(9.20 hodin)
(pokračuje Radovan Vích)
Je dobré se zamyslet, co přesně nám má přinést z hlediska národní bezpečnosti naše angažmá v pobaltských státech, anebo proč má na našem území v roce 2023, 2024 pobývat do 800 vojáků NATO. My nechceme na našem území žádná cizí vojska. Je jasné, že je třeba efektivně chránit bezpečnost České republiky, zejména v současnosti a v následujících letech, nejsme ale přesvědčeni, že toto je ten nejlepší způsob, jakým to provádět. SPD není proti vysílání vojáků do zahraničí, a to bych chtěl zdůraznit, protože někde ty zkušenosti prostě vojáci získávat musí, ale v mírových anebo stabilizačních operacích, v operacích na prosazení míru a tak podobně. To vše navíc v kontextu, kdy jeden členský stát NATO vyhrožuje druhému členskému státu NATO invazí. Mám tím na mysli Turecko a Řecko. Vojáky tak v současné době potřebujeme v první řadě doma.
Hnutí SPD proto nemůže takto koncipovaný návrh svým hlasováním podpořit. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní pan poslanec Metnar. Prosím.
Poslanec Lubomír Metnar: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená vládo, paní ministryně, já bych chtěl říci, že účast Armády České republiky na mezinárodních misích je jedním ze tří hodnoticích kritérií jednotlivých členských zemí Severoatlantické aliance a Česká republika je v této oblasti dlouhodobým a spolehlivým partnerem. Je tomu tak i v době, kdy Evropa čelí zásadním bezpečnostním výzvám a je strategickým bezpečnostním zájmem České republiky podílet se na zajišťování mezinárodní bezpečnosti a stability. Zahraničněpolitické bezpečnostní priority České republiky jsou výrazně ovlivněny agresí Ruska na Ukrajině a z toho důvodu je prioritou dnes předkládaného mandátu posílení obrany východní hranice NATO, pro které Ministerstvo obrany navrhuje vyčlenit 1 200 vojáků.
Na rozdíl od současného mandátu, kdy došlo k ukončení ochrany zastupitelského úřadu v Afghánistánu a mise Takuba v Mali, nový mandát obsahuje návrh 20 vojáků Vojenské policie k ochraně diplomatických zájmů České republiky na Ukrajině. Rovněž tak není zahrnuta mise EU v Mali s ohledem na situaci v Sahelu a unijní postoj v této záležitosti ještě není jasný, kdy na rozdíl od předchozího mandátu není tato mise zde zahrnuta.
Dovolte mi zde také připomenout, že naši spojenci loňskou evakuaci z Kábulu hodnotili velice dobře. Od amerického ministerstva zahraničí, tak i od americké armády, která měla provoz na letišti v Kábulu na starosti, se našim vojákům dostalo velkého uznání. Spolupráce s našimi vojáky na letišti byla jedna z nejlepších a nejefektivnějších.
Na rozdíl od předchozího mandátu, kdy bylo plánováno nasazení 2 329 vojáků, nový mandát plánuje zapojení až 2 724 vojáků, kdy došlo k navýšení u mise EFP Lotyšsko, Litva a Battle Group na Slovensku. Česká republika bude dále přispívat do mise OSN MINUSMA v Mali v podobném rozsahu jako doposud. Podobně jako v případě výcvikové mise EU v Mali dochází k přehodnocení dalšího působení v rozsahu zapojených sil a prostředků v Iráku. Mimo návrh na působení v konkrétních zahraničních misích a operacích materiál informuje i o vyčleňování sil rezortu Ministerstva obrany o případném nasazení mimo území České republiky v rámci tak zvaných sil rychlé reakce NATO, bojového uskupení EU a mírových operací OSN. Pokud dojde k aktivaci těchto vyčleňovaných sil, jejich vyslání se bude řešit také samostatným mandátem. Navrhovaný rozsah působení v zahraničních operacích je opakovaným důkazem naší spolehlivosti a připravenosti i nadále aktivně přispívat k zajišťování mezinárodní bezpečnosti. Jak jsem již uvedl, toto činí z naší země odpovědného a respektovaného spojence a partnera, který působí v misích a operacích NATO, EU, OSN a dalších uskupeních.
