(1.20 hodin)
Poslanec David Pražák: No tak jsme tam, kde jsme byli. (Smích z lavic ANO.) Pane ministře, nezlobte se na mě, ale já bych vás chtěl poprosit ještě jednou, jestli byste mně mohl odpovědět u toho rostlinolékařského zákona, jak se k tomu postavíte. Protože já jsem se neptal, jestli ho projednáme, to je jasné, že ho projednáme, když vám ho Senát vrátil, jako, ale jak se k tomu postavíme jako Sněmovna? Jestli to půjde stejně, jako to šlo do toho Senátu, že to tady odhlasujeme tak, jak to bylo, bylo do toho Senátu posláno, a vlastně ten Senát jakoby přehlasujeme. To je první věc.
A druhá věc, jestli byste mně mohl odpovědět na moji jednoduchou otázku, jestli Ministerstvo zemědělství nějakým způsobem plánuje pomoci ovocnářům a zelinářům, kteří už teď říkají, že v současných cenách energií nejsou schopni od podzimu do jara provozovat skleníky a pařníky a mít tam rajčata, jahody, ostatní zeleninu a ovoce. A asi by se to muselo řešit tím, že by se opět valilo víc a víc zvenku. A bohužel naši producenti by na tom byli biti a měli by to zavřené a nemohli produkovat. Takže to si myslím, že je jednoduchá otázka - ano, ne, zvažujeme, nezvažujeme, pomůžeme, a jestli ten rostlinolékařský zákon půjde v té formě, jaký se sem vrací, nebo jaký jsme ho schvalovali my jako Sněmovna. Děkuju.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Eviduji dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Patrik Nacher a připraví se paní poslankyně Balaštíková. A poprosím vás, kolegové v levé části sálu, o ztišení, aby bylo dobře rozumět tomu, co říká pan poslanec Nacher. Prosím.
Poslanec Patrik Nacher: No, já nejsem odborník přes zemedělství (smích v sále), takže bych se rád pana ministra zeptal, nebo bych nejdřív ocenil za to, že jsem slyšel po dlouhé době jeho hlas, jakkoliv tedy pouze něco četl. Takže bych já jako laik zemědělský ocenil, kdyby mým kolegům odborníkům odpověděl, čímž by on prokázal tu svoji odbornost, že by to nebyl jenom čtený projev, ale byly by to reakce autentické na skutečně klíčové otázky. A to bych ocenil ještě víc než to, že umíte přečíst připravený text. Děkuju.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Balaštíková. Prosím.
Poslankyně Margita Balaštíková: Pane ministře, my nejsme unavení, vidíte, že i mí kolegové, my zemědělci jsme na to zvyklí. Krávy se telí v noci, my jsme zvyklí za deště, za zimy pořád být v pohotovosti. Kolegové jsou čilí z vaší řeči a mně budou stačit jednoduché opravdu odpovědi: Budu něco dělat, nebudu něco dělat. Tak prosím, odpovězte mi na otázku. Jsem si vědom toho, že poškozuji české zemědělce tím, že nebudu bojovat za absolutní číslo ve snižování pesticidů a hnojení? Jsem si vědom, nejsem si vědom. A budu něco dělat, nebo nebudu něco dělat. To mi úplně prosím stačí. Odpovězte mi!
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já děkuji. V tento moment eviduji pouze přihlášku s přednostním právem paní ministryně Anny Hubáčkové, a poprosím tedy o vystoupení s přednostním právem. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně životního prostředí ČR Anna Hubáčková: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážení kolegové ministři, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci já teď jenom zvažuji, jestli mám reagovat na ty pesticidy, protože z hlediska životního prostředí samozřejmě bych byla ráda, kdyby se snižovaly pesticidy. Má to přece jenom vliv na kvalitu vod, na kvalitu potravin negativní. Takže tolik k pesticidům. Není to teď předmětem mého představení činnosti, kterou Ministerstvo životního prostředí a já na Ministerstvu životního prostředí jsme po dobu osmi měsíců vykonávali.
