rok 2023 má 2223 miliard. Rozdíl mezi tím je 330 miliard korun, prosím pěkně. Během jednoho roku se výdaje zvedly o 330 miliard. Já to tady nekritizuji jen tak, ale dávám to do kontrastu s tím, že zrovna dneska jsme tady hlasovali dopoledne o příspěvku na mobilitu, kde se to zvedlo z 550 korun na 900 zaplať pánbůh, ale vy jste se bránili tomu, aby se to zvedlo na 2000, 1600, 1200 - tam byly ty různé varianty. My se tady bavíme o položkách, které jsou ve stovkách milionů, možná jednotek miliard. To by asi tady řekl Aleš Juchelka. Myslím si, že ani to ne. Nebo kolega Kaňkovský. Ale výdaje vzrostly meziročně o 330 miliard korun a my se tady handrkujeme o to, jestli v této době lidé se zdravotním postižením budou místo 550 dostávat 900 nebo 1100 korun. Mně to přijde, že to je v nesouladu, prostě že to je v nesouladu, že z těch 330 miliard by se tam ty prostředky, to se na mě nezlobte, našly.
Z těch obecných informací, pokud jde o ty příjmy, nechcete zvyšovat nějakou vyšší daní kromě té speciálně uvedené. K tomu jsem se vyjadřoval včera. To já kvituji, já bych ani nepodporoval zvýšení daní, říkám to tady férově. Takže za to ocenění. Také vám k tomu pomáhá samozřejmě inflace, to je potřeba si také říct, vy vyberete více než bylo v plánu letos i ten příští rok, než kdyby se ta situace vyvíjela normálně. To je potřeba neustále připomínat, protože na tu inflaci se neustále hází, že to je špatné. Obecně ano, ale zrovna pro příjem státního rozpočtu je to dobře.
Pokud jde o ty výdaje, tak tam se budu opakovat, když řeknu, že to zastropování je drahé, protože ten konstrukt, který jste vymysleli, je za mě, za nás - určitě se tady k tomu vyjadřoval kolega Havlíček - špatný a on se pak projeví na té výdajové stránce. A na tomto místě bych se u těch výdajů chtěl zeptat pana ministra financí, jestli můžu (Ministr financí hovoří se zpravodajem.), kde jsou ty - tak ideální by bylo, kdybyste se na mě i díval, že, já pak totiž nepoznám, jestli mě posloucháte. Ale dobře, když zvládnete obojí - kde jsou ty škrty, ty principiální škrty, o kterých jste hovořili, když jste byli v opozici. Teď mám na mysli například počet státních zaměstnanců. Já jsem byl s několika vašimi kolegy - nejčastěji úředníky, ale i státní zaměstnance - já to teď řeknu, já jsem byl s několika vašimi kolegy, třeba tady s kolegou Skopečkem nebo Vojtou Munzarem, tamhle s kolegou jsem ještě nebyl, budu tam s ním zítra, v pořadu Máte v peněženkách(?), a oni mi tam vyčítali, že za minulé volební období vzrostl počet zaměstnanců ve veřejné správě. A já jsem vždycky vytáhl takový ten koláčový graf, kde jsem vám ukazoval, že to bylo v regionálním školství, v bezpečnostních složkách a že skutečně těch úředníků s tím razítkem, tak jak to vnímají lidé, jak to známe, tak klesl asi o 3000 tuším. Je to tak, o 3000. No teď vzrostl počet zaměstnanců veřejné sféry o 8000. Tak kolegové, co jste se mnou byli v televizi, jak se s tím popasujete? Uznávám, že opět jsou to lidé v regionálním školství, ale to jste mi také vyčítali, tak mě zajímá, jak to vysvětlíte teď, a v bezpečnostních složkách. Ale my vidíme ten nárůst počtu úředníků - a to je takový symbol - třeba i na Úřadu vlády. O tom já jsem mluvil u toho minulého rozpočtu.
Takže já bych se zeptal pana ministra, primárně pana ministra financí, kde je ten první náznak toho škrtání na straně příjmů, kde vy jste řekli v opozici, že je potřeba do toho říznout, protože ta státní správa košatí a byrokratizuje. Jenom když mi odpovíte, třeba jsem to špatně hledal, je možné, že to tam někde je, já tam zatím vidím jenom nárůst počtu zaměstnanců.
No a teď vás poprosím o pozornost, protože jsou to dvě oblasti, které jsou podle mě důležité z mého úhlu pohledu, myslím si, že i z pohledu spotřebitele. Jsou to kapitoly 328, 349, ČTÚ a ERÚ. Já jsem si udělal takové srovnání a bavíme se o tom v době, kdy třeba na Energetický regulační úřad se obrací rekordní počet lidí, logicky, teď jak rostou ceny energií. My jsme to probírali na podvýboru pro ochranu spotřebitele na hospodářském výboru. Počet sporů vedených před ERÚ je trojnásobný už teď a to nejsme na konci roku. No a když se podíváte u ERÚ, tak to bylo tak, že původní rozpočet na rok 2022 ještě za předchozí vlády za ministryně Schillerové byl 301 830 000, vy jste ho snížili na 287 milionů, to znamená o 14 milionů méně. A v této chvíli je na 306 milionech, má o pouhých 5 milionů více, než byl ten původní na rok 2022. Jestli dobře počítám takhle v rychlosti, tak těch 5 milionů z těch 300 milionů je nějaké 1 a 3/4 procentního bodu nárůst. To znamená meziročně vzrostou finance na ERÚ, který je pod obrovským tlakem spotřebitelů v době, kdy tady vlastně nejdůležitější věc je ta energetická krize, o 1 celá 3/4 procentního bodu. ***