(15.40 hodin)
(pokračuje Věra Kovářová)
Ještě než mu dám slovo, přečtu omluvu. Omlouvá se Markéta Pekarová Adamová od 15 do 9 hodin ráno z pracovních důvodů.
Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Lubomír Brož: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, budu opravdu stručný. Dovolím si navrhnout předřazení sněmovního tisku 108 jako třetí bod bloku prvních čtení. Jedná se o sněmovní tisk 108, Návrh zastupitelstva Hlavního města Prahy na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, dále zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.
Jedná se o to, že tento zákon, který je návrhem zastupitelstva Hlavního města Prahy, je samozřejmě potřebný nejen pro Prahu jako takovou, ale pro obce, města, také má podporu možných asociací a dalších věcí. Ve své podstatě navrhuje posílení postavení územních samosprávných celků při nabývání majetku od státu s cílem, aby tyto územní samosprávné celky měly reálnou možnost získat do svého vlastnictví od státu nemovité věci, které se nacházejí na jejich území a které potřebují pro plnění svých funkcí. To je zejména pro výstavbu dopravní infrastruktury, škol, sociálních zařízení, občanské vybavenosti, sociálního bydlení, pro zeleň, případně dalších činností.
Současná právní úprava nakládání s nepotřebným majetkem státu je nastavena tak, že samozřejmě stát jej může předat třetím osobám, v první řadě se ale jedná o nabídku organizačním složkám, složkám státu. Zákon však neupravuje dostatečně situace, kdy nemovité věci potřebuje právě tak, jak jsem říkal, územní samosprávný celek pro svoji činnost. To je návrhem tohoto zákona.
Potom je tam - abych to zjednodušil, on se potom ten územní samosprávný celek dostává do konkurence s třetími osobami formou právnických osob. Samozřejmě jako orgán, který je nějakým zákonným způsobem regulován, je v některých věcech, jako jsou například veřejné dražby, mnohem více znevýhodněn. To ten zákon tedy upravuje, i proto je tento zákon tak důležitý. Myslím si, že bychom ho neměli odkládat na pozdější dobu.
Ještě z těch důležitých věcí. Je tedy potřeba hospodaření upravit jednoznačnými pravidly. Obce, kraje, z institucí bych jmenoval například Asociaci krajů České republiky, Svaz měst a obcí České republiky, Sdružení místních samospráv České republiky, a tedy i samotný Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, dlouhodobě upozorňují na to, že tento právní stav není příliš v pořádku a bylo by potřeba ho upravit.
Součástí toho zákona je návrh, kterým navrhuje zřídit zákonné předkupní právo pro územní samosprávné celky k hmotným nemovitým věcem, které se nacházejí v jejich katastrálním území. V případě, že se stát rozhodne tyto hmotné nemovité věci úplatně převést, je povinen nabídnout je v první řadě příslušnému samosprávnému celku.
Druhým důležitým bodem v tomto je, že v případě státních podniků je nově navrhováno, aby měly tyto státní podniky povinnost převést nepotřebnou nemovitost do vlastnictví územního samosprávného celku, pokud o to projeví zájem. Dá se tedy říci, že touto zákonnou úpravou se územní samosprávné celky dostávají ve vztahu ke státním podnikům v podstatě do stejného postavení jako organizační složky státu či jiné státní organizace.
Ještě úplně závěrem je důležité říct, že proces bezúplatného převodu majetku na územní samosprávné celky nebude navrhovanou změnou dotčen. To je tedy ten proces neúplatného převodu majetku, který má svá pravidla. Ještě jednou navrhuji předřadit teto sněmovní tisk jako 3. bod v bloku prvních čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen pan poslanec David Štolpa, připraví se pan poslanec Lang. Prosím, máte slovo.
Poslanec David Štolpa: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, chtěl bych touto cestou zařadit na program jednání Sněmovny bod s názvem Proč vláda Petra Fialy nepomáhá firmám s vysokými cenami energií. Zařazení tohoto bodu má totiž bohužel svoje opodstatnění a důvod. Zprávy z posledních dnů a týdnů, které se jistě nedostávají jen ke mně, říkají, že stále více živnostníků a firem krachuje a uzavírá svoje provozovny z důvodu vysokých nákladů na energie.