Návrh rovněž obsahuje umožnění krátkodobého pobytu do 800 vojáků organizace Severoatlantické smlouvy na území České republiky. S tímto lze souhlasit v případě, jak bylo zdůvodněno, že se skutečně jedná o pokrytí případných nečekaných událostí, které nelze uskutečnit v době do 48 hodin a souvisí s přelety a průjezdy přes naše území či vytvoření logistického zázemí pro působení sil podél východní hranice.
Vyčíslení finančních prostředků potřebných pro navrhované působení v zahraničí činí pro rok 2023 přibližně 1,4 miliardy a v roce 2024 se odhadují rovněž finanční prostředky ve výši 1,4 miliardy. Chci říct, že nejenom já, ale i hnutí ANO tento návrh podporujeme. Je to i určitá kontinuita i v předchozích obdobích, kdy jsme byli spolehlivým partnerem a byli jsme aktivní v zahraničních misích.
Na úplný závěr mi dovolte poděkovat našim vojákům, kteří na zahraničních misích nasazují své životy pro zachování naší i mezinárodní bezpečnosti.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Již nevnímám nikoho, kdo by se chtěl přihlásit, takže končím všeobecnou rozpravu. Ještě je zájem? Takže prosím, pane poslanče. S faktickou chcete? (Ano.) Prosím.
Poslanec Jiří Horák: Krásný dobrý den. Já bych jenom chtěl reagovat krátce, prostřednictvím paní předsedající, na pana Vícha. Víte, když se bavíte s našimi kolegy v Pobaltí, například v Lotyšsku, tak z nich cítíte, že oni naprosto jednoznačně spoléhají na své partnery v Severoatlantické alianci. Takové Lotyšsko má přibližně 1,9 milionu obyvatel, žije tam asi čtvrtina až třetina ruskojazyčného obyvatelstva, a když se bavím se zástupci Lotyšska, bavil jsem se s několika poslanci, tak oni se opravdu obávají, ale opravdu obávají až vyděšeně, že i tam přijdou Rusové bránit své ruskojazyčné obyvatelstvo na území Lotyšska, že i tam se objeví zelení mužíci, kteří budou okupovat východní Lotyšsko. A ve chvíli, kdy vy odmítáte pomáhat těmto našim partnerům, tak mě by zajímalo, kdo nám přijde pomoci, nebo jestli nemáme spoléhat na kolektivní obranu, ale máme spoléhat jen na sebe. To by mě skutečně zajímalo. Děkuji za pozornost. (Potlesk v pravé části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní s faktickou pan poslanec Radovan Vích. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Radovan Vích: Děkuji za slovo. Já budu krátce reagovat, vaším prostřednictvím, paní předsedající, k panu poslanci Horákovi. Víte, ono vedle pobaltských států je Polsko, které má jednu z největších armád v rámci Evropy. Takže já myslím, že by to byli případně schopni zvládnout sami. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. A ještě jednou se tedy ujišťuji, zda už není zájem vystoupit? Není, čili tedy končím všeobecnou rozpravu.
Optám se, zda má paní ministryně zájem o závěrečné slovo? Nikoliv, a pan zpravodaj? Nikoliv.
Takže my můžeme přistoupit k rozpravě podobné. Ještě načtu v mezičase došlou omluvu, a sice paní místopředsedkyně Věra Kovářová od 9 do 10 hodin se omlouvá z rodinných důvodů.
A v podrobné rozpravě, ve které se nyní nacházíme, není nikdo přihlášen, takže podrobnou rozpravu končím.***