Když jsem přebírala ministerstvo, bylo to v sobotu, tak mě vlastně zaskočilo pozvání na Radu pro životní prostředí v Bruselu, takže můj oficiálně první pracovní den místo v Praze byl v Bruselu. Absolvovala jsem jednání Rady pro životní prostředí, ale především moje první setkání s paní polskou ministryní Annou Moskwovou, která okamžitě tam se mnou chtěla probírat Turów. A to jsem jí vysvětlila, že v žádném případě neřeším takové věci bez konzultace s místními samosprávami, ať už lokálními, nebo regionálními, a bez projednání s nimi. Takže to bylo moje takové první setkání s polskou ministryní a následně vlastně nejenom s ní. Potkala jsem hodně těch zahraničních evropských kolegů, s kterými už jsem se od té doby setkávala a potkávala, protože příprava na předsednictví není jenom týden dopředu, ale samozřejmě celé to pololetí jsem se tomu věnovala. A jeden z mých prvních mezinárodních výjezdů bylo na Slovensko, kde jsem se potkala s panem ministrem ve Skalici a řešili jsme spolu problematiku, která souvisí s protipovodňovou ochranou na Moravě a společných chráněných krajinných oblastí. V Bruselu, jak jsem byla na tom jednání Rady, jsem se vlastně potkala i s první kritikou přímo naší státní zemědělské politiky. Byla jsem upozorněna na to, že je nutné buď požádat o posun termínu k odevzdání přepracované státní politiky zemědělské, anebo tedy ji přepracovat do konce roku, takže při návratu velmi intenzivně jsme projednávali na vládě potom posun toho termínu. A tím vlastně začala dopředu deklarovaná spolupráce Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství. Jak pan kolega Zdeněk Nekula říkal, společně jsme ještě předložili do vlády projednání plánů pro zvládání povodňových rizik a národních plánů povodí na dalších šest let.
Následně jsem tedy jela na setkání se starosty regionu Hrádecka a Frýdlantska a s hejtmanem Libereckého kraje, kde jsme probírali záležitosti kolem podmínek dohody o spolupráci k řešení vlivu těžby v dole Turów. Tu jsme velmi intenzivně projednávali. Jela jsem i do Polska původně k závěrečnému projednání podmínek. Jednání nebyla jednoduchá a neshodli jsme se na některých podmínkách. Nakonec bylo nutné, aby do jednání vstoupili i premiéři obou našich zemí, a dohoda byla podepsána 3. února. Dohoda, kterou jsme podepsali, z mého pohledu byl asi nejvyšší čas, protože vzápětí vyšlo stanovisko generálního advokáta Evropského soudního dvora, ze kterého vyplývalo, že náš úspěch u soudu by nebyl až tak jednoznačný, jak se potom snažily především některé nevládní organizace říkat, které tvrdily, že bychom získali pravděpodobně víc peněz a větší nějaké podmínky. Není tomu tak. Stanovisko generálního advokáta je samozřejmě zveřejněno, stále říkalo, že vyhráli bychom soud, ale jenom na tom, že by Polsko bylo uznáno z porušení v zásadě zákona o podávání informací a pozdním zveřejnění a pozdním informování České republiky o rozhodnutí o prodloužení těžby, které vlastně v průběhu procesu, který se proti nim vedl, tato opatření administrativní napravila.
Smlouva jako taková ihned po podpisu, konstatuji, že byla naplňována. Okamžitě druhý den jsme dostali dokumentací k dolu Turów, okamžitě jsme dostali výsledky měření, které prováděli. Do té doby Česká republika takovéto podklady neměla. A vzápětí nám byly, jak Ministerstvu životního prostředí, tak Libereckému kraji, zaslány schválené finanční prostředky. ***
