A rozhodně tedy musím říct, že tady není žádný motiv, že by někdo někomu nějak chtěl pomoct, ale je to skutečně srovnání právního stavu tak, aby tady byla volná soutěž. A vy dobře víte, že Evropská komise nebo ten příslušný orgán už se obrátil na Českou republiku a chce vysvětlit, jakým způsobem tento monopol PVZP, a. s., bude řešen, nebo víte, jak to je tady při těch dotazech, že buď vysvětlíme, že je to konformní s naším právním řádem, což není, jak bylo opakovaně řečeno, anebo jaké změny uděláme, abychom to vyřešili. Krok číslo dvě pak může být sankční ze strany Evropské unie. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Na tento příspěvek chtějí zareagovat s faktickými poznámkami dva poslanci. Je přihlášen s faktickou pan poslanec David Kasal, poté pan poslanec Milan Brázdil - a následně i pan poslanec Janulík. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo. Já musím reagovat na pana kolegu Krause. Já bych chtěl říct jednu věc. Nezpochybňuji to, co řekl. Na druhou stranu, nikdo tady nemluví o tom, jakým způsobem - vy mluvíte o pojišťovně pořád, já tady hovořím i o těch lékařích, a teď se nebavme o fakultních nemocnicích. Víte, jak se vyúčtovává péče praktického lékaře? Víte to? Řeknu vám to: tak, že toho pacienta ošetříte, situace je taková, že on vám ukáže nějakou smlouvu, ale musíte vystavit fakturu a vůbec nevíte, jestli vám ta faktura bude proplacena. A vyloženě mě nadchlo, když se schválil nový zákon, tak pacienti, které tam mám, mně hlásili: No, ale nás si pojišťovna Slavia obešla a my jsme uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí. Takže i když to bylo v době, kdy už měl platit nový zákon, tak to stejně bylo obcházeno.

Takže já vám jenom říkám, že mimo to, že se tady bavíme o pojišťovně, tak by mělo být také v zájmu toho, jakým způsobem to bude účtováno u těch jednotlivých lékařů. A tam se ztrácejí také obrovské peníze.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Ještě upozorním na oslovování se navzájem, prosím prostřednictvím předsedající nebo předsedajícího. Pan poslanec Brázdil, prosím, vaše dvě minuty.

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Já bych se jenom pana senátora rád zeptal, jestli by nemohl pravděpodobně do příště, protože dnes to nestihneme, připravit pro nás, členy správní rady VZP, de facto i pro vás, nějaký rozbor toho, co hrozí, pokud vy byste to tlačítko - dokonce tím, že to tady obhajujete, jestli už to není něco špatně, já bych hrozně rád - ta pojišťovna pro pojišťovnu, ten Lloyd, co jsme u ní pojištěni v podstatě proti nějakému pochybení, tak co z toho plyne. Možná i vás by to zajímalo, když vlastně to obhajujete, jestli vám něco nehrozí, když to náhodou projde, co s tím budou za konsekvence pro poslance, kteří jsou členy správní rady a de facto by potvrdili něco proti VZP. Kolega Janulík tady vznesl pochybnost. Já si myslím, že by to byl asi těžký postih. Děkuji, kdyby to bylo možné, jestli je možné to vypracovat.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Ještě s faktickou pan poslanec Miloslav Janulík. Prosím.

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo. No, já na margo pana senátora řeknu, že samozřejmě svého času na správní radě VZP jsme se shodli, že tento návrh není úplně tak, jak já tady celou dobu říkám, takže by bylo výhodou ho nějakým způsobem neříkám snad předělat, ale tam v zápise se dá dojít (?), že naše stanoviska byla shodná - dneska říkáte, že výborné, takže to je pro mě otočka, prostě posun, nevím, co se odehrálo v tu dobu - ale na margo toho, co říkal kolega, abyste to pochopili: my jsme proti chybným rozhodnutím, protože jsme jenom lidé, pojištěni, ale pojišťovna se může také pojistit, ale pojišťuje se u zajišťovny. Ta zajišťovna je Lloyd v Londýně, to je logické. Takto to funguje ve všech pojišťovacích společnostech. A když učiníme špatné rozhodnutí, kterým způsobíme škodu, tak samozřejmě tu škodu - protože v tomto případě ta rozhodnutí se týkají velkých sum, není v lidských silách to uhradit tu škodu - tak na to je tam ta zajišťovna. Ale zajišťovna už se k případnému, k té dvojjediné roli poslance a člena správní rady VZP, kde jako poslanec působí VZP škodu, protože způsobí škodu její dceři potažmo, a ty škody bude muset sanovat matka, tak se k tomu postavila negativně. Lloydové řekli, že nic takového sanovat nebudou. Takže to si klidně dožádejte, ten papír, já jsem ho viděl, mám ho tady v kopii, to stanovisko je černé na bílém a existuje. Ale jednoznačně, pokud tady dojde k poškození ekonomických zájmů PVZP, tak ta odpovědnost tam je.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času.

