(16.40 hodin)
(pokračuje Jiří Mašek)
A poslední bod, který jsme tam přednesli v rámci pokusu ho protáhnout, v uvozovkách, usnesením, a to se nepodařilo a je to škoda, že se to nepodařilo, byl bod, ve kterém jsme vyzývali pana ministra vnitra, aby podpořil pozměňující návrh paní kolegyně Vildumetzové v rámci úpravy rozpočtu na rok 2022 pro Policii České republiky, kde navrhovala posílit ten rozpočet o 600 milionů korun, a právě tady se ukazuje, že ty peníze budou potřeba právě i k výkonu těchto mimořádných úkolů, které Policii České republiky čekají. A tam bych se chtěl moc přimluvit, až se to tady bude projednávat, byť ten pozměňující návrh nebyl podpořen ve výboru, tak abychom to tady přehodnotili a pokusili se napříč Sněmovnou ty peníze policii schválit, protože z mého pohledu je to podstatné.
Potom tady mám ještě informaci k tomu, jak to vypadá v současnosti s počty migrantů ve vývoji v letech. Migrace podle policejní zprávy nebo zprávy Ministerstva vnitra byla sledována od roku 2009 do dneška s tím, že v letech 2009 až 2014 byla nelegální migrace do České republiky relativně stabilní a pohybovala se kolem 3 500 běženců ročně. V roce 2015, to je to období Mutti Merkel, kdy všichni chtěli do Německa, se zvýšila na 8 600 migrantů v roce 2015, aby potom poklesla na průměrný počet zase kolem 5 000 ročně. A za letošek za první pololetí potom dosáhla nebo do zhruba září dosáhla číslovky 12 200 migrantů, takže vidíme, že tady je téměř dvojnásobná migrace oproti pověstnému roku 2015, kdy migrační vlnu vlastně zažívala celá Evropa.
Migrace u nás je především tranzitní a policie hodnotí tu migraci, kdy v roce 2015 tady procházelo 2 600 migrantů tranzitně, tak za první pololetí tohoto roku to bylo zhruba 8 000. Z tohoto důvodu bych rád, abychom nelegální migraci věnovali velkou pozornost, protože pokud se podaří Němcům dokonalá ostraha hranice, tak jak to slibují, jak je na to v Německu tlak, a budou se nám v tisícovkách vracet migranti zpátky v rámci readmisních dohod, které my kupodivu na rozdíl od Slovenska dodržujeme, tak to nebude už tak jednoduché a nebudeme se moct spoléhat na to, že ty migranty tady zaregistrujeme, dáme jim 30 dnů na to, aby opustili republiku, a oni se někde v Evropě ztratí. Čili pokud se neztratí, problém tady bude narůstat a my musíme hlavně opravdu zdokonalit ostrahu hranice, obnovit dohodu se Slovenskou republikou a tam tvrdě žádat o to, aby Slovensko readmisní dohody dodržovalo. A ta situace se musí zlepšit, nebo černý Petr do budoucna zůstane u nás.
Takže z mého pohledu se u pana Rakušana jako ministra trošku rozcházejí slova a činy. On nevidí problém. On slibuje, že se všichni dohodnou, že všechno bude, že v rámci Evropy, ať na jednáních ministrů vnitra, nebo na jednáních s Tureckem, že se podaří zastavit příliv těch migrantů, ale skutečně to není tak jednoduché. Pokud se to podaří, tak to bude v horizontu mnoha měsíců, a my musíme zareagovat ihned. Čili bych se chtěl vrátit hnedka na úvod a můj bod je konkrétní: Nelegální migrace, informace ministra ostraze hranice se Slovenskou republikou po 28. 10. 2022. Co podnikneme v té době, až se ukončí standardní ostraha podle Schengenského hraničního kodexu? A chtěl bych ten bod zařadit, pokud to bude možné, na pátek jako třetí bod po pevně zařazených bodech.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, a nyní je přihlášena paní poslankyně Věra Adámková a připraví se paní poslankyně Berenika Peštová. (Poslankyně Hanzlíková se připomíná k vystoupení.) Pardon, už jsem si vás připravila, samozřejmě dříve byla přihlášena paní poslankyně Jana Hanzlíková. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovoluji také požádat o zařazení nového bodu do dnešního programu, jedná se o bod na téma Kritická situace na odděleních sociálně-právní ochrany dětí a požádám o zařazení tohoto bodu jako prvního bodu po již pevně zařazených bodech.
