(16.30 hodin)
(pokračuje Jiří Mašek)
Jak už jsme tady slyšeli od předřečníků, tak se touto problematikou tady ve Sněmovně zabývali už od léta pan předseda Okamura. Co jsem zachytil já z naší strany, tak 6. 9. 2022 při pokusu zařadit bod do programu schůze to byl Radek Vondráček, který zde dneska také hovořil, a bylo to proto, že na Zlínsku zachytil informace a dotazy od starostů jednotlivých obcí o významnějším pohybu nelegálních migrantů v tomto kraji. Tady na něj replikoval pan ministr vnitra a přišlo mi to trošku nefér, protože věděl, že Radek Vondráček se už nemůže ozvat, pokud nebude k tomu otevřen bod. Takže tady bych se chtěl Radka Vondráčka zastat, protože to, co tady říkal, byla pravda, a debatovat o některých přesných definicích pojmů jako ostraha hranic a podobně nebo hlídky u hranic mně přijde z pozice pana ministra vnitra až zavádějící. Proto bych se tady chtěl ozvat k tomu, co probíhalo na posledních výborech pro bezpečnost, protože pan ministr vnitra se tady odkazoval na to, jestli si předáváme informace, že jsme na výboru pro bezpečnost o všem informováni.
Takže teď bych si dovolil některé informace říci vám, jak to na výborech pro bezpečnost bylo a co opozice pro to, aby se situace na hranicích se Slovenskou republikou zlepšila, co pro to opozice udělala a jaká navrhla usnesení, která byla postupně přijata. Například 15. 9. jsme požádali a navrhli jako opozice poslanců za ANO členům bezpečnostního výboru usnesení, které znělo, že výbor pro bezpečnost žádá vládu České republiky, aby v rámci předsednictví v Evropské unii iniciovala společné jednání s Tureckem k redukci migrační vlny, protože tam jsme pojmenovali, že většina těch migrantů jde z Turecka. Tady jsem s potěšením zachytil informaci, že pan premiér Fiala s panem Erdoganem nějakým způsobem jednal, ale bilaterální jednání, ať bylo telefonické, nebo formou potkání se krátce tady na schůzce v Praze, samozřejmě nemůže nahradit to, co jsme jako výbor pro bezpečnost chtěli, a to znamená iniciovat jako předsedající stát Evropské unie, iniciovat jednání, společné jednání členských států Evropské unie s Tureckem. Bude to jistě něco stát, ale stojí to za to. A pokud tu migraci nezastavíme z Turecka, budeme mít veliký problém, ještě se k tomu dostanu. Takže toto jsme iniciovali jako opoziční poslanci, koaliční poslanci hlasovali s námi a to usnesení bylo přijato jednomyslně. Bylo to 15. 9.
6. 10. na výboru jsme jednak s uspokojením získali informace od Policie České republiky a dalších složek o tom, jak byla z 28. na 29. 10. zahájena ostraha hranice podle pravidel Schengenského hraničního kodexu. Já to tady nebudu opakovat, ale ta čísla jsou v současnosti 310 policistů, 60 celníků a krátkodobě 80 vojáků s tím, že ministryně Jana Černochová řekla, že to bude opravdu jenom krátkodobá výpomoc. To všechno reprezentuje ty peníze, jak tady můj kolega Lang konstatoval, a to je celkem na prvních 10 dnů a dále rozšíření o dalších 20 dnů, to je tedy celkem do 28. 10., jsou to finance ve výši 110 milionů korun. A právě můj dotaz a můj bod směřuje, co bude poté, protože my na to nemáme síly ani prostředky, na to, abychom prolongovali kontrolu hranic právě podle pravidel Schengenského hraničního kodexu, je to pro nás personálně neudržitelné, Policie České republiky má v současnosti podstav 5 000 policistů, a je to i velký finanční problém. Takže pan ministr to tady trošku lakoval narůžovo, že se nemusíme bát, že to všechno zvládneme, ale zatím to zvládáme do 28. 10., kdy i ten nejhloupější převaděč samozřejmě si uvědomí, že když máme ostrahu hranice, tak na nějakou chvíli zvolní, což se projevilo také záchytem migrantů i převaděčů, které v prvních dnech, než si tu informaci předali, byly poměrně vysoké, a teď si trošku tleskáme, že klesají na nižší hodnoty, ale ono je to z jejich strany pochopitelné a rádi počkají na termín po 28. 10.