Že se vláda jakž takž rozhodla pomoci lidem, ač tato pomoc přišla pozdě a je nedostatečná, to je jedna věc. Ostatně i výkonná manažerka Institutu prevence a řešení předlužení Gabriela Vondrušová v rozhovoru pro Blesk prohlásila, že některé dosavadní kroky vlády na řešení krize jsou podle ní spíše populistické a neměly takový dopad na ty, kteří to skutečně potřebují. S tím se nedá než absolutně souhlasit. Podle Gabriely Vondrušové navíc hrozí v Česku v některých skupinách obyvatel energetická chudoba a finanční problémy má už i střední třída. "Stát musí pomoci nabídku zlepšit, jinak může čekat řady dalších exekucí," pronesl pak v rozhovoru pro deník Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni. Takže i u lidí je pomoc nedostatečná.
Ale vracím se zpátky k těm firmám. Za poslední měsíce zkrachovaly dvě firmy a dalších pět je v prodeji jen z oblasti českých zpracovatelů masa. Pekaři přidávají dalších devět uzavřených pekáren, kdy podle Svazu pekařů a cukrářů letos skončily například pekárny PEK Group ve Strakonicích, v Brandýse nad Labem, v Šumperku, Mohelnická pekárna, benešovská pekárna Bonte či boskovické pekařství.
Výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů ČR Bohumil Hlavatý uvedl, že pak je tady větší počet pekáren, které převzali věřitelé, pokoušejí se je provozovat a získat své pohledávky nějak zpět. Řetězec COOP potom musel uzavřít desítky prodejen. Jsou to navíc přesně ty prodejny, které se nacházejí v menších obcích, a pro zdejší obyvatele to bývá jedna z mála cest, jak si obstarat základní potraviny.
Podobně se vyjádřila také Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Uvedla, že konkurenceschopnost českých firem bez státní podpory, kterou jiné země poskytly a dále rozvíjejí kvůli rostoucí inflaci a drahým energiím, prudce klesá. Jak víme, ztráta konkurenceschopnosti znamená pro naši otevřenou ekonomiku těžkou ránu. Vážnou situaci na trhu potvrzují také zářijová data hospodářské komory, která očekává vlnu propouštění. Do konce roku bude podle hospodářské komory snižovat stav zaměstnanců 18 % českých firem, tedy bezmála každá pátá. Snížit stavy svých zaměstnanců jsou nuceni podnikatelé z důvodu rostoucích cen, a hlavně z důvodu vysokých cen energií. K propouštění zaměstnanců přistoupí zase dle dat hospodářské komory až třetina velkých firem nad 500 zaměstnanců.
Nejhorší situace je aktuálně v Ústeckém kraji, kde o práci může přijít až 303 pracovníků ze dvou firem. Následuje královéhradecký kraj, kde záměr propouštět nahlásilo pět firem a výpověď může dostat 210 zaměstnanců. Když to vztáhnu na svoji zkušenost, ze svého okolí znám minimálně tři firmy, které v posledních týdnech ukončily z důvodu vysokých cen energií svůj provoz, a další o tom v příštích týdnech uvažují, respektive jim to reálně hrozí.
Chtěl bych tedy tento bod zařadit na program jako první bod po již zařazených bodech. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Jako první bod? (Ano.) Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Hubert Lang, připraví se paní poslankyně Helena Válková. Prosím, máte slovo.
Poslanec Hubert Lang: Vážená paní místopředsedkyně, pane premiére, kolegyně a kolegové, chtěl bych se přihlásit k pořadu dnešní schůze s novým bodem, který jsem nazval Reforma cizinecké policie, opětovné řízení cizinecké policie jako útvaru s celorepublikovou působností, to vše v souvislosti s růstem nelegální migrace v České republice. Chtěl bych to zařadit jako první bod po pevně zařazených bodech, pakliže bude možno. ***
