(17.10 hodin)
(pokračuje Ondřej Babka)
Třetí "ale" patří inflaci. Meziroční index spotřebitelských cen se pohybuje kolem 20 % a navýšení kapitoly pro kulturu je o 10 %, reálně tedy kultura dostává méně.
Čtvrté "ale" se týká platů zaměstnanců v kultuře. Ti dlouhodobě patří, respektive ty platy dlouhodobě patří k těm nejnižším. Jde o vysokoškoláky kvalifikované v oboru, kteří jsou často nenahraditelní, lidi, kteří se chtějí a musejí neustále vzdělávat a profesně růst. Přesto mají platy, které jsou hluboko podprůměrné.
Pokud chceme mít pokladní v Lidlu s univerzitními diplomy a hlubokými odbornými znalostmi například v oboru historie, pak si můžeme dovolit dál snižovat reálné mzdy v kultuře. Ano, zaměstnancům placených z veřejných peněz přidali v sektoru kultury 10 %, ale znovu opakuji, inflace byla v září meziročně kolem 20 % a reálně mzdy lidí spadly o dalších 10 %. A přidáno navíc zřejmě nedostanou, jak jsem říkal, navýšení v kapitole Ministerstva kultury se netýká platů, těch ale je mnohem více. Pan ministr kultury předpokládá, že se v kulturních institucích šetří. Ono se dá ovšem šetřit pouze tam, kde se rozhazuje. Kdo ale zná pozadí kulturního dění u nás, ví, že se tam rozhodně peníze nevyhazovaly z okna ani v minulosti.
V této souvislosti se nemohu nezmínit o nákladech na energie. Je sice hezké, že ceny pro kulturní instituce budou zastropované - a "snad" říkám proto, že u této vlády člověk do poslední chvíle nikdy neví - tak i vládní cenový strop je však násobek ceny, kterou kulturní instituce platily před rokem, a možnost nějak významně manévrovat pro ně není. Například o zateplování památek pan ministr kultury mohl vědět své. Obalit je totiž polystyrenem nebo ucpat plastovými okny rozhodně není tak snadné jako například u bytových domů nebo administrativních budov. A zřejmě by to nebylo nejcitlivější opatření, protože exponáty často vyžadují specifické prostředí, stabilní teplotu, vlhkost, což samozřejmě taky něco stojí. Jednoduše, energetických úspor nelze v případě řady kulturních institucí dosáhnout tak snadno jako jinde.
I kdybychom tedy uvěřili vládní pohádce o jejím rozpočtu, z hlediska kultury jde o rozpočet, který je z pohledu rezortu Ministerstva kultury špatný. Až vláda zjistí - respektive ještě, když tedy zmíním ta čísla: příspěvkové organizace, jak jsem říkal, dostaly o 400 milionů méně a ani na platy v kulturním sektoru tyto peníze nejdou - že jí teče do bot z hlediska celkového rozpočtu, předpokládáme, že se zahojí opět právě na kultuře, a ta bude dál strádat. Je více než jasné, že kultura rozhodně není prioritou této vlády a že ji bude vysávat a devastovat navzdory všem proklamacím. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další v pořadí vystoupí pan poslanec Kettner, připraví se pan poslanec Juchelka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, pane předsedající. Nebudu tady příliš dlouho, nebudu to protahovat, samozřejmě zaměřím se opět na oblast školství, to určitě nepřekvapím.
Nebyl schválen můj návrh na navýšení ONIV. Zaznamenal jsem prohlášení pana ministra, že samozřejmě pokusíme se tu 1 miliardu nějakým způsobem do regionálního školství vrátit. Jenže ouha, když se člověk pořádně podívá na rozpočet, tak zjistí, že co se týká ONIV, když si to člověk propočítá, tak tam jsme přes minus 800 milionů. Takže pokud budeme pracovat na nějaké té miliardě, tak to vlastně nebude nějaké navýšení, vrácení zpátky, ale bude to ve své podstatě pouze pokus vynulovat minusovou položku.
Obecně to vnímám velice kriticky v oblasti školství. My po těch učitelích, neustále po nich chceme více a více, čím dál více zvyšujeme nároky na to, co všechno ti učitelé musejí zvládnout, co mají na starosti. Jak se říká to klasické - za málo peněz hodně muziky. Té muziky je čím dál víc a peněz je čím dál méně. Situace ve školství byla kritická, za mě musím říci, že se ale stabilizovala. V předchozích letech ne že by se na tom dalo zbohatnout a jezdit na dovolenou na Kanáry pravidelně každý rok, ale už to byl slušný plat a stabilizovala se i situace, co se týká učitelů na školách, kromě samozřejmě těch specializovaných oblastí jako fyzika, chemie a podobně.
