Tento materiál také projednal sněmovní výbor pro obranu na své 14. schůzi dne 31. srpna 2022. (Silný hluk v sále. Žádá předsedající o zjednání klidu.)

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano, také to vnímám, je tady velký hluk. Velice prosím, kolegyně a kolegové, kdo potřebujete, přeneste svoji diskusi do předsálí. Paní ministryně nemá zajištěno důstojné prostředí. Prosím, zlepšilo se to, ale ještě ne dostatečně. Opravdu prosím, opusťte sál.

Prosím, paní ministryně.

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Děkuji. Aktuální mandát na působení v zahraničních operacích vyprší dnem 31. prosince 2022. Návrh nového mandátu vychází ze zahraničněpolitických a bezpečnostních priorit České republiky, které jsou výrazně ovlivněny ruskou agresí na Ukrajině. I z tohoto důvodu je prioritou nového mandátu posílení obrany východní hranice NATO, pro které navrhujeme vyčlenit do 1 200 osob.

Od letošního dubna je Česká republika vedoucí zemí mnohonárodního bojového uskupení NATO na Slovensku, čímž výrazně navyšujeme náš dosavadní příspěvek do obdobných aliančních uskupení v Litvě a Lotyšsku. Novou položkou je ochrana našich diplomatických zájmů na Ukrajině v podobě ochranného týmu pro zastupitelský úřad České republiky.

Co se týče ostatních zahraničních operací, ve většině z nich budeme pokračovat ve stejném rozsahu jako doposud. Ty ostatní zahraniční operace jsou KFOR v Kosovu, operace EU IRINI ve Středozemním moři, mise MFO na Sinaji, mise OSN MINUSMA v Mali a na Golanských výšinách. Výjimkou je Bosna a Hercegovina, kde navrhujeme mírné navýšení naší vojenské přítomnosti v operaci Evropské unie ALTHEA.

Předkládaný návrh neobsahuje pokračování našeho vojenského angažmá i Iráku a ve výcvikové misi EU v Mali. Politická situace v těchto zemích je problematická a obtížně předvídatelná. V případě výcvikové mise EU v Mali probíhá na půdě Unie diskuse o její budoucnosti. Situaci průběžně analyzujeme a těchto unijních diskusí se aktivně účastníme. Pokud se situace vyjasní nebo pokud najdeme jiné možnosti pro naše budoucí zapojení v Sahelu či širším regionu západní Afriky a v Iráku, předložím vládě a Parlamentu samostatný návrh na podzim letošního roku.

Kromě návrhu na působení v konkrétních zahraničních misích a operacích materiál informuje o vyčleňovaných silách rezortu Ministerstva obrany pro případné nasazení mimo území České republiky v rámci sil rychlé reakce NATO, bojového uskupení Evropské unie a mírových operací OSN. Pokud dojde k aktivaci těchto vyčleňovaných sil, jejich vyslání budeme řešit samostatným mandátem.

V předkládaném materiálu navrhujeme působení v celkovém počtu do 1 362 osob jak v roce 2023, tak v roce 2024. Jak jsem již uvedla, zatím tedy bez Iráku a výcvikové mise EU v Mali.

Předpokládaný objem finančních prostředků potřebných pro navrhované působení v zahraničí je v roce 2023 přibližně 1,4 miliardy. Jenom pro srovnání, na rok 2022 bylo v plánu 2,64 miliardy, takže ta částka pro letošní rok i pro roky budoucí je nižší.

Součástí předkládaného návrhu je také pobyt ozbrojených sil států NATO na území České republiky. V rámci posilování společné alianční obrany totiž bude docházet k potřebě zajistit krátkodobou přítomnost jednotek spojeneckých států na území České republiky i nad rámec běžných přesunů a cvičení. Může se jednat například o krátkodobý pobyt v souvislosti s přelety a průjezdy přes naše území či o vytvoření logistického zázemí pro působení spojeneckých sil podél východní hranice Aliance. Tuto případnou krátkodobou spojeneckou přítomnost na území ČR navrhujeme v počtu maximálně do 800 osob. Tento pobyt na území ČR v žádném případě neznamená mandát pro trvalý pobyt ozbrojených sil členských států Aliance na našem území ani pro zřízení jejich vojenských základen.