Takže to bylo jedno z usnesení, kde jsme žádali vládu, aby v rámci zajištění ostrahy hranice podala informace o tom, jak to bude po 28. 10. Na to přítomní pánové nedokázali odpovědět, nedokázal odpovědět ani pan ministr, ani pan policejní prezident a ani jeho první náměstek. My jsme tam navrhovali takové věci, že by měla kontrola - a teď mě někdo zase vezme za slovo, jestli to je technicky dobře pojmenováno - ale aby pokračovala na hraničních přechodech alespoň namátková kontrola. To tam bylo odmítnuto s tím, že podle pravidel Schengenského hraničního kodexu je to systém všechno, nebo nic, čili to, co děláme teď, ale že namátkové kontroly, že to není na pořadu dne. A kupodivu dnes se v tisku objevilo, že paní ministryně vnitra Faeserová ze Spolkové republiky Německo chce právě namátkové kontroly u hranic s Českou republikou zesílit. Tam dokonce konzervativní unie CDU/CSU chtěla obnovit kontroly v plném rozsahu podle Schengenského kodexu. Paní ministryně to zmírnila na ty kontroly silné, ale namátkové, nebo četné namátkové. Takže v Německu to jde, u nás se zatím o tom neumíme pobavit, respektive očekávám, s čím pan ministr přijde, a doufám, že pokud ten bod bude schválen, že už nějakou informaci dostaneme.
Informace, že pan ministr bude tento čtvrtek a pátek jednat na Radě ministrů vnitra a že nám přinese informaci, mě úplně neuspokojuje, protože když vidíme, jak se k tomu jednotlivé státy chovají, tak vidíme, jak jsme se nedokázali domluvit mezistátně za covidu, neumíme to u energií, nepředpokládám, že po řešení migrační krize od roku 2015 dosud, když jsme se pořádně neposunuli, že to dokážeme udělat během tohoto čtvrtka a pátku. Moc bych si to přál, ale úplně naivní v této věci nejsem. Takže informace, se kterou pan ministr přijde po čtvrtečním a pátečním jednání, dopředu se obávám, že nebude pro nás uspokojivá.
Dále jsme přijali usnesení 6. 9., kde jsme požádali vládu o jednání s vládami Maďarska, Slovenska a Rakouska o dodržování readmisních dohod. Pro vaši informaci, pokud se v tom nepohybujete, tak pokud je běženec zachycen v blízkosti státní hranice a dá se dedukovat, že přešel státní hranici z konkrétního státu, tak bychom měli mít šanci takového migranta vrátit do toho původního státu. A já vám řeknu z informace, kterou jsme tam měli od Ministerstva vnitra, jak se to daří a jak se to nedaří. No, kupodivu vůči Německu se to daří. Jsme velice vstřícní, my dodržujeme readmisní dohody a jen za tento rok jsme přijali zpět 1 300 běženců zachycených někde blízko hranic v Německu. Naopak naši kolegové Slováci k nám přistupují trošku jinak a zhruba z 1 455 migrantů, které jsme se pokusili vrátit, to číslo, ta číslovka, které nám vzali zpátky, je číslovka 55 a 1 400 nám jich zůstalo v České republice, oni je nepřijali. Kolega Lang už tady mluvil o tom, jak se potom postupuje, protože většina z nich tady nežádá o azyl, takže dostanou pokyn k vyhoštění z České republiky nebo pokyn k opuštění České republiky do 30 dnů. A v podstatě si musíme přiznat, že nám jde jenom o to, aby nějakým způsobem pronikli do cílového státu, aby už se nám nevrátili. Takže my jsme teď v problému, že 1 300 nám jich Němci vrátili, 1 400 nám jich Slováci nevzali zpátky, a proto jsme tedy vyzvali vládu České republiky, aby se Slovenskem, Maďarskem a Rakouskem jednala právě o readmisních dohodách, aby byly platné a aby byly všemi státy dodržované. Myslím si, že to je také běh na dlouhou trať. A i v tomto opozičním návrhu usnesení na výboru pro bezpečnost nás kolegové z koalice podpořili, takže za to velký dík.
A dále jsme vyzvali vládu České republiky dalším usnesením, zase bylo schváleno toho 6. 10., když jsme vyzvali vládu České republiky k tomu, aby došlo k obnově a modernizaci dohody o policejní spolupráci mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, protože tam kolegové z Policie České republiky vlastně přiznali, že ta dohoda již je zastaralá a zdaleka není funkční. ***