Bohužel všechny kroky, které teď vláda dělá, jdou proti jejímu vlastnímu programovému prohlášení. Tady oni garantovali nějakou garantovanou mzdu pro učitele, těch 130 %, a ve své podstatě dělají všechny kroky tak, aby tomu prostě nebylo. Ve výsledku dostaneme se zase několik let zpátky v tom, že přestane to být opět lukrativní pro ty učitele. Když se kouknete na statistiky, tak se nám obrovským způsobem navýšilo procento absolventů pedagogických fakult, kteří chtěli zůstat ve vystudovaném oboru. Já vám garantuji, že se zase vrátíme na ta mizivá procenta, u kterých jsme se pohybovali před nějakými deseti lety. No, a já tedy rozhodně bych byl pro to... uvědomme si, že už jsem to tady říkal několikrát, investujeme do své budoucnosti, do svých vlastních dětí. A co se týká učitelů, zaznamenal jsem další, že ano, přestat platit příplatky k suplovaným hodinám - zase další reálný pokles mezd učitelů.
Pokud skutečně vezmeme peníze z ONIVek - ano, mluví se o tom, že prvních čtrnáct dní nemocenské se nebude platit z těch ostatních neinvestičních výdajů, ale to je pouze ve fázi jednání - takže skutečně reálná mzda poklesne a bude to problém. A kde na to vzít peníze? Když se podíváte dopodrobna, je takových různých investic, kdy - ať se snažím sebevíc - marně se snažím přijít na nějaký pozitivní přínos pro občany České republiky. Co se týká přebujelé administrativy ředitelů, máme tady plán na to, že je budeme školit, jak mají delegovat práci. Za to budeme dávat peníze? Za něco, co každý běžný studovaný ředitel školy dělá už dávno a běžně? Když jsme mezitím udělali to, že jsme navýšili přímou vyučovací činnost zástupcům ředitelů, kteří tu práci právě přebírali od těch ředitelů, ve výsledku oni jim to, těm ředitelům, budou vracet. Dobře, tak my je krásně proškolíme v něčem, co už dávno umí, pokud jsou tedy svéprávní, a pak je budeme školit. Komu to budou potom delegovat?
Dále, další mrhání peněz. Máme propagační kampaň, snažíme se přesvědčit obyvatele České republiky, jak je Evropská unie skvělá. V televizích na mě neustále kouká, jak teď řídíme Evropu, přitom každý člověk znalý věci ví, že předsednictví je spíš takový symbolický akt. Rozhodně to není, že bychom teď byli hybateli dějin Evropy. Vezmeme si půjčku 10 miliard, budou za to ručit občané České republiky, budou to splácet občané České republiky, ale prospěch z toho budou mít občané jiného státu. A teď je ještě diskutabilní - skutečně občané? Je otázka, kolik z toho, z té pomoci skutečně dorazí obyčejným občanům.
Takže za mě, další a další škrty v školství jsou vzhledem k budoucnosti našeho státu nepřijatelné, a věřím tomu, že když se v rámci toho rozpočtu, když se podíváme, kam ty peníze, investice jdou, rozhodně najdeme položky, které jsou takzvaně zbytné, co se týká reálného života občanů České republiky. Těm občanům to nic nepřináší a rozhodně si myslím, že by se ty finance tak, abychom stabilizovali školství, určitě našly. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. S přednostním právem se přihlásil pan ministr školství Balaš.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl poděkovat panu poslanci za podporu školství... (Otáčí se k předsedajícímu.), vaším prostřednictvím, a myslím si, že v některých případech souhlasím. Pokud jde o tu asistenci, pomoc ředitelům, tak my při tom začínáme zjišťovat, při tom pilotování, že oni to opravdu oceňují, že naopak jim to pomáhá. Získáváme zpětnou vazbu o tom, co je problémem koncepčním, a můžeme to začít řešit mnohem, mnohem efektivněji, takže já bych to nezatracoval. Ten projekt není tak úplně špatný, navíc se to bude platit z peněz Evropské unie, a samozřejmě je důležité nastavit si priority nejenom obecně, ale i ve školství. A doufejme, že se nám to podaří. ***