(17.40 hodin)
(pokračuje Jana Pastuchová)
A jde o to, že teď občané v Libereckém kraji, je nás tu osm poslanců za Liberecký kraj, pravda, tři za hnutí ANO, jeden SPD, takže zbylí čtyři doufám, že budou hlasovat pro tento bod, protože jde opravdu o občany Libereckého kraje, kdy se píše, že hnědouhelný důl Turów získal od polských úřadů nové pozitivní posouzení vlivu těžby na životní prostředí EIA a rozhodnutí může umožnit pokračování těžby až do roku 2044. Obyvatelé na české straně hranice se obávají ztráty podzemní vody a poklesu půdy. Kdo neví, důl Turów se nachází na trojmezí Polska, Česka a Německa. V pátek získal nové kladné posouzení EIA, a tak hrozí, že se tam bude těžit do roku 2044. Povolení EIA přitom soud již dříve zrušil a polské úřady se tak znovu zabývaly připomínkami. V únoru roku 2022 polský soud po odvolání našich právníků rozhodl o zrušení takzvané doložky okamžité vykonatelnosti pro posouzení EIA. Tím umožnil pozastavit těžbu do doby, než se posoudí nesprávná data uvedená v posouzení EIA. Takový postup stanoví evropské právo. Polský provozovatel dolu však těžil bez ohledu na tuto podmínku dál. Polsko se tak dopouštělo porušování evropského práva, což je nepřijatelné.
Ztráta české vody není ve skutečnosti dostatečně kompenzovaná. Vy víte, že Polsko poslalo České republice miliardu korun, ale ta nestačí ani na výstavbu potřebných vodovodů pro místní obyvatele, natož aby řešila mizející vodu v krajině. Podzemní stěna, jejíž výstavbu česká vláda obhajovala mezinárodní dohodou, odtok vody nedokáže zastavit. Nedávno to svým výrokem potvrdila i končící ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Paní Hubáčková, ministryně na odchodu, nedávno řekla, že smlouva nikdy neměla ochránit zásoby pitné vody a že je to prý fáma. Tím však popřela argumentaci samotné vlády při obhajování smlouvy. Podle radního Libereckého kraje za Piráty zřejmě došlo k nějakému komunikačnímu šumu, který zase říká: "Samozřejmě že ochrana zásob pitné vody pro české obyvatele byla během všech jednání prioritou číslo jedna. Vyjádření paní ministryně neumím vysvětlit."
Co se týče nového posouzení EIA, akceptujeme výrok polského soudu, ačkoliv jsme se zkoušeli odvolat. Aktuálně máme mezinárodní dohodu. Podle České geologické služby není lepší dohoda technicky možná. Bariéra v podobě podzemního valu by měla být funkční až tak za pět, za šest let, uvedl radní Libereckého kraje. Takže teď nevím, jestli... komu máme věřit, jestli paní ministryni Hubáčkové, nebo našemu radnímu Libereckého kraje, kteří se zjevně neshodnou.
Takže já si myslím, že náš region v Libereckém kraji může čelit velice vážným problémům. Rozhodnutí polských úřadů je navíc celé špatně, to doplnila Zuzana Pechová ze sousedského spolku Uhelná. A nejhorší na tom je, že česká vláda, jak píší v médiích, opravdu čerpám z médií, česká vláda se k celé záležitosti odmítla vyjádřit s tím, že problém je v gesci Ministerstva životního prostředí. Ministerstvo není účastníkem řízení o přezkum polského povolení EIA, ministerstvo se tedy vyjádří až poté, co dokumenty obdrží.
Já znovu upozorním, nebo všichni víte, že Polsko zaplatilo České republice kompenzace za důl Turów, ale teď vlastně hrozí opět to, že obyvatelé Libereckého kraje - může docházet k poklesu podzemní vody. A já bych tedy chtěla opravdu, aby občané Libereckého kraje v území, kde se to nachází, protože o tom dolu Turów už tady jednáme dlouho, měla relevantní informace a brzké informace o tom, co s tím naše vláda chce dělat. Děkuju.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Roman Kubíček a připraví se pan poslanec Miloslav Janulík. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych si dovolil navrhnout nový bod na jednání, který jsem nazval Problémy v teplárenství a jeho dopady na koncové uživatele.
My jsme se v uplynulém období velmi soustředili na nárůst cen energií, a to především energií plynu a elektrických energií, a tak trošičku jsme na teplárenství zapomněli. Vzhledem k tomu, že nám již začala topná sezóna a na výkonu tepláren je závislých asi 4,5 milionu občanů v České republice, je toto téma velmi aktuální a velmi důležité.
Teplárenské sdružení se nějakým způsobem odvolává na svých stránkách na to, že nebylo vyslyšeno a nebylo s ním provedeno jednání, a vzhledem k navyšujícím se cenám uhlí, štěpky a plynu dochází k významnému navýšení cen pro koncové uživatele. Aby bylo úplně jasno, těmi koncovými uživateli nejsou jen občané České republiky, ale také firmy podnikající v České republice. Říká se tomu energetické teplo, které se používá pro chlazení a vytápění různých provozů, například ho používají pivovary, používají ho chladírenská zařízení a pochopitelně tato dodávka energetického tepla je významnou částí, která ovlivňuje cash flow jednotlivých firem.
Energetický regulační úřad teplárnám zrušil zelený bonus, který teplárny dostávaly na výrobu kogenerační energie, z kterých do této doby byly schopny částečně sanovat nárůst ceny tepla pro koncové uživatele. Současně s tím roste cena všech komodit - je to i uhlí, je to cena dopravy uhlí, je to cena štěpky, je to cena dopravy štěpky a tato cena se pochopitelně bude propisovat do účtů jednotlivých uživatelů. Ona by to nebyla taková tragédie, kdyby nedocházelo ke skokovému navýšení ceny. Například informace z Libereckého kraje, kde je velké množství tepláren závislých na dodávkách plynu, již dnes hlásí navýšení ceny až o 300 %. To znamená, že domácnosti, které například platily za plyn něco kolem 700 korun za gigajoule, dneska jsou na částkách kolem téměř 3 000 korun a nevylučují další navyšování ceny i s tím, že může docházet k nedostatku suroviny, jako je plyn, aby bylo možno bezpečně zásobovat tyto domácnosti.
To v menším pochopitelně platí i pro teplárny, které využívají uhlí a štěpku, protože některé ceny komodit jsou fixované v dodávkách do určité doby. Ale pochopitelně, co není fixované, je cena dopravy, která strmě roste. Abyste byli v obraze, tak na nějaký provoz střední teplárny pro stotisícové město přijede měsíčně několik plně naplněných vlaků, které musí tuto surovinu přepravit. Tato surovina se musí přeložit a dodat na místo určení. Není to úplně jednoduchá záležitost, protože domácnosti i firmy jsou zatíženy už dalšími poplatky, jako je opravdu nárůst ceny plynu, nárůst ceny elektrické energie, a tyto veškeré nárůsty se pak promítají do ceny výrobků a do ceny i na konkurenčním prostředí. Pochopitelně i ty teplárny, které vyráběly kogenerační elektřinu, si nějakým způsobem pomáhaly výrobou této elektrické energie, ale tato částka v dnešní době již začíná být nedostatečná. ***
