(16.20 hodin)
(pokračuje Vladimír Balaš)
Vy jste se ptal, jak jsme na tom. Teď se finišují Hlavní směry rámcových vzdělávacích programů. Já jsem nastoupil relativně nedávno. Trošku mě překvapil způsob, jakým k tomu ministerstvo přistoupilo, v dobrém, samozřejmě. Našlo patnáct skvělých odborníků, patnáct silných osobností, a výsledek byl takový, že se všichni pohádali, a nakonec to, na čem se shodli, je to, že by se vlastně nemělo nic moc měnit. Myslím si, že to je neakceptovatelné. Naštěstí ti, co to mají na ministerstvu v popisu práce, to chápou, jak moji kolegové na ministerstvu, tak Česká školní inspekce, tak Národní pedagogický institut. Já jsem zadal, aby byla připravena ještě alternativa nebo dvě i těch Hlavních směrů. V některých případech se některé otázky začínají testovat, třeba výuka moderních dějin, ale věřím, že do konce tohoto roku hlavní směry budou připraveny v nějakých variantách, budou diskutovány, že se okamžitě začne s přípravou jednotlivých kurikul s konkrétní náplní. Já bych byl rád, aby přístup byl trošku jiný než klasický, kdy se připravují jednotlivé předměty odděleně od sebe, takže se nepřekrývají, nejsou vidět žádné souvislosti. Nejsem si jist, jestli můžeme učit odděleně fyziku, chemii, přírodopis a jestli to nemá náhodou být pojem jako věda, tak jak je to v moderních vzdělávacích programech, s tím, že se studenti nebo žáci dozvědí, jaké jsou vazby mezi jednotlivými obory, jak spolu souvisí. Myslím si, že to je jedna z cest. Netýká se to jenom přírodních věd, ale také společenských věd a dalších.
Chceme, aby kromě znalostí, a těch naši žáci a studenti získávají opravdu hodně, tak aby jich nebylo tolik, ale aby ty, co mají, aby byli schopni využívat, aby k znalostem přibyly kompetence, v kompetencích samozřejmě jsou další tři aspekty, ale je to to, co bychom rádi, a já myslím, že k tomu se blížíme a že možná i alternativní varianty a možnost srovnávat jednotlivé přístupy. Samozřejmě vycházíme i ze zkušeností ze zemí, kde vzdělávací programy fungují dobře, Finsko, Ontario nebo jinde, tak že to povede k tomu, že ty programy budou připraveny dobře. Ale samo o sobě mít dobrý rámcový vzdělávací program ještě nestačí, je třeba podpořit také školy, metodicky a jinak při přípravě školních vzdělávacích programů, a ani to samo o sobě nestačí, protože ta mozaika, když se skládá, potřebuje také učitele, takže souběžně s tím se pracuje na přípravě vzdělávání učitelů, zvyšování jejich kvalifikace. Tady mimo jiné spolupracujeme jak s vysokými školami, zejména s pedagogickými fakultami, tak také s neziskovým sektorem, s Učitelem naživo a dalšími, kteří tuto otázku sledují. Myslím, že to jsou velmi silní kritici Ministerstva školství, já jsem ale rád, že se tou otázkou zabývají, že získáváme potřebnou zpětnou vazbu.
Věřím, že během řekněme roku 2023 nebo v polovině roku 2024 budeme mít rámcové vzdělávací programy v takové podobě, abychom je mohli otestovat tak, aby od roku 2025 už se podle nich učilo. Nevím, jestli to je moc ambiciózní - myslím si, že zvládnutelné to je, protože v zásadě máme dost dobré praxe i v České republice, řada škol ty programy už má nastaveny tak, že se můžeme inspirovat nejenom venku, ale i doma, a i metodická podpora a výchova učitelů (Předsedající: Pane ministře, čas.) by měla probíhat tak, abychom to zvládli. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Omlouvám se, děkuji. Zeptám se pana poslance, zda chce dát doplňující otázku? Pan ministr říkal, že to je téma, které si zaslouží větší časový rozsah, takže vás poprosím, pane poslanče. Děkuji.
Poslanec Viktor Vojtko: Přesně tak. Je to téma, které je určitě velmi podstatné. Nakonec i tady sedíme v lavicích, možná trošku podobně jako ve škole. Myslím si, že moderní škola už by měla vypadat jinak.