Z právního hlediska jsou všechny navrhované zahraniční operace v souladu s mezinárodním právem. Navrhovaný rozsah působení v zahraničních operacích je výrazem ochoty a připravenosti České republiky nadále aktivně přispívat k zajišťování mezinárodní bezpečnosti. To činí z České republiky zodpovědného a respektovaného spojence a partnera, který působí v misích a operacích NATO, Evropské unie, OSN a v dalších uskupeních. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám, paní ministryně. Nyní došlo ke ztišení v sále, takže mohu poprosit, aby pan ministr Lipavský se ujal slova. (Nemám zájem o slovo.) Ne, nemá zájem.

Takže jenom, než dojde k pultíku pan zpravodaj - protože tento sněmovní tisk projednal výbor pro obranu, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 281/1 - načtu ještě došlé omluvy. Ještě se omlouvá pan poslanec Karel Rais od 14 do 17 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Jan Richter od 9 do 9.30 hodin z pracovních důvodů, Libor Turek od 9.30 hodin z pracovních důvodů, z členů vlády pan ministr Martin Kupka od 9 do 12.30 hodin z pracovních důvodů. Naopak neplatí omluva paní poslankyně Lucie Šafránkové, ta je přítomna, tam došlo k nějakému nedopatření.

Prosím, pane zpravodaji, abyste nás informoval o jednání výboru a abyste přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím.

Poslanec Josef Flek: Dobrý den, děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážená paní ministryně, vážení členové vlády a milí kolegové, návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích do roku 2024 s výhledem na rok 2025 a pobyt ozbrojených sil států Organizace Severoatlantické smlouvy na území České republiky v letech 2023 a 2024. Tímto chci odkázat na sněmovní tisk číslo 281/1.

Nějakým způsobem shrnutí: jak bylo řečeno paní ministryní, jedná se politicko-bezpečnostní situaci a plnění našich spojeneckých závazků. Česká republika se profiluje jako zodpovědný a konstruktivní partner v mezinárodních organizacích a místních misích, ať už jde o NATO, OSN, MFO, EU a jednotlivé druhy misí. Navrhované působení sil a prostředků v zahraničních operacích v letech 2023 a 2024 je výrazně ovlivněno ruskou válečnou agresí na Ukrajině, která se promítá do dalšího posílení obrany východní hranice NATO. Musíme řešit ale nejenom Ukrajinu, ale i též západní Balkán. Relativně novým nebezpečím je již od roku 2013 vývoj v Sahelu, především v Mali. Proto pokračujeme i v účasti na tamní mezinárodní misi. Situace v Mali a Libyi je dána především rozvratem Libye po pádu Muammara Kaddáfího. U těchto protiteroristických misí musíme myslet na bezpečnost a také na to, jak předcházet migračním vlnám.

Pomáháme na tak rozličných místech, jako je Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko a Maďarsko, Středomoří, Bosna a Hercegovina, Libye, Mali a tak dále. Rezort Ministerstva obrany disponuje dostatečnými kapacitami jak pro zajištění spojeneckých i domácích závazků, tak pro řešení neočekávaných situací. S tímto vědomím je navrhován rozsah působení sil a prostředků jak u zahraničních operací, tak i v rámci bezpečnosti pobytu ozbrojených sil států NATO na území České republiky v roce 2023 a v roce 2024.

Po rozpravě na výboru pro obranu s členy výboru a zástupci Ministerstva obrany v čele s paní ministryní navrhuji vyslovit souhlas s návrhem textu usnesení. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám, pane zpravodaji. Já tedy tímto zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Radovan Vích písemně. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

Poslanec Radovan Vích: Dobré dopoledne. Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych zde přednesl stanovisko hnutí Svoboda a přímá demokracie k tomuto bodu. V předloženém materiálu nevidíme problém v zahraničních operacích nebo misích pod mandátem Rady bezpečnosti OSN, jako je působení zástupců Armády České republiky na Sinaji, na Golanských výšinách nebo na místech, kde stále hrozí eskalace lokálního konfliktu, jako je třeba Kosovo nebo Bosna a Hercegovina. Problém nemáme ani s vysláním našich vojáků na Slovensko na základě žádosti Slovenska. Ale asi si všichni pamatujeme, jak dopadla naše mise v Afghánistánu, která samozřejmě v tomto návrhu již není, kde naši vojáci skvěle plnili své úkoly, a to bych chtěl zdůraznit, ale po dvaceti letech působení to byl politický debakl a úprk, anebo Irák anebo výcviková mise v Mali, jejíž výsledek, té výcvikové mise v Mali, lze zhodnotit jedním slovem, a to je zklamání. ***