A teď prosím úplně konkrétní příklad. Máme dva bytové domy. Bytový dům číslo jedna, bytový dům číslo dvě se stejným počtem a plochou bytů. Bytový dům číslo jedna má vlastní domovní plynovou kotelnu, spotřeba tepla tohoto bytového domu je 1 000 gigajoulů, a bude mít tedy zastropovanou cenu plynu maximálně 3 koruny včetně DPH za jednu megawatthodinu. Bytový dům číslo dvě odebírá teplo z centrálního zásobování teplem, které jej vyrábí ze zemního plynu, a spotřeba tepla tohoto bytového domu je také 1 000 gigajoulů, to znamená, že cena zemního plynu pro výrobu tepla není zastropována. V současnosti je cena plynu dvaapůlkrát vyšší než v případě domovní kotelny. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že jeden byt v bytovém domě číslo dva zaplatí o 27 500 korun víc než ten v bytovém domě číslo jedna. A je třeba zmínit ještě jeden nezanedbatelný aspekt a to je ten, že pokud se v bytovém domě najde neplatič, nedej bože více neplatičů, neexistuje v této zemi legislativa, jak tohoto neplatiče odpojit od dodávek tepla.

A já k tomu dodávám, protože někde provozují zásobování teplem městské společnosti, bude to mít samozřejmě dominový efekt i na rozpočet měst. Apeluji proto velmi na vládu, aby ihned začala řešit i pomoc občanům, kteří využívají teplo z plynových tepláren.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní poslankyni Lence Dražilové a vidím zde jednu faktickou, paní poslankyně Berenika Peštová. Máte slovo.

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem se jenom chtěla zeptat pana ministra Síkely, nemusím prostřednictvím, můžu rovnou, jestli by byl tak ochoten a hoden nebo jestli by tady se chtěl vyjádřit k těm pozměňovacím návrhům, které zde padly, protože potom vy to řeknete v tom závěrečném slovu a my už nemůžeme reagovat. Takže jestli byste byl tak hoden toho, abyste nám tady na ty návrhy nějak reagoval. Děkuji.

Poslanec Karel Haas: Děkuji. A s faktickou už se nikdo nehlásí, takže můžeme jít na dalšího řádně přihlášeného do obecné rozpravy a to je pan poslanec Robert Stržínek. Máte slovo.

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, snažím se být velmi stručný. Dovolte mi, abych tlumočil stanovisko řady firem, se kterými jsem se v posledních dnech setkal a také jednal a které se na mě obrátily jakožto na poslance Zlínského kraje a stejně tak jako na starostu města Valašské Meziříčí. Jde o největší podniky našeho Zlínského kraje sdružené ve Sdružení pro rozvoj Zlínského kraje. I tyto firmy bojují s vysokými cenami energií a očekávají pomoc od Ministerstva průmyslu a obchodu. Je ohrožena nejen jejich konkurenceschopnost, ale v mnoha případech i samotná existence jako taková. Je pro ně absolutně neakceptovatelné, aby dle kusých informací z médií plánovaná podpora podniků směřovala jen ke společnostem, které jsou ve ztrátě. Tento přístup je diskriminační a poškodil by ty společnosti, které investovaly obrovské prostředky do moderních technologií a energetických úspor. Podle dostupných informací se ale obávám, že podpořeni naopak budou ti, kteří šli mnohdy opačnou cestou, anebo prostě jen s inovacemi zaspali.

Pomoc velkým podnikům je důležitá. Jedná se o největší zaměstnavatele v našem regionu. Pokud vláda nenajde způsob, jak jim férově kompenzovat vysoké ceny energií, které spolu se mzdami tvoří jejich největší nákladové položky, reálně hrozí, že se dostanou během několika měsíců do zásadních existenčních problémů a začnou propouštět. Současná vláda také v tuto chvíli vůbec neřeší otázku podpory průmyslových tepláren. Mě osobně zajímají teplárny o jmenovitém tepelném výkonu větším než 200 megawattů. Jedná se o teplárny, které vyrábějí teplo ze zemního plynu a část tohoto tepla dodávají do městských tepelných soustav, které následně zásobují domácnosti, školy, školky a další veřejné instituce včetně sociálních zařízení.

U nás ve Valašském Meziříčí se zálohy na teplo pro domácnosti od začátku roku zvedly z 1 000 korun za gigajoul na současných 2 500. V předchozích letech byla průměrná cena tepla okolo 500 korun za gigajoul. Letos bude s největší pravděpodobností více jak 1 600 korun, to je více jak trojnásobek. Je nezbytné, aby vláda neprodleně našla způsob, jak dotovat ty dodavatele tepla, kteří k jeho výrobě používají zemní plyn. Žádám vás tedy, pane ministře Síkelo, o okamžitý návrh řešení, který umožní průmyslovým teplárnám snížit cenu dodávaného tepla jak pro veřejné instituce, tak hlavně pro domácnosti. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. A dalším z řádně přihlášených je pan poslanec Hrnčíř. A ještě předtím bych přečetl omluvenky. Pan Jiří Mašek od 15.00 ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Monika Oborná od 15.00 ze zdravotních důvodů a pan poslanec Slavík od 15.00 do 20 hodin z pracovních důvodů. A nyní už tedy pan poslanec Hrnčíř. Máte slovo.

