(18.20 hodin)
(pokračuje Lucie Šafránková)
Opodstatnění a důvod existence paušálního daňového režimu spočívá především v jeho jednoduchosti a spravedlnosti. Zvýšením limitu ročních příjmů a současným zavedením tří daňových pásem paušální daně s ohromnými rozdíly ve výši daňové povinnosti veškerá její zajímavost a přitažlivost pro mnoho živnostníků s ročním příjmem nad 1 milion korun ročně padá. Smysl má dle SPD jediné: zvýšit hranici ročních příjmů pro právo na vstup do paušálního daňového režimu na 2 miliony korun ročně a ponechat jednu jedinou výši této daně pro všechny její oprávněné plátce.
Další dva mé pozměňovací návrhy se pak týkají úpravy výše paušální daně ve druhém a třetím pásmu. Pokud jde o nastavení výše samotných záloh na daň z příjmu, navrhuje vláda pro první pásmo částku 100 korun měsíčně, pro druhé pásmo 4 963 a pro třetí pak 9 320 korun měsíčně. Tyto rozdíly považujeme za nepřijatelně vysoké. V pozměňovacím návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 1080 proto navrhuji nastavení výše záloh na daň z příjmu pro OSVČ ve druhém pásmu na 600 korun měsíčně a ve třetím pásmu na 1 100 korun a v pozměňovacím návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 1081 pak navrhuji druhé alternativní nastavení výše záloh na daň z příjmu pro OSVČ ve druhém pásmu na 1 100 korun měsíčně a ve třetím pásmu na 2 100 korun měsíčně.
Děkuji za pozornost a prosím o budoucí podporu těchto našich návrhů.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a dalším z řádně přihlášených je pan poslanec Karel Haas. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Karel Haas: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já v tom - a naprosto legitimně - takovém spíše jednostranném kritickém tónu se budu snažit vystoupit s několika poznámkami. Věřím, že budou věcné. Tradičně, jak už možná jste si u Haase zvykli, budu odkazovat na konkrétní judikaturu, na konkrétní právní předpisy a pokusím se vystoupit s pěti poznámkami, které půjdou proti tomu dnešnímu proudu. Zároveň věřím, že ty poznámky budou vyvracet některé obavy, které tady v těch kritických - a za to se vůbec nezlobím - kritických příspěvcích zazněly.
První poznámka. Několikrát tady dnes zazněla obava z toho, zda pozměňovací návrh kolegy poslance na prvním místě Zbyňka Stanjury není takzvaným nedovoleným protiústavním přílepkem. Tady můj první odkaz na zcela konkrétní judikaturu Ústavního soudu. Přílepková judikatura je v České republice zase poměrně ustálená. Odkážu na dvě klíčová rozhodnutí Ústavního soudu, obě dvě rozhodnutí mají charakter plenárního nálezu. První je plenární nález 21/01, druhý je plenární nález 77/06. Vždycky se vám snažím tu právničinu překládat do lidštiny, takže prosím vás, nedovoleným přílepkem je takový pozměňovací návrh, který naprosto nekoresponduje s věcnou materií původního návrhu zákona, k němuž pozměňovací návrh směřuje. Jinými slovy, a to si myslím, že tady padlo zcela jednoznačně, probíráme návrh zákona, kterým se mění zákon o dani z přidané hodnoty a zákon o daních z příjmů. Pozměňovací návrh kolegy poslance Zbyňka Stanjury, prostřednictvím pana předsedajícího, směřuje právě do oblasti přímých daní, do oblasti daní z příjmů, takže s odkazem na tyto dva plenární nálezy Ústavního soudu chci uklidnit - a je to legitimní, ty dotazy - chci uklidnit, že by se opravdu v této věci nemělo jednat o nedovolený přílepek. Toť poznámka číslo jedna.
