(15.20 hodin)
(pokračuje Martin Kolovratník)

Ale než se dostanu k meritu svého připraveného vystoupení, tak si ještě dovolím rychlou reakci na pana ministra Martina Kupku. On tady bohužel není, třeba to pak, v tuto chvíli, pak si to vezme ze záznamu. On o tom mluvil poměrně výrazně a plamenně někdy po 13. hodině. Bylo to ještě v momentě přednostních práv, takže jsem nemohl reagovat v tu chvíli bezprostředně. Martin Kupka se v svém vystoupení poměrně ostře ohradil proti Karlu Havlíčkovi v přednostních právech nebo vystoupeních. Byl k němu kritický, nelíbilo se mu, že jeho komentář je nemístný, ale já si myslím, že ten spor tam byl naprosto zbytečný. Je potřeba říci, že současná vláda, Ministerstvo dopravy, a tak to prostě je, pokračuje v naší práci, navazuje na naši práci, kterou jsme připravili, a vzpomeňte si prosím sami, že v mnoha případech to byla tady ve Sněmovně práce společná, kdy jsme například napříč politickým spektrem novelizovali liniový zákon 416, kam jsme zavedli možnosti předběžné držby, vyvlastnění, pracovně polské metody, u významných liniových staveb, na tom byla shoda celé Sněmovny. Připomenu usnesení Sněmovny z března 2017, kde jsme vyzývali vládu, aby zahájila projekt vysokorychlostních tratí. Na tom byla také široká shoda, pokračovaly přípravy v minulém volebním období, a teď ministr Kupka o vysokorychlostních tratích často hovoří a navazuje tím na práci, kterou jsme my připravili, a tam přece není důvod být ve sporu. Z naší strany určitě ani není důvod být ve sporu, naopak rádi tu částku oceníme, navýšení rozpočtu, celkové navýšení rozpočtu SFDI na 150,9 miliardy, to je přece správně.

Ale - a teď je tady to ale - zkrátka máme jiný, a to řeknu diametrálně odlišný, pohled na pětinu, na podstatnou část toho rozpočtu, a to těch 30,7 miliardy, který - já jsem rád, že teď pan ministr přichází, aby si mě mohl poslechnout a reagovat na mě, zkrátka možná zopakuji pro pana ministra ty věty - určitě není spor, a reaguji na to vystoupení po 13. hodině, v těch 100, více než 150 miliardách, v tom navýšení, v celkové alokaci pro SFDI, kde doprava navazuje na námi připravenou práci, ale máme zkrátka diametrálně odlišný pohled na tu částku 30,7 miliardy, tedy na to, co si chce Ministerstvo dopravy nebo vláda nějakým způsobem zajistit novou formou, novým financováním. Ono se to může povést a budu rád, sám budu rád, když se to povede, ale zkrátka jsou tam ohromná rizika, a v tuto chvíli, ve chvíli schvalování rozpočtu, i nejistoty, na které prostě jsem povinen ukázat.

Než ty nejistoty, ta rizika zanalyzuji, než o nich promluvím, tak tady ještě řeknu na mikrofon několik čísel, která jsou pro nás zásadní, a to je z celého rozpočtu, z té složité materie, jeden jediný ukazatel, který se v případě dopravy jmenuje - řádek, který se jmenuje Dotace ze státního rozpočtu na krytí deficitu SFDI. To je ta čistá dotace, kterou tedy - a to je politické rozhodnutí každý rok - kterou stát dává, posílá do SFDI právě na krytí řekněme ztráty nebo deficitu. Je to z toho důvodu, že stále investujeme, stavíme, nejsme na tom jako třeba rakouský ASFiNAG, který má síť víceméně hotovou, může vydělávat mnohem více. Tak tahle dotace v roce 2019, já jsem si vzal osu zhruba těch tří, čtyř let zpátky, v roce 2019 byla 35,9 miliardy, o rok později v roce 2020 36,1 miliardy, tedy zhruba skoro stejně stejná, ale v loňském roce, ještě 2021, se to povedlo předchozí vládě téměř zdvojnásobit, bylo to 58,5 miliardy. A bohužel, současná vláda tu čistou položku ze státního rozpočtu snižuje, letos to je 45,3 a ve výhledu na příští rok je to 33,8 miliardy. Vy se tedy vracíte v čisté dotaci ze státního rozpočtu skoro o polovinu méně pod částku, která za nás byla v tom roce 2019, a to vidíme jako velmi riskantní.

Zkusím to teď vysvětlit. Já v těch svých podkladech, když se podívám i do předkládací zprávy materiálu, kterou máme ze SFDI a z vlády v eKLEPu, tak tam je jasně, korektně popsáno: "Rozpočet roku 2023 v celkové výši 150,9 miliardy, z toho částka ve výši 30,7 miliardy bude zajištěna z dluhového financování prostřednictvím úvěrů" - a pozor - "po změně zákona případně" - je tam slovíčko případně - "z dluhů emitovaných Státním fondem dopravní infrastruktury." A já, pane ministře, milí kolegové, tohle zkrátka považuji za velké riziko, za ohromně riskantní operaci.

