Teď samozřejmě ještě tady má být příští týden ten zákon o České televizi. To znamená, vám to není málo, prostě oholit tu republiku, oholit ty peníze, které tady platí občané, oholit je úplně až na kůži. Vy ještě chcete politicky ovládnout Českou televizi. Vy si tam chcete navolit jenom radní, kteří budou za vládní pětikoalici, aby z České televize se stala totalitní televize, která bude hlásat pouze vaše vládní názory, protože vám klesají preference, a vy chcete zneužít i koncesionářské poplatky občanů. To znamená, voliči všech stran platí koncesionářské poplatky a vaše strana získala menšinu voličských hlasů, pardon, vaše vládní pětikoalice získala menšinu voličských hlasů v posledních sněmovních volbách, které byly v loňském říjnu, před rokem, protože milion hlasů propadlo pro strany, které se sem nedostaly, protože měly pod 5 %, a to byly vesměs strany s opačným programem, než má vaše vládní pětikoalice. To znamená, vy místo abyste se chovali demokraticky a nějakým způsobem normálně, tak si ještě chcete změnit způsob volby do Rady České televize tak, aby tam byli jenom exponenti za vládní pětikoalici a aby prostě mohla Česká televize - aby postupovala podle diktátu témat, která hlásá vaše koalice, a samozřejmě aby šikanovala a perzekvovala potom na základě aktivistických redaktorů - někteří tam jsou, ne všichni, ale někteří ano - aby šikanovali vlastně opoziční strany. To jsou ti redaktoři typu Marek Wollner, Nora Fridrichová, Václav Moravec a podobně.

Hnutí SPD ostře odmítá rozpočtový diletantismus Fialovy vlády, její hazardování s veřejnými financemi a budoucností našeho státu. Další zadlužování přinese jen další zdražování a Fialova vláda může naši zemi, jak už jsem říkal, přivést k bankrotu a kolapsu. Tento rozpočet neobsahuje ani návrhy na zvýšení příjmů od zahraničních firem podnikajících u nás. SPD navrhuje zdanění dividend zahraničních bank, pojišťoven, telekomunikačních firem. Jedná se o stamiliardy vyváděných nezdaněných dividend z České republiky.

Váš návrh neobsahuje ani přijetí důchodové reformy zajišťující důstojné důchody. Váš návrh neobsahuje ani snížení výdajů státu formou snižování byrokracie slučováním agend ministerstev, neobsahuje ani omezení plateb solárním baronům a neobsahuje ani nenavyšování státních zaměstnanců, počtu státních zaměstnanců, kterých bude naopak na základě vašeho vládního návrhu o 8 000 více než letos, celkem 492 000.

Takže tento vládou předložený návrh odmítáme a připravíme k němu řadu pozměňovacích návrhů. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad SPD.)

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další, kdo by měl vystoupit s přednostním právem, je pan vicepremiér Ivan Bartoš. Máte slovo, pane ministře.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane předsedající, dovolte mi na úvod krátce vystoupit a představit vám návrh rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj na rok 2023 v řeči čísel, ale i v řeči plánů, jak chceme s rozpočtem v tom roce nakládat.

Celkové výdaje ministerstva jsou v následujícím roce ve výši 22,5 miliardy korun, z toho téměř 6 miliard jsou výdaje státního rozpočtu a přes 16,5 miliardy pak tvoří výdaje rozpočtu EU a z finančních mechanismů. To zas na straně příjmové pak, když se na ten rozpočet podíváte, tam je více než 16,5 miliardy, což jsou celkové příjmy.

Oproti schválenému rozpočtu na rok 2022 dochází pro rok 2023 k celkovému navýšení výdajů, a to ve věcech, které si tato vláda stanovila jako svoji prioritu, a to přes nástroj, který známe, jsou to ty národní dotační programy, kterými navíc ke kohezním fondům, k IROPu a k známým nástrojům evropským vlastně dovytváříme politiku rozvoje našich regionů, měst, obcí, ale i třeba strukturálně postižených oblastí.