Poznámka číslo dva: tady padala kritika na čas předložení pozměňovacího návrhu. Chci zdůraznit, že nařízení Rady EU je ze 6. října tohoto roku. Dnes je, pokud se koukám do kalendáře, 25. října, to znamená 19 dnů poté, kdy máme na úrovni Evropské unie platné účinné publikované nařízení Rady EU, je ze 6. října tohoto roku. Ta dvě opatření, evropské, vyplývající z nařízení Rady EU, a národní, ležící v daňové oblasti - k tomu se za chviličku dostanu v poznámce číslo tři - jsou spolu nepochybně ekonomicky finančně spjaty. Ony jsou ze dvou různých oblastí, to za chviličku zdůrazním, ale logicky ta finální podoba české, a já zdůrazňuji, daňové windfall tax, nikoliv windfall třeba tak, jak je vnímána na úrovni různých členských států Evropské unie, asi nemohla být předložena do té doby, dokud nebyly známy přesné parametry evropského nařízení, protože ty dvě věci spolu prostě korelují. Jinými slovy, nemohl existovat propočet českého národního daňového řešení, dokud nebyly známy, publikovány - a oficiálně publikovány - parametry evropského řešení. Chtěl jsem tady opravdu zdůraznit, ze kdy je to evropské řešení, zdůrazňuji, 6. října 2022, to znamená, jsme 19 dnů po evropském řešení.
Poznámka číslo tři: to je to, co už jsem malinko nakousl. Tady u několika předřečníků, já to nepotřebuji nijak personifikovat, u několika předřečníků tady docházelo k zaměňování toho, co upravuje evropské nařízení a jak se evropské nařízení vztahuje k naší národní úpravě, kterou dnes probíráme, kterou dnes diskutujeme. Tady chci zdůraznit: Prosím vás, nařízení Rady EU není a nemůže vůbec být v daňové oblasti ze dvou základních důvodů. Za prvé, oblast přímých daní není na úrovni Evropské unie harmonizovaná, takže na evropské nařízení, pokud by Rada nebo komise chtěly formou nařízení regulovat tuto oblast, překračují svoje kompetence. Oblast přímých daní není na úrovni EU harmonizovaná. A koneckonců i výslovně - toť pro ty z vás, kteří si to chcete dohledat, vždycky se snažím opravdu vás vést ke zcela konkrétním podkladům a zdrojům - čl. 16 odst. 2 nařízení Rady výslovně říká a výslovně konstatuje, že evropské řešení stojí vedle národních systémů právě v oblasti daní, stojí vedle nich. Co také řeší evropské řešení? Řeší zastropování příjmů, příjmů z výroby elektřiny, to je první část, a řeší solidární příspěvek. Pak samozřejmě řeší úspory povinné a tak dále, ale tohle jsou ty dvě dominantní, sice finanční oblasti, ale v oblasti energetiky a neležící v oblasti daní.
Za čtvrté: padly tady - a v tom si myslím, že se dokonce překrýváme napříč Sněmovnou, a já ty obavy také sdílím - padly tady obavy z případné retroaktivity. K retroaktivitě tři poznámky. První je poděkování. Je tady za kolegy Piráty pan ministr, já si cením rozhodnutí poslaneckého klubu Pirátů, kteří nakonec nenačetli, právě z obav, které sdílíme a které diskutujeme co nejodpovědněji, právě z právních obav, zda bychom řeknu nenarazili na ústavní principy naší země, tak toho rozhodnutí, které tady před chvílí, prostřednictvím pana předsedajícího, předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek sdělil Sněmovně, nenačtou Piráti ten návrh, který opravdu řekněme riziko případné retroaktivity nějakým způsobem výrazně posouval. Tak přece můžeme konstatovat, pozměňovací návrh kolegy Zbyňka Stanjury žádnou retroaktivitu, ani přímou, ani nepřímou, ve svém obsahu neobsahuje. Jinými slovy, obava z případné retroaktivity je tady lichá, protože v obsahu toho návrhu není ani přímá, ani nepřímá retroaktivita obsažena. Toť poznámka číslo čtyři.
A poslední poznámka číslo pět: ta se týká dotazů, které tady padly k RUDu, to je onen novelizovaný § 21 a nově vkládaný odst. 5. Návrh konstruuje daň z nadměrných zisků jako samostatnou daň. To může být právní - ale chápu, že ještě ne věcný, já se k tomu věcnému důvodu dostanu za chviličku - to je ten právní důvod, proč tato samostatná daň není předmětem rozpočtového určení daní. A zdůrazňuji, to je ten ryze právní důvod. Je to samostatná daň, která není zahrnuta do RUDu, tak prostě není součástí RUDu. ***