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, pojďme a pomozme našim občanům. Dva roky žijí ve strachu a zasaženi nejrůznějšími restrikcemi kvůli pandemii koronaviru, spousta z nich přišla o práci nebo musela ukončit podnikání a teď se k tomu všemu přidalo ještě neskutečné zdražování. Nynější výše inflace totiž už je skutečný problém a nepomůže před ní strkat jen hlavu do písku a dívat se jinam. Realitou je, že naprosto šílená zelená politika Evropské unie a její emisní povolenky vystřelily ceny elektrické energie, a tím i ceny zboží a služeb do nebes a tato vláda je naprosto bezradná, impotentní v nalézání účinných řešení. A co víc, nejenže sama neumí najít řešení, tato vláda navíc trestá občany, když kvůli neskutečnému zdražení potravin a pohonných hmot vyrážejí za svými nákupy do zahraničí. Poslali jste na ně Celní správu. To je přece naprosto šílené. Místo restrikcí je třeba lidem pomoci, inspirovat se u sousedních států a konečně také zde v České republice přijmout účinná opatření proti zdražování energií.

Ano, toto je část projevu, který jsem zde na půdě Poslanecké sněmovny přednesl v polovině února letošního roku. Již tehdy jsem zde stál a žádal vládní koalici, ať účinně zakročí proti raketově rostoucím cenám energií. Již tehdy byla situace kritická. Již tehdy okolní státy přijímaly opatření a již tehdy naše vláda neudělala nic. Vlastně něco ano. Jak jsem již zmínil před chvílí, chtěla trestat občany, kteří utíkali za levnějšími nákupy do sousedních zemí. Jen podotýkám, že to bylo ještě před válkou na Ukrajině. Státy Evropské unie začaly k obraně svých občanů proti nesmyslně rostoucím cenám energií přistupovat k zastropování cen. Například Francie zastropovala cenu silové elektřiny na koruně dvacet za kilowatthodinu, Slovensko na koruně padesát. To už tady zaznělo.

Co na to naše vládní koalice? Místo zastropování cen energií navrhla zastropovat teplotu v domácnostech, ordinacích, nemocnicích nebo třeba školách. Chtěla přitom zneužít vyhlášku, jejíž změnou by navíc také porušila zákon. Tedy nejenže bylo vládou navrhované řešení neetické, ono bylo navíc i protizákonné. Navrhovanou strategii paní předsedkyně Sněmovny Pekarové Adamové spočívající v nošení několika svetrů naráz raději nebudu ani komentovat.

My v hnutí SPD jsme dlouhodobě volali po zastropování, tedy regulaci cen energií. Dlouhodobě tvrdíme, že jiná cesta není. Na příkladech okolních států bylo zřejmé, že k tomu bude muset přistoupit i Česká republika. Otázkou nebylo jestli, otázkou bylo kdy. Přesto jste, vy členové vládní koalice, i nadále tvrdili, že je toto řešení populistické, neúčinné a nemožné. Čas zatím plynul a situace našich občanů, živnostníků a firem se stávala čím dál zoufalejší a bezvýchodnější. Bylo jasné, že pomoc, pokud vůbec přijde, nedorazí pro mnoho lidí i firem včas.

I přes naléhání nás, opozičních stran, i přes zoufalé volání občanů a podniků jste i nadále pomoc pouze slibovali, případně navrhovali v této době již jen zcela nedostatečné řešení a doslova ani kosmetické úpravy. Spoléhali jste na zásah z Bruselu. Mluvili jste o celoevropském řešení, které ale stále nepřicházelo, a zřejmě jste doufali i v nějaký zázrak shůry. Nevím, opravdu nevím, co vás vedlo k tomu, že jste tolik měsíců pouze váhali a analyzovali, svolávali porady odborníků, slibovali, že nikoho nenecháte padnout, a přitom jste neudělali nic nebo jen velmi málo. Museli jste přece vědět, že každý den je důležitý, že každý den, o který se řešení zpozdí, rozhoduje o bytí nebo nebytí firem, živnostníků a o tom, zda řada lidí upadne do insolvence nebo bude muset čelit exekucím. Přesto jste strkali hlavu do písku sedm dlouhých měsíců. Nyní, týden před komunálními a senátními volbami, zde stojíte a chcete zastropovat ceny energií. Donedávna podle vás populistické a drahé řešení je nyní žádoucí a proveditelné? Co ta změna?

Já už nebudu dále zdržovat, ani ten připravený projev už nebudu číst do konce, je to zbytečné.

Já jsem s hrůzou zjistil, že namísto účinných řešení, která skutečně by pomohla našemu průmyslu, aby nezkrachoval, aby ke konci roku nemuseli propouštět zaměstnance, aby lidi nepadali do exekucí, insolvencí, tak si pan premiér Fiala objednal projev. Objednal si projev v osm večer v neděli, pět dnů před volbami, aby promluvil k národu, zneužil svoji funkci pro politickou propagaci. Já musím tedy říct, přátelé, oni - ani ty firmy, ani ti občané - oni nepotřebují teplá slova, oni nepotřebují držet za ruku. Oni potřebují skutečnou pomoc. A jsem zvědav, jestli pan premiér Fiala bude mít tolik cti v sobě, že stejný prostor, který si uzurpuje každé tři měsíce pro sebe, aby promlouval k národu na celoplošných televizních kanálech, jestli takový prostor vyjedná i pro opozici. Já si myslím, že to by bylo fér. Děkuji. ***