(12.50 hodin)
(pokračuje Ivan Bartoš)
Když se dívám teď na strukturu jednotlivých projektů včetně vyjednávání, celkový objem peněz, které půjdou na IT, v návrhu rozpočtu 2023 je podle té dekompozice přes všechny rezorty 18,5 miliardy korun. Já bych možná zmínil důležité jinozdrojové věci, kde my se bavíme o zapojení Národního plánu obnovy i u IROPu, z IROPu 1,9 miliard, z Národního plánu obnovy 5,4 miliardy, z dalších zdrojů 1,8. Co si myslím, že je důležité, a bylo to tématem i předchozích jednání ještě za minulé vlády, je oddělení provozů a nákladů na modernizaci či na nějaký upgrade. Já bych možná zmínil významnou část v hodnotě 300 milionů korun, na což je v rozpočtu pamatováno právě na obnovu základních registrů, které už v minulém volebním období, kdy jsme se o tom bavili tenkrát ještě s ministrem Hamáčkem, byl strašný problém uvolnit peníze na jádro české digitalizace, základní registry, které poskytují data a služby právě částem celého eGovernmentu, takže kromě standardních provozních výdajů právě správy základních registrů, tam je 796 milionů. Je to i těch potřebných 300 milionů na projekt, který už se spouští, a to je hardwarová podpora, respektive technologický upgrade registrů tak, aby fungovaly v pořádku.
Tady ještě zmínil - myslím si, že to byl předřečník pan Okamura - tu debatu ohledně Digitální agentury. Když se bavíme o rozpočtu a o nákladech na digitalizaci, ten transformační projekt má nadpožadavky směrem ke státnímu rozpočtu v roce 2023 asi 140 nebo 150 milionů korun s tím potenciálem, že třeba na dobře vysoutěžené zakázce okamžitě se vrací úspory nákladů jak při samotném soutěžení, tak za realizaci. Při použití komponenty, kterou máme už třeba řešenou na národní úrovni, dobrého napojení na centrální registry, opět okamžitě spoříme peníze v hodnotě třeba i vyšších desítek milionů. Já bych proto transformační projekt, jehož faktické nasměrování na náklady navíc ve smyslu transformace zhruba 150 milionů korun, tak bych ho nestavěl vůbec do optiky porovnávat to s tím, že to je nějaké plýtvání nebo nárůst byrokracie. Je to zefektivnění řízení digitalizace a pohybujeme se v řádech o dva stupně nižších, než jsou třeba náklady na obsluhu a realizaci celého eGovernmentu v roce 2023, s tím, že ty úspory, ale i lepší realizace projektů se budou projevovat samozřejmě již v náběhu fungování Digitální a informační agentury.
Tolik za mě asi v úvodu ke kapitole Ministerstva pro místní rozvoj a zároveň krátké shrnutí k otázkám eGovernmentu a digitalizace, které je realizováno v gesci jednotlivých rezortů, jednotlivých ministerstev, ale chtěl jsem k tomu podat nějaký ucelený pohled na věc. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní, protože není přítomen pan předseda Fiala, je s přednostním právem na řadě paní ministryně Černochová a následovat bude pan ministr Kupka. Prosím, máte slovo.
Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěla bych zde i já alespoň v základních údajích shrnout návrh rozpočtu Ministerstva obrany na rok 2023. Návrh má oproti předchozímu období výrazně rostoucí tendenci. Rozpočet výdajů je pro rok 2023 navrhován ve výši 111,8 miliardy korun a odpovídá tak výši 1,5 % HDP. V souladu s programovým prohlášením vlády pokračuje nastavený rostoucí trend obranných výdajů i v letech střednědobého výhledu, kdy jsou pro rok 2024 plánovány výdaje v objemu 130 miliard korun a pro rok 2025 dosahuje 1,7 % a v roce 2025 1,9 %, tedy podíl HDP.
S podporou vlády jsou tak vytvořeny silné předpoklady k naplnění našich mezinárodních závazků vůči koaličním partnerům, ale i zejména vůči sami sobě, protože slyšíte to jako mantru prakticky na každém jednání Sněmovny - je zapotřebí konečně pořádně modernizovat Armádu České republiky. V následujícím období tedy zůstává hlavním úkolem rezortu Ministerstva obrany modernizace, kdy se předpokládá financování nejenom dlouhodobě připravovaných modernizačních projektů schválených koncepčními dokumenty rezortu, ale i investic realizovaných na základě rozhodnutí vlády o urychleném pořízení potřebného vojenského materiálu, takzvané urgentní nákupy, v reakci na významně zhoršenou bezpečnostní situaci na Ukrajině.
Předložený rozpočet a střednědobý výhled je koncipován jako výrazně proinvestiční, kdy výdaje v oblasti investic dosahují podílu 35,2 % z celkového limitu výdajů kapitoly na rok 2023, což představuje částku 39,3 miliardy korun. Z této částky téměř 90 % je plánováno ve prospěch Armády České republiky. Silně progresivní růst investic pokračuje i ve střednědobém výhledu, kdy pro rok 2024 je alokována částka 52,8 miliardy korun a pro rok 2025 částka 68,1 miliardy korun.
Osobní mandatorní výdaje jsou na rok 2023 rozpočtovány ve výši 41,6 miliardy. Tyto prostředky budou využity na realizaci náboru vojenského a obslužného personálu v souladu s koncepcí výstavby Armády České republiky 2030. Tady meziroční navýšení limitu počtu vojáků z povolání o 1 100 a limitu zaměstnanců v pracovním poměru o 100 osob v každém roce a na plánovanou valorizaci platových náležitostí vojáků i důchodů.
Tady bych vám chtěla jenom připomenout, že v našich strategických dokumentech máme cíl, že bychom v roce 2030 měli mít 30 000 příslušníků armády, z toho nad rámec těch 30 000 bychom měli mít 10 000 příslušníků aktivní zálohy. Máme opravdu co dohánět. Tady bych chtěla zmínit, protože častokrát je naše vláda právě kritizovaná za to navyšování počtů státních zaměstnanců, to jsou přesně ti státní zaměstnanci, kteří jsou zmiňováni v článcích novinářů. Ano, jsou to i vojáci z povolání, ano, jsou to i příslušníci aktivní zálohy, o které naše vláda musí navýšit počty, protože je to tak ve strategických dokumentech, které schvalovaly vlády předešlé, a ty strategické dokumenty pro nás platí. A tady kolegové, kteří byli aktivními vojáky a sloužili v armádě, vědí, že ve chvíli, kdy se přijme další množství vojáků, že to znamená samozřejmě další nápor na jiné věci, ať už to jsou výstrojní, výzbrojní součástky, nebo je to logistika přijímání těch lidí. Máte to vlastně od těch KVV až po zdravotnická zařízení, kde ty lidi musíte prohnat zdravotními kontrolami, prověrkami. Těm lidem musíte našít uniformy, těm lidem musíte dát najíst, takže vlastně tohle všechno vyvolává další potřebu dalších lidí, které musíte přijmout. Nemůžeme přijmout 3 000 vojáků bez dalšího obslužného personálu. Takže to jsem chtěla zdůraznit, protože to považuji za důležité v debatách a v kritice naší vlády za to, že tady navyšujeme počty zaměstnanců. Nenavyšujeme počty zaměstnanců proto, protože bychom chtěli navyšovat nějaké počty úředníků. Na rezortu Ministerstva obrany opravdu navyšujeme počty zaměstnanců pouze v souvislosti s přijímáním nových vojáků, příslušníků plus příslušníků aktivní zálohy a zavazujícího personálu, který toto musí zajistit. ***