Tím prvním momentem, na který chci upozornit, je věta: "Počítáme s prostředky nebo s financemi prostřednictvím vydaných dluhopisů Státního fondu dopravní infrastruktury." O téhle věci možná řada z nás slyší úplně poprvé včetně mě a je to pravda, protože Státní fond dopravní infrastruktury zatím nikdy dluhopisy nevydával, ani nemohl, protože nemá na to posvěcení ze zákona, to zákonné posvěcení. A tady upozorňuji, mám první velký otazník, a budu rád, když na něj dostanu nějakou korektní odpověď. Když jsem se díval na harmonogram Sněmovny teď na závěr tohoto roku, tak už nás čekají jenom tři řádné týdny, tři řádné jednací týdny Poslanecké sněmovny, v kterých budeme mimo jiné schvalovat státní rozpočet v druhém, třetím čtení a tak dále, a ptám se tedy: Je reálné, a prosím opravdu korektně pana ministra o odpověď, je reálné do tří týdnů do konce roku stihnout tu novelu zákona? Budeme mít novelizovaný zákon o SFDI tak, aby mohl ty dluhopisy začít vydávat? To je první riziko, na které upozorňuji, že asi to zkrátka do konce roku nestihneme.

To znamená, já tady vnímám, stavíme nějaké příjmy nebo kalkulujeme s příjmy, které ale zatím přece nejsou legislativně podloženy, jsou zkrátka virtuální a vlastně v tom duchu, o kterém mluvila dnes na úvod jednacího dne i kolegyně Alena Schillerová ve vztahu k Modernizačnímu fondu, a předpokládám, že Richard Brabec asi stejnou rétoriku bude mít za malou chvíli ve svém vystoupení po mně.

Druhý velký otazník v návrhu rozpočtu se počítá s tím, že další velká část, a nevíme, jak velká, z chybějících 30,7 miliardy bude financována pomocí EIB, pomocí tedy úvěrů, půjčky z Evropské investiční banky. Ale opět musím říci, i toto je přece ohromná nejistota. Sám jsem u těch jednání s EIB byl, přiznám se, že jim fandím, že je to dobrý nástroj. Je to banka zřízená evropskými státy, má ve svém zadání býti nekomerční, nevýdělečná, ale zároveň třeba také má tam pojistky, aby nekonkurovala standardním komerčním bankám, a její nástroje mohou být zajímavé na konkrétní modernizační akce, na koridorech, ty takzvané blending call, které už se mimochodem na Správě železnic úspěšně testují. Je to například velká investiční akce v Pardubickém kraji mezi Ústím nad Orlicí a Brandýsem nad Orlicí a Chocní a tak dál, a tak dál. Ale my přece v tuto chvíli nevíme a neznáme podmínky půjčky od EI - jaká bude výše úroků, jaká budou pravidla financování, rychlost splátek, zkrátka klasicky celkový roční náklad dluhu, jaké budou podmínky financování, jestli budou, nebo nebudou výhodnější, než kdyby si, tak jak aspoň se to zatím realizovalo vždy doteď, než kdyby si zkrátka půjčil stát, konkrétně tedy Ministerstvo financí, protože vždycky stát, když si půjčuje - aspoň tak to bylo doteď - tak zkrátka měl podmínky, parametry půjčky, měl výhodnější, než kdyby to dělala nějaká organizace státem zřizovaná, ať Správa železnic, nebo Ředitelství silnic a dálnic.

Takže já chci požádat vládu, chci požádat pana ministra: Jaký máte scénář B, jaká je varianta B? Mám informace - nebyl jsem u projednání na rozpočtovém výboru, ale mám zprostředkovanou informaci, když přesně tuhle otázku kolegové dali panu ministru Stanjurovi na rozpočtovém výboru: Co budete dělat, co se stane, pokud by ty nástroje nedopadly? Odpověď byla prakticky nulová, nebyla zatím žádná, nevíme tedy, jaká je představa. Tak prosím, jestli nějaká je? A myslím si, že tohle je docela důležitá věc, ne-li zásadní, i pro odpovědné manažery, primárně logicky ředitele ŘSD a Správy železnic, v menším pak ale i pro Ředitelství vodních cest. Přece investoři budou zasmluvňovat, ty organizace budou zasmluvňovat nové akce, které projdou tendry, projdou úspěšně soutěžemi. A vidíte, může to být ilustračně zrovna severovýchodní obchvat Pardubic, na který v regionu čekáme. Pak je to akce, která trvá dvě nebo dvě a půl stavební sezony, a ředitel v tu chvíli stojí před rozhodnutím, jestli podepíše tu smlouvu, nebo nepodepíše, ale, a mohu se mýlit, ale tak, jak chápu tu konstrukci v tuto chvíli, ty peníze zatím jisté nemá, nejsou naplánovány jako dotace ze státního rozpočtu. Takže moje další otázka je, jaký bude pokyn investorským organizacím? Budou moci ředitelé ty smlouvy podepsat, nebo to bude jejich riziko s tím, že to nakonec nějak dopadne až podle toho, jak zjistíme, jaké jsou podmínky Evropské investiční banky? ***




Přihlásit/registrovat se do ISP