(9.50 hodin)
(pokračuje Jana Černochová)
Co se týče nějakých modernizačních projektů v této oblasti, tak tady chceme využít moderní a pro mladou generaci atraktivní nástroje, jako je chystané virtuální náborové středisko, které umožní nábor v on-line prostředí. Procesy přijímání do armády zjednodušíme a zkrátíme.
Vážené kolegyně, kolegové, vše, co jsem zde uvedla, na čem na Ministerstvu obrany pracujeme, jsou věci, které by standardně měly být činěny v době míru a stability. Řada z těchto věcí měla být odpracována v minulosti a bohužel nebyla. Tady prostě musím říct, a teď nechci tady kritizovat svoje předchůdce, musela bych kritizovat i své kolegy z ODS, skutečně posledních 20 let se do obrany naší vlasti investovalo pouze to nejnutnější, držela se v nějakým stand by módu, aby samozřejmě ta její obranyschopnost nějaká byla, ale teď je to na nás, teď je to na naší generaci, na této Sněmovně, abychom to někam posunuli a změnili. A já proto i chci poprosit členy výboru pro obranu i pana předsedu, bývalého ministra, abychom skutečně tahali v tomto ohledu za jeden provaz, abychom tady nevedli pseudo- nebo žabomyší války, konflikty mezi sebou o tom, jestli se někdo dozvěděl něco o pět minut dřív, nebo o pět minut později. Myslím si, že všichni se shodneme, že na tom obrana naší země stát nemůže a nesmí a že je cílem nás všech provést Českou republiku Skyllou a Charybdou té momentální situace, která je na východě od nás, a uspět. Uspět nejenom v rámci Evropy, Aliance, ale uspět i v této zemi a snažit se z té hrůzy, která probíhá na východě od nás, alespoň si odnést jako Česká republika to, že jsme se probudili z toho růžového obláčku, že jsme sundali ty růžové brýle a jsme si vědomi toho, že toto je oblast, na které prostě šetřit nesmíme.
Nacházíme se v situaci, kdy opravdu od našich hranic zuřivě zuří válečný konflikt, jaký v Evropě od druhé světové války nepamatujeme. V této situaci jsme proto nuceni reagovat velmi rychle a nechceme, aby tento konflikt přerostl do nějaké dimenze, která bude ohrožovat přímo naši zemi, a já, věřte mi, se o to celou dobu, celých těch 259 dní, kdy jsem na resortu obrany ministryní, tak se o to snažím. Od prvního dne války na Ukrajině naše vláda pomáhá, a to dodávkami zbraní i humanitární pomoci. Postarali jsme se o statisíce válečných uprchlíků. Ošetřujeme zraněné vojáky, pomáháme s opravou techniky. Naše pomoc bude pokračovat vždy tak, aby nebyla ohrožena naše vlastní obranyschopnost.
A tady u tohoto bodu bych se také ráda zastavila, protože z toho vystoupení pana kolegy Vícha - opět další šíření nenávisti a poplašných zpráv - vypadlo, že nějakým naším vývozem zbraní snad máme ohrožovat naši vlastní bezpečnost. Není tomu tak, pane kolego Víchu, prostřednictvím paní předsedkyně. Vývozem zbraní na Ukrajinu naše obrana v žádném případě ohrožena není, ba právě naopak. Vývoz zbraní na Ukrajinu je ve prospěch obrany České republiky a je s podivem, že to jako bývalý voják z povolání, pane Víchu, prostřednictvím paní předsedkyně, nevíte!
Aktivně posilujeme východní křídlo NATO. Zapojili jsme se do mnohonárodního bojového uskupení na Slovensku, které vzniklo jako bezprostřední reakce Severoatlantické aliance na válku na Ukrajině. Toto bojové uskupení bude čítat až 2 100 vojáků a Česká republika je v jeho čele. Mimo jiné děkuji, včera jsme měli výbor pro obranu, schválil i výbor pro obranu takzvaný velký mandát, takže někdy v následujících dnech bychom měli velký mandát projednávat i v Poslanecké sněmovně. Už ho schválil i Senát, výbor Senátu i Senát jako takový, takže už vlastně to zbývá pouze na projednání zde na půdě Poslanecké sněmovny.