Oddělení sociálně-právní ochrany dětí jsou dlouhodobě personálně poddimenzovaná a doposud přijatá opatření se v praxi téměř neprojevila. Současná situace je taková, že na některých odděleních chybí až 50 % pracovníků. Stavy se nedaří navýšit, protože nekonečně dlouho vyhlášená výběrová řízení na tyto pracovní pozice zůstávají mnohdy zcela bez odezvy. Tento stav samozřejmě velmi negativně působí na stávající pracovníky, kteří jsou přetíženi, a není divu, protože asi nemusím vykládat o tom, že pracovníci na OSPODech mají opravdu psychicky velmi těžkou profesi, zvlášť v době, kdy se vyskytují v rodinách velké problémy.
Nepříznivá personální situace na OSPODech se ještě zhoršila zvyšováním počtu klientů, ke kterému docházelo v souvislosti s covidovou pandemií, kdy se rodiny dostávaly do velmi nestandardních situací, které musely řešit. I v současné době se počty klientů OSPODů zvyšují. Nyní je to především v souvislosti se spoustou problémů a nepříznivých sociálních situací, do kterých se rodiny dostávají díky energetické chudobě, zvyšování cen a dalších problémů. Samozřejmě, tyto krizové situace se pak logicky odráží ve fungování rodin a vyhrocování jejich problémů. Tento stav sleduje také Profesní komora SPOD, která upozornila Ministerstvo práce a sociálních věcí, že výkon sociálně-právní ochrany dětí v České republice je na některých odděleních opravdu vážně ohrožen, protože pracovníků OSPOD je dlouhodobě nedostatek, a situace se nelepší, ale právě naopak. Problémem u těchto pracovníků jsou také dlouhodobé stále faktory této profese, jako je nedůstojné společenské postavení, platové podhodnocení a profesní nejistota, která vzniká vzhledem k opakovaným změnám v otázce kvalifikačních předpokladů a plnění zvláštní odborné způsobilosti.
Vzhledem k tomu, že činnost OSPOD je vlastně jedna z nejdůležitějších agend státu, neboť se týká ochrany ohrožených dětí a jejich rodin, je potřeba zajistit její stabilizaci. Ministerstvo práce a sociálních věcí a potažmo i vláda se tím musí zabývat, neboť se může stát, že se můžeme dostat do situace, že tak důležitou agendu nebude mít kdo vykonávat. My jsme toto téma probírali minulý týden na výboru pro sociálních politiku a všichni poslanci, ale zároveň i zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí, jsme došli k tomu, že opravdu situace je vážná a krátkodobá řešení příliš na Ministerstvu práce nejsou.
Proto tedy požaduji zařazení tohoto nového bodu, a ještě jednou tedy zopakuji, je to bod s názvem Kritická situace na odděleních sociálně-právní ochrany dětí, a prosím tedy zařazení jako první bod po již pevně zařazených bodech. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Na dnešek? Ano, děkuji. Nyní je přihlášena paní poslankyně Věra Adámková A připraví se paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, některé věci jsou evergreenem a to je i moje žádost na vás, abychom se opět věnovali zlepšení zdravotního stavu těžce nemocných osob s leukémií. Já úplně nechápu averzi, proč bychom nemohli tady tento zákon projednat, proč se tomu tak bráníte, čeho se bojíte. Ale chci upozornit, že tím, že odsouváme toto řešení, jedná se o sněmovní tisk 162, který, a to chci upozornit kolegy z koalice, že podepsal ministr čili váš kolega z koalice - a já myslím, že jste vybrali dobře ministra zdravotnictví, zkušeného lékaře, který ví, co dělá - takže ani toho neposloucháte? Co ještě chcete? Aby sem přišly ty nemocné děti s holou hlavou? Aby přišli jejich rodiče? Já vím, že úsměv, který teď máte, pramení z neznalosti, protože jinak byste to nemohli dělat. Domnívám se, že nikoli z arogance, to bych byla velmi nerada. ***