Chci se zeptat v této souvislosti ještě k změnám rámcových vzdělávacích programů na střední školy, jestli se tam uvažuje také o nějakém posunu, třeba k větší individualizaci výuky, jinému nastavení předmětů a podobně, jako i jiných modelů toho, jak vlastně středoškolské studium může vypadat, třeba po vzoru řekněme západních zemí, jako jsou Spojené státy a podobně, kde ta flexibilita je výrazně větší v rámci studia, můžou si studenti vybírat úroveň jednotlivých předmětů podle toho, jak na tom jsou, nikoliv jenom podle toho, v jakém jsou ročníku a jaký studují obor. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času. Poprosím o odpověď pana ministra školství. Pane ministře, máte slovo.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Děkuji, určitě s tím počítáme. Ono se s tím do určité míry počítá i v nižším stupni. Tam je ale trošku problém v uzlových programech a rozšiřujících, aby nedocházelo k nějakým nerovnostem a eventuálně k diskriminaci dětí, které jsou z jiného sociálního prostředí, a testování je trošku problematičtější, ale nepochybně flexibilita je velmi důležitá. Myslím, že to může být také zajímavé z hlediska toho, že škola bude mít nějaký profil a bude přitahovat určitý segment, určité studenty. Počítá se s tím. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji mnohokrát, pane ministře. Nyní přejdeme k další interpelaci číslo 21, kde poprosím, aby přišla paní poslankyně Michaela Opltová, která má interpelaci na pana ministra vnitra. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Michaela Opltová: Děkuji za slovo. Hezké odpoledne, kolegyně, kolegové. Já bych se chtěla zeptat pana ministra vnitra. Vážený pane ministře, měla bych otázku ohledně odměn členů Hasičského záchranného sboru, zda o nich uvažujete. Já se domnívám, že je to důležité především s ohledem na jejich nasazení v rámci rozsáhlého lesního požáru v Hřensku. Během zásahu bylo do pomoci zapojeno přes 6 000 hasičů z celé České republiky. Významnou roli zde sehráli také dobrovolní hasiči.
Hasiči byli pro krizový systém České republiky v posledních letech naprosto klíčoví, přesto se v současné době stále pohybují mírně nad hranicí průměrné mzdy. Myslím si, že to nejmenší, co pro ně v tuto chvíli stát může udělat, je odměna nebo zvýšení mzdy jako poděkování za obětavou práci, kterou pro nás vykonávají. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní poslankyně, za dodržení času. Nyní poprosím o reakci pana ministra Víta Rakušana. Prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo. Vážená paní poslankyně, kolegyně, kolegové, vláda se dohodla, respektive pan ministr Stanjura se mnou, na tom, že zásah v Hřensku bude odměněn, a to pro všechny složky IZS. Netýká se to jenom hasičů, týká se to i policistů, kteří tam vykonávali také vynikající práci. Vláda na to celé vyčlení z rozpočtové rezervy přes 300 milionů korun, přičemž 200 milionů - teď mě, prosím, nechytejte za konkrétní přesnou částku, říkám tady zhruba ten poměr - 200 milionů půjde na veškeré materiální, logistické náklady, které hasiči, ať už profesionální, nebo dobrovolní, do celého zásahu dali, tak jim to bude kompenzováno.
V případě dobrovolných hasičů, a tady jsem měl spoustu dopisů z celé republiky, došlo kromě jiného k poničení jejich techniky a podobně, a i tady budou nutné finanční kompenzace, aby byli schopni dostát svým závazkům na obcích, kde slouží.
Nutno říct, že dobrovolní hasiči tady předvedli fantastickou práci, a pokud srovnáme poměr profesionálních a dobrovolných, samozřejmě profesionální byli v těch nejtěžších terénech a věnovali se koordinaci celého procesu, ale těch dobrovolných tam vlastně bylo početně více, takže i na ně se samozřejmě bude myslet a částka přes 100 milionů korun bude určena přímo na odměny. S metodikou přišel pan generální ředitel Vlček, který počítá čas strávený přímo u zásahu, a znovu říkám, bude se to týkat jak profesionálních, tak dobrovolných hasičů. Tu informaci vlastně tady teď, v téhle podobě říkám poprvé. Oficiálně jsme ji hasičům chtěli oznámit s panem premiérem v pondělí, kdy někteří z nich budou slavnostně vyznamenáni, a zítra, pokud byste měli zájem - kulturní vložka - pro hasiče se koná i za přispění sponzorů speciální koncert jako poděkování za České Švýcarsko, zítra večer na Výstavišti. ***