Vyšli jsme vstříc i Slovensku, které nás požádalo o dočasnou pomoc s ochranou vzdušného prostoru. Tady vlastně jsme v rámci toho air policingu, který měl původně skončit v červnu, vyšli nejprve vstříc Litvě, že jsme ten air policing prodloužili o dva měsíce, protože rotující země měla nedostatek letounů a obrátili se na nás. Nyní tedy jsme vyšli vstříc tomu požadavku Slovenska a slovenský vzdušný prostor budeme střežit společně s Poláky. Uzavírali jsme na toto téma také memorandum, podepisovali jsme ho v sobotu na Slovensku. Tady bych chtěla opět vyzdvihnout to, že i tento příklad spolupráce jasně dokazuje, že země z jednoho regionu jsou schopny kooperovat, jsou schopny si pomáhat a jsou schopny společně čelit výzvám, které nás čekají. A musím říct, že jsem strašně moc ráda, protože jsem se narodila v Československu polské mamince, že můžu být ministryní obrany v době, kdy se Slovenskem a s Polskem máme ty nejlepší historické vztahy vůbec.
Vážené paní poslankyně, páni poslanci, mohla bych zde ještě mluvit o řadě projektů, které se nám podařilo rozhýbat a které, věřím, konečně posunou naši armádu do 21. století. S čistým svědomím vám ale opravdu mohu říct, že uplynulé měsíce jsme práce na resortu obrany využili pro obranu naší země bezezbytku a nemáme se za co stydět. Já bych z tohoto místa chtěla moc poděkovat všem svým kolegům v resortu Ministerstva obrany, nejenom náměstkům, ale všem zaměstnancům, vojákům, civilním zaměstnancům, prostě všem, kteří v tomto kvapíku pracují a jsou schopni skutečně předkládat materiály na vládu, které se týkají ať už různých legislativních změn, nebo té pomoci Ukrajině, zároveň řešit věci spojené s naším předsednictvím, zároveň jezdit na poměrně složité ministeriády do Bruselu v rámci Severoatlantické aliance. Opravdu, kdyby tam nebyl tento tým, nebyli bychom schopni obstát. Dvacátý čtvrtý únor byl pro nás všechny tvrdým budíčkem a skutečně je zapotřebí brát naši obranu a bezpečnost smrtelně vážně, nepodceňovat ji, investovat do ní. Nikdy jsem o tom nepochybovala a jsem hrdá, že právě současná vláda je v tomto zajedno a od samého začátku činí jasné kroky k napravení dluhů z té minulé dvacetileté éry, a tedy posunout Českou republiku výrazným způsobem dopředu v té modernizaci.
Chci poděkovat všem, kteří v tomto vládu podporují, a vím, že byť třeba některé kolegy z této části spektra nepřesvědčím (ukazuje vlevo), aby dali naší vládě nikoliv nedůvěru, ale důvěru, tak i tak pevně věřím, že budeme v rámci této Poslanecké sněmovny i jejich orgánů na modernizaci a obranyschopnosti naší země i nadále dobře spolupracovat, a já vám za to děkuji. (Potlesk poslanců vládní pětikoalice.)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: S faktickou poznámkou chtějí reagovat nejdříve pan poslanec Vondráček a pak pan poslanec Vomáčka. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já bych chtěl ve své faktické poznámce reagovat hned na úvod paní ministryně. Chtěl bych jí poděkovat za poněkud neobvyklý nápad, že bychom se k nedůvěře vládě tady scházeli na určité pravidelné bázi. Je to něco nového, ale zase kdy jindy si to vyzkoušet než touto vládou? (Pobavení.) Já jsem se tady tomuto tématu věnoval ve svém vystoupení od 6:09 do 6:29. Paní ministryně říká, že to sledovala všechno. Já jsem tam říkal, že ta schůze, která probíhá, to vyslovení nedůvěry, je vlastně ta poslední možnost, kterou jsme měli. Myslím, že náš klub by byl mnohem raději, kdybychom se dokázali domluvit a občas zařadili na normální řádnou schůzi diskusní bod, nebo byste nám po nějaké dohodě umožnili a schválili pořad mimořádné schůze. A já znova připomínám, že to říkám s čistým svědomím, protože když byl poměr sil jiný a my jsme byli koalice, tak ty diskusní body byly zařazovány a byly schvalovány i programy mimořádných schůzí. Víte to všichni. Děkuji. ***