Ještě načtu, než přistoupíme k další přihlášené paní poslankyni, omluvy, co v mezičase došly. Omlouvá se paní poslankyně Iveta Štefanová celý jednací den ze zdravotních důvodů a pan ministr Vlastimil Válek celý jednací den z pracovních důvodů.

Nyní tedy prosím, paní poslankyně. Připraví se pan poslanec Jan Síla.

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážení páni ministři, vážené dámy, vážení pánové, jak vidíte, tak záležitost, která jistě měla přinést mnoho dobrého a jistě přinesla, je zdrojem velké debaty a já mám ráda ve věcech jasno, tak bych položila několik základních otázek a podle toho dále se bude ubírat tedy i další šetření.

Zeptala bych se: Brno, velká fakultní nemocnice, nemá žádné nedobytné pohledávky od cizinců? Já jsem si ta čísla zjistila. Předpokládám, že musí - ano, má, děkuji. Děkuji za správnou a pravdivou odpověď.

Chápu, je to těžké. Vrátím se trošku do historie. V roce 1990-1991 samozřejmě cizinci měli poněkud omezený přístup, ne že by jim byla omezena zdravotní péče, ale vzniklo v nemocnici na Homolce velké oddělení pro cizince, kde jsem měla tu čest pracovat, a tudíž mi věřte, že se tím zabývám opravdu dlouho, protože je to téměř třicet let. My tady hovoříme zejména o určitých nejasnostech, někdy i lžích, které se říkají cizincům z východních zemí, ale já vás mohu ujistit z praxe, že každý člověk vychází ze svých ekonomických možností, ale i západní cizinec, takže je zcela přirozené řekněme, a pro nás pochopitelné, že se jde zeptat, když někam jede, kde se může pojistit co nejlevněji. To mu nevyčítám. Prosím vás, to je běžné, i my si porovnáváme. Otevřeme televizi a máme tam Srovnej to, ať už je to povinné ručení, nebo i to pojištění. A samozřejmě se ukázalo, že na tomto trhu jsou lidé nebo právní subjekty, které chtějí vybrat peníze, ale to plnění pokud možno ne, takže všechny velké nemocnice, které s tím mají zkušenosti, mají nedobytné pohledávky.

Proč říkám nedobytné? Sloužím mnoho desítek let a řeknu vám svoje případy. Nebudu se odvolávat ani na literaturu ani na to, co mi kdo řekne. Mám vlastních zkušeností mnoho. Dvě hodiny v noci, kolegové, kteří slouží, znají tuto situaci, přichází pacient. Není to úplně akutní, nemá krvácení, prostě přichází, je mu špatně, je to cizinec. Nikdo v našich podmínkách si nedovolí to, co se někdy ve světě děje, pacienta neošetřit, nikdo, to také budeme asi ve shodě. Je hezké, že by měl vzniknout registr, ale pane senátore, řediteli, doktore, kterého si velmi vážím, přece ve dvě hodiny v noci vám můžu garantovat, že bude trvat léta, než se do něj dostanu. A bude to tak, jak říká kolega Janulík: pacient má u sebe jakousi kartičku a on je i hluboce přesvědčen, že je pojištěn na všechno, prosím pěkně. On prostě hledal nejlevnější pojistku. Ta pojistka by možná stačila na nějaké úplně běžné ošetření, ale z toho ošetření, které se původně nezdálo zcela akutní, bylo to jen zhoršení obtíží, vyplyne nutnost gastroskopie v půl třetí ráno, povolání chirurga a ten člověk náhle zjišťuje, že vlastně je akutní. Pak se to řeší samozřejmě jinak. Nikdo z našich nemocnic nikdy - a předpokládám, že kolegy tady znám - pacienta neodmítne, protože to prostě neděláme.

Chci jenom říct, že to je třeba příklad, který se poněkud zvrtnul, ale i situace, která je jiná, kdy prostě pacienta ošetřím a on tam třeba je někde dvě hodiny na sledování, porovnáme tlak nebo něco podobného, on opravdu dostává potom - buď nám podepíše jakýsi dlužní úpis a něco a přichází ráno - a teď začíná velký kolotoč pro pracovníky na tom oddělení, které jsou buď pro cizince v některých nemocnicích, někde to splývá s pracovišti pro styk s pojišťovnou, protože ti začínají, prosím vás, pátrací akci. Začínají zjišťovat, jestli vůbec tedy to razítko je platné, protože opravdu ve dvě hodiny v noci to nikdo nejsme schopni zjistit, to mi věřte, že ne. Předpokládám, že máte podobné zkušenosti. Náhle zjistí, že sice razítko platné je - to je potom i dobře, to už máme radost, čili jakási tato instituce existuje, akorát že ji nikdo nedohledá, takže fakturu nikdy nedostaneme. Nemocnice mají desítky milionů nedobytných pohledávek. Upozorňuji, že ten pacient za to opravdu nemůže, protože on hledal jenom nejlevnější pojistku a prostě nalítl. Bohužel to tak je. ***