(10.20 hodin)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano. Další do podrobné rozpravy je přihlášena paní poslankyně Šafránková, připraví se pan poslanec Kaňkovský.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji a hlásím se ke třem pozměňovacím návrhům, které jsem podrobně odůvodnila v obecné rozpravě, a v systému jsou pod čísly sněmovních dokumentů 1270, 1271 a 1284. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, a poslední zatím je do podrobné rozpravy přihlášen pan poslanec Kaňkovský.
Poslanec Vít Kaňkovský: Ještě jednou hezké dopoledne. Jak jsem již avizoval, chtěl bych se přihlásit k pozměňovacímu návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 1411. Je to pozměňovací návrh Víta Kaňkovského, Pavly Golasowské, Pavly Pivoňka Vaňkové, Martiny Ochodnické, Jany Bačíkové, Kláry Kocmanové, Aleše Juchelky a Marie Jílkové a předmětně se týká problematiky zvláštního příspěvku 2 000 korun pro osoby s těžkým zdravotním postižením trvale využívající oxygenoterapii anebo umělou plicní ventilaci. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a do podrobné rozpravy se ještě hlásí paní zpravodajka. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, jak jsem již avizovala v obecné rozpravě, navrhuji zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 10 dnů. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Ptám se, jestli ještě někdo se hlásí do podrobné rozpravy? Není tomu tak, podrobnou rozpravu tedy končím.
Opětovně se ptám, zda je zájem o závěrečná slova ze strany navrhovatele a zpravodaje? Není tomu tak, a budeme tedy hlasovat o návrzích, které zazněly. A já eviduji jediný návrh, a sice návrh na zkrácení lhůty na projednání ve výborech mezi druhým a třetím čtením, a to na 10 dnů. Ještě počkáme, než dorazí všichni poslanci. Zagongoval jsem.
Zopakuji, že budeme hlasovat návrh, který přednesla paní zpravodajka, a sice zkrácení lhůty na projednání ve výborech mezi druhým a třetím čtením, a to zkrácení je navrženo na 10 dní.
Zahájím hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
V hlasování číslo 54 bylo přihlášeno 162 poslanců, pro hlasovalo 125, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat a zkrátili jsme lhůtu na projednání mezi druhým a třetím čtením ve výborech na 10 dnů.
Zeptám se paní zpravodajky, zda je to všechno, co bylo možné hlasovat? Ano, a já tedy končím druhé čtení tohoto návrhu a děkuju jak paní zpravodajce, tak panu navrhovateli.
Budeme pokračovat dalším pevně zařazeným bodem, a to bodem číslo
70.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb.,
o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 165/ - prvé čtení
Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 165/1 a já prosím, aby předložený návrh z pověření Senátu uvedl pan senátor Roman Kraus, kterého vítám v Poslanecké sněmovně, a poprosím ho, aby se ujal slova.
A vás, kolegyně a kolegové, poprosím, abyste se ztišili, a pokud vás nezajímá projednání dané problematiky, abyste přenesli vaše diskuse do předsálí.
Pane senátore, prosím, máte slovo.
Senátor Roman Kraus: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, nejprve vám tedy popřeji pěkný den a dovolil bych si vám předložit návrh senátního zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Krátce z legislativního průběhu. V Senátu projednaly jako výbor garanční výbor pro zdravotnictví a ještě další tři výbory: pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a výbor ústavně-právní a na 21. schůzi 2. března usnesením číslo 405 Senát schválil senátní návrh zákon. Stanovisko vlády vám bylo rozesláno 8. 4. a bylo souhlasné.
Text návrhu senátního zákona máte před sebou. Má pět částí a já jen stručně z důvodové zprávy. Za prvé zhodnocení platného právního stavu. Aktuálně platná a účinná právní úprava je vadná a je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky i s evropským právem. Právní úprava po přijetí novely zákona č. 274/2021 Sb. je v rozporu s právem na svobodu podnikání. Před přijetím novely poskytovala cestovní zdravotní pojištění cizincům řada pojišťoven, jejichž podnikání bylo novelou ukončeno, čímž bylo zásadním způsobem omezeno jejich právo svobodně podnikat. Takové omezení může být ústavně přípustné, jen pokud je legitimně zdůvodněno a je přirozené. Novela je v rozporu s evropským zákonem, a to i základními smlouvami o Evropské unii. Navrhovanou právní úpravou se napravuje aktuálně platný a účinný vadný vztah, kdy pro sjednávání zdravotního pojištění cizinců byl vytvořen monopol PVZP. Poskytování zdravotního pojištění cizincům tímto návrhem zákona, a to je zásadní, bude umožněno většímu okruhu pojišťoven, které splňují podmínky zákona, kdy současně dojde k větší transparentnosti systému poskytovaného pojištění cizincům. Návrhem se vytváří registr zdravotního pojištění cizinců, který povede Česká kancelář pojistitelů, a co je důležité pro regulaci pohybu cizinců a vymáhání tohoto zdravotního cestovního pojištění, bezplatně k tomuto registru bude mít přístup jak Ministerstvo vnitra, Policie České republiky a pak, a to je důležité, poskytovatelé zdravotní péče, protože budou mít jistotu, že ti lidé jsou pojištěni a jakým způsobem. Přitom tento návrh zákona dále zakotvuje povinnost zdravotnických zařízení poskytnout neodkladnou péči, u péče plánované ji mohou poskytnout jen do výše pojištění, nebo ji případně i odmítnout. To jsou asi nejdůležitější věci z tohoto návrhu zákona. A pak dochází k podstatnému navýšení minimální výše pojistného pro jednu epizodu léčby, diagnostiky, a to z 60 000 euro na 120 000 euro, takže tak, jak máme statistické údaje o nemocných, kteří jsou cizinci z non-zemí EU, jenom šest až sedm ročně vyžaduje péči za vyšší cenu, než je těchto 120 000 euro.
Co se týče zhodnocení dopadů navrhovaného řešení s ústavním pořádkem České republiky, zcela jistě je předkládaný návrh v plném souladu s ústavním pořádkem České republiky, jejž stanoví článek ústavy 112, stejně tak zhodnocení těchto dopadů na diskriminaci a ochranu soukromých údajů je jasné - navrhovaná právní úprava nečiní žádné rozdíly, pokud jde o pohlaví fyzické osoby, to znamená, týká se stejným způsobem mužů i žen. Neobsahuje žádné ustanovení, které by narušovalo právo na rovné zacházení a vedlo k diskriminaci. Ohledně zhodnocení korupčních rizik je jasné, že ve vztahu k dané problematice se nepředpokládají, a zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu - nemá žádný dopad na bezpečnost a obranu státu. Co se týče souladu právní úpravy s předpisy Evropské unie, tak opět navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s předpisy Evropské unie, s judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami. ***