Celkově tedy bude Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlašovat výzvy a uzavírat nové závazky ve prospěch příjemců i z prostředků střednědobého výhledu 2024. Já bych to možná vysvětlil - ne všechny předchozí vlády se střednědobými výhledy pracovaly dobře. Peníze, které v nich jsou, jsou peníze, které v daném roce musí být k dispozici, a protože střednědobý výhled má svoje opodstatnění a neměl by se třeba při předávání rozpočtu následující vládě vynulovat, ale měl by tam být držen tak, jak se plánuje rozpočet, tak věci, které se soutěží a závazkují teď a jejichž finanční plnění pak bude v letech následujících, mají právě otisk ve střednědobém výhledu, což ve věci rozpočtování národních programů dává k dispozici Ministerstvu pro místní rozvoj ještě další 3,1 miliardy korun do národních programů. Já to považuji za velmi podstatné, protože právě národní dotační programy jsou pro mnoho měst a obcí klíčové pro realizaci potřebných projektů, ať už se to týká třeba vybavenosti ve smyslu vzdělávacích institucí či třeba opravy komunikací té nejnižší třídy, na které třeba nepamatují velké projekty, nebo jsou pod řekněme jednotlivou gescí jednotlivých měst.

Zásadní pro mě jsou - a věřím, že tohle téma vnímají všichni stejně, stejně tak jako problémy, které jsme zde řešili na minulé Sněmovně, nebo předminulé Sněmovně ve věci více peněz do struktury školské vybavenosti - programy, které podporují bydlení. V této oblasti opět mechanismus financování, ale i zrychlení výstavby je jednou z priorit naší vlády a i zde bude Ministerstvo pro místní rozvoj financovat ve svém rozpočtu tuto oblast, a to tak, že využije jak národních titulů, tak Státního fondu podpory investic, k dispozici pro SFPI na rok 2023 je 800 milionů korun a ve střednědobém výhledu pak další miliarda na řešení dostupného bydlení formou úvěrů či dotací.

Na MMR pracujeme na tom, abychom do tohoto schématu dokázali zapojovat i další finanční nástroje, protože dostupnost bydlení i financování výstavby je zásadní. Proto spolupracujeme i s Národní rozvojovou bankou, i s Ministerstvem financí a již na jednání ohledně evropských programů, které třeba míří na vybavenost a opravy škol ve smyslu rozšíření třeba technických učeben, už máme mechanismus, kdy vlastně úspěšnost žadatele v tom daném dotačním titulu je podmínkou - pouze jedinou podmínkou - pro možné dofinancovávání pomocí nějakého finančního nástroje, který má v danou chvíli k dispozici Národní rozvojová banka. V souvislosti s IROPem tam teď třeba lze takto alokovat až 5 miliard. Podpora bydlení není jenom tedy přímá výstavba bytů, ale jsou to i předpoklady pro to, aby se daly stavět celé stavby na území - mluvím o přípravě pozemků, technické infrastruktuře a těch řekněme věcí týkajících se... mimo tu samotnou stavbu máme tam i kapitolu, která uvolňuje prostředky právě na ty - použiji tedy to cizí slovo - brownfieldy.

Zároveň pracujeme na podpoře cíle digitalizace plánů obcí a jednotného standardu. Jak se blížíme i k části Geoportálu, kde potom budou jednotlivé mapové vrstvy, chceme ještě zintenzivnit podporu, aby obce překlápěly už do toho standardu výstupy ze svého územního plánování.

Asi objemově nejvýznamnější položkou celkových výdajů jsou finanční prostředky na dotace spolufinancované z fondů EU ve výši bezmála 18 miliard korun. Největší část těchto prostředků - tam je pak 15,3 miliardy korun - připadá na program IROP, ze kterého bude MMR podporovat především zdravotnickou infrastrukturu, integrovaný záchranný systém, silnice druhé třídy, eGovernment a další. Jednotlivé výzvy postupně spouštíme a běží. Tímto bych vás stručně seznámil, jak budou vypadat rozpočtové prostředky v rámci rozpočtu MMR i jak budou využity.

Já bych možná jenom v krátkosti zmínil, protože i někteří mí předřečníci se zde této otázky dotkli, výdaje, které přicházejí z různých zdrojů v následujícím roce v oblasti digitalizace a digitální transformace. Nám už i tím, jak vyjednáváme na úrovni vlády prostředky navíc na jednotlivé digitální projekty - ty nadpožadavky, které vycházejí ze Strategie digitálního Česka - tak se nám již ty věci daří rozklíčovávat výrazně lépe, než tomu tak bylo. Když jsem zde stál na začátku roku a bavili jsme se o novele rozpočtu, tak jsem udával, že celkový objem peněz v digitalizaci může být, a teď jsem říkal podle NKÚ zhruba 15 miliard, podle zprávy a sečtení všech nákladů, které lze označit za IT, zas vycházelo jiné číslo. ***