(4.50 hodin)
Poslanec Petr Bendl: Jenom se zeptám. Berete to vážně, to dnešní jednání? Kde máte šéfa? (Odpovědi ze sálu.) Šéf tady oddiskutoval hodinu a půl a pak se sebral a odjel. To je opravdu vážné, ta debata? Jako berete to fakt vážně?
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Poprosím o klid v sále. Poprosím.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji. No neberete. Šéf si tady oddiskutoval hodinu a půl, protože to bylo napřímo v České televizi, tak to bylo potřeba, ta reklama. Je potřeba ji využít. A teď už jste tady jenom dělníci v procesu. Nic jiného. Šéf tady není, takže to vážně sami neberete. Kdybyste to brali vážně, tak tady fakt sedí celou dobu. Jestli trváte na tom, aby tady seděla celá vláda, kde máte vy předsedu? Není. Není zájem.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Toto vyvolalo asi nepřekvapivě poměrně řadu faktických poznámek a je tam paní předsedkyně Alena Schillerová na prvním místě se svou faktickou. Prosím.
Poslankyně Alena Schillerová: Ztrácíte úroveň, pane poslanče Bendle, prostřednictvím paní místopředsedkyně. Odpovím na váš přímý dotaz. Pan předseda Babiš je v budově, je u televize, sleduje. Já jsem s ním v pravidelném spojení. Nevím, kde jsou vaši ministři. Nebudu to lustrovat, asi se to nedozvím. Ale on je v budově, sleduje televizní přenos, pravidelně si voláme, píšeme. Přijde. Nebojte se, přijde. A já si myslím, že spousta poslanců je v budově, ne? Spousta poslanců je v budově. Uvidíte ho, přijde. Slaví u televize svoje dnešní narozeniny, ke kterým mu já přeji pevné zdraví, a jsem ráda, že ho máme. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní je s faktickou přihlášen pan poslanec Robert Králíček, poté je v pořadí paní poslankyně Ožanová. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Robert Králíček: Potom mě tu pan Výborný zase obviní od toho, že bych měl ubrat a tak dál. Ale tady vidíte, kdo to vždycky začne. Předtím to začal pan Jakob, teď pan Bendl. Začal do nás kopat. Já jsem celou dobu přemýšlel, jak to říct slušně. Ale mě to prostě slušně nenapadá a na mikrofon sprostě nebudu. Vy si tady s námi prostě děláte, co chcete. Vždyť jste nám řekli, my máme 108, my si tady prosadíme, co chceme. Pan Bendl tady říká a uráží nás, že tady nemáme šéfa, že jsme nějací dělníci. Pan Jurečka nám taky řekl, že nás pan Babiš vlastní. Tak když mluví Babiš, tak je to strana jednoho muže. Když mluvíme my, tak tady prostě nemáme šéfa a opřete se do šéfa. Tak si taky srovnejte, co chcete. Vždyť vy to ani nevíte. (Potlesk části poslanců.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní je v pořadí paní poslankyně Ožanová, prosím, vaše dvě minuty.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážení kolegové, kolegyně, je mi líto, co se zrovna teď stalo. Já celou dobu tam sice si něco myslím, ale zbytečně nevystupuji. Ale po kultivovaném vystoupení pana ministra dopravy to bylo opravdu zbytečné. Už jsme mohli pokračovat dál, být věcní. Ale tak já nevím, jestli vy to berete vážně. Protože vy rozdmýcháváte, já nevím, žabomyší spory. Vy urážíte, stejně jako urazila šéfka Sněmovny nás při projednávání o zrušení EET, když nám řekla, že nejsme schopní posoudit, co její kolega říkal. Proč do toho jdeme? Proč nezůstanete věcní? Ano, mě to zajímá a jsem tady. Bylo to opravdu zbytečné. Pan ministr Kupka se to snažil uklidnit, abychom pokračovali. Proč jste to zase museli rozdmýchat? Opravdu zkuste někteří nevystupovat. (Potlesk části poslanců.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní s poslední faktickou pan poslanec Radek Vondráček. Prosím.
Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Pan předseda Výborný se pokusil uklidnit situaci a nahodit ten vláček zpátky na koleje, kolega mu to rozbil. Já bych se přidal ke kolegovi Výbornému. Už to opravdu nedělejme.
Poslední připomínka na kolegu Kupku. Já jsem ani nemluvil o nízké politické kultuře. Prostě mluvil jsem o politické kultuře. Tak jak si to tady nastavíme, takové to máme. Jestli je to nízké, nebo není, já jsem ani nezpochybňoval počty ministrů. Ať si zase potom nevkládáme do úst něco, co není pravda. Pojďme racionálně, já nevím, kdy přijdu na řadu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Tímto tedy skončila smršť faktických, můžeme se vrátit do rozpravy k řádně přihlášeným, kde je paní poslankyně Pošarová. Jenom se rozhlížím, zda je v sále. Výborně, je tu. Prosím, paní poslankyně, můžete k pultíku, a připraví se pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím, ujměte se slova.
Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové, v souvislosti s neschopností, nečinností, závažnými chybami a skandály této vlády by se dalo hovořit o desítkách témat a kauz. Já se zaměřím na tu dnes nejkritičtější oblast, kterou je samozřejmě kolaps evropské energetické politiky, na kterou se Fialova vláda dodnes upíná a orientuje. Jako poslední v Evropě má tak přímou vinu a odpovědnost za enormní růst cen energetických komodit, který je pro naše domácnosti, veřejnou i podnikatelskou sféru už likvidační. A výhled je ještě mnohem pesimističtější. Pokud tato vláda okamžitě neskončí - a nebudu mluvit o detailech energetické politiky, o nějakých drobných názorových rozdílech na její přítomnost a vývoj, to je normální a je to běžnou součástí politického provozu a sporu v rámci stranickopolitického spektra. Chci hlavně upozornit na to, že vláda Petra Fialy byla v oblasti energetické politiky trestuhodně nečinná, naprosto nekompetentní a že vážným způsobem ohrozila energetickou bezpečnost i ekonomickou budoucnosti České republiky. Přestože měla celých devět měsíců své existence k dispozici všechny potřebné informace nejen od nás z opozice, ale i z prostředí odborné ekonomické veřejnosti, trestuhodně je ignorovala, a je tedy za současný stav plně zodpovědná. A měla by za to zaplatit, protože svou arogancí a leností připravila a ještě připraví české občany o miliardy korun a zaviní nevratně pády mnoha podniků a zánik příslušných pracovních míst.
Když dnes slyším premiéra Fialu hovořit o tom, že musíme hledat pro energetiku v Bruselu celoevropské řešení, tak podle mého známého se mu nejvíce vybaví zasedání Ústředního výboru KSČ 24. listopadu 1989, kdy venku už běžela revoluce a Miloš Jakeš volal po jednotném postupu RVHP a po aplikaci nástrojů přestavby.
Druhého června jsem se zde z tohoto místa v rámci ústních interpelací ptala pana premiéra, proč tváří v tvář extrémně rostoucím cenám energií vůbec nekoná. Kdy začne aktivně vykonávat práva většinového akcionáře ve společnosti ČEZ. Kdy zahájí kroky o odchodu z komoditní burzy v Lipsku, kde se dnes obchoduje silová elektřina zhruba za 600 eur za megawatthodinu, což znamená po započtení poplatků za přenos, distribuci a daň koncovou cenu pro zákazníky kolem 30 korun za kilowatthodinu, zatímco dnes je tu dobíhající fix nových smluv okolo 5 korun. Ptala jsem se, proč nejde naše vláda slovenskou cestou, když slovenská vláda, ačkoli je největší elektroenergetické společnosti pouze minoritním akcionářem, dokázala zastropovat na tři roky nízké ceny zhruba kolem 62 eur za megawatthodinu pro slovenské odběratele. Ptala jsem se, proč český Energetický regulační úřad opět po slovenském vzoru nereguluje onu zásadní složku celkové ceny elektřiny, silovou elektřiny. Ptala jsem se, proč vláda urychleně nevykoupí ve veřejném zájmu podíly minoritních akcionářů v ČEZ, což krátce poté označili za nejrychlejší cestu ke snížení cen elektřiny i sami významní minoritní akcionáři.
Pan premiér tehdy odpověděl velmi neurčitě a vyhýbavě, s tím že tyto kroky by nic nevyřešily a že nemůžeme předvídat budoucí situaci. A to je právě ono. My v našem hnutí SPD jsme vývoj situace uměli předvídat bohužel velmi dobře. A je katastrofální, že to neuměla a neumí česká vláda. Opakuji, jako jediná v Evropě. Ostatní státy zastropování využily. A už jen to je důvod pro její odchod. Do dějin kouzla nechtěného a smutného panoptika české politiky vstoupí pak výrok předsedy vlády: My nejsme v ČEZ tím rozhodujícím vlastníkem. Máme pouze většinu. Kdyby nebyla situace tak vážná, byl by to docela dobrý bonmot do nějakého silvestrovského pořadu, a to nehovořím o skandální vládní půjčce ČEZ ve výši 74 miliard za nevýhodných podmínek, aby tato společnost mohla i nadále obchodovat na lipské burze a i v dalších letech prodražovat českým odběratelům elektřinu až k faktické nezaplatitelnosti. Už jen tento jediný počin měl být důvodem k pádu vaší vlády. ***