(22.50 hodin)
(pokračuje Jiří Mašek)

Pan Stanjura, jak už jsem řekl, s panem Válkem společně připravili i Ministerstvo zdravotnictví o zmíněných zhruba 8 miliard korun a teď se děje to, o čem mluvil můj kolega Farhan: to, že Ministerstvo zdravotnictví zpětně žádá miliardy zpátky. Jednak to je na nákup vakcín, které bylo potřeba zaplatit, kde jste si vzali odklad 90 dnů a teď vás to dobíhá, potřebujete na to podle mediálních informací 2 miliardy korun. O dalších 1,7 až 2 miliardy korun jste žádal, pane ministře, pana Stanjuru, respektive Ministerstvo financí, právě na kofinancování DPH u investičních akcí, které v případě, že byste ty peníze nedostal, nebo neměl, tak by se nerealizovaly. Takže zpětně plíživě se z jedné kapsy do druhé kapsy budou přelévat peníze zpátky, ale koalice udrží svůj slib, že prostě bude snižovat, virtuálně snižovat náklady o 80 miliard. A znovu říkám, z těch 80 miliard jednu čtvrtinu si bere na úkor zdravotnictví, což je prostě neuvěřitelné, a je to důležitá zpráva pro naše spoluobčany.

Přitom kondice zdravotních pojišťoven, ano, je relativně slušná, ale já bych to vzal v čase, abychom si zase nelhali do kapsy, že ty zdravotní pojišťovny mají dnes na účtech nějaké extrémní prostředky. Protože v roce 1917, promiňte... V roce 2017 bylo na účtech pojišťoven na rezervních fondech 31 miliard, v roce 2018 45 miliard, v roce 2019 58 miliard, v roce 2020 rekordních 64 miliard, v roce 2021 50 miliard a teď se hovoří o tom, že se tam ta částka blíží k 60 miliardám. Takže ony ty zůstatky na těch rezervních fondech jsou v podstatě standardní a fungují tam jako nárazník proto, aby ty pojišťovny byly vždycky schopny platit včas a aby zvládly nějaké rizikové situace, jako byl například covid.

A zas abychom nebyli takoví optimisté, protože on když někdo řekne, že tam je 50 miliard, tak ono to vypadá báječně, ale uvědomme si, že 30 a více miliard z toho tam má sice VZP, ale pak jsou tady menší pojišťovny, jako je Vojenská, ta tam má 1,8 miliardy, Zdravotní pojišťovna Škoda 1,2 miliardy, resp. Revírní pojišťovna 2 miliardy. A to už zase tak velký polštář není a mohla by být určitá hrozba toho, že by některá z těch pojišťoven mohla řízeně, anebo také, což by bylo horší, neřízeně zaniknout. Samozřejmě minulé roky byly zatíženy náklady na covid, které se pohybovaly někde ročně mezi těmi tuším 34 miliardami v roce 2019 a asi 46 miliardami v roce, resp. v roce 2020 a v roce 2021 46 miliardami korun. V současnosti kromě jiných nepříznivých vlivů se musíme zmínit o 17,5% inflaci, která se samozřejmě promítá do cen léků, přístrojů, materiálů, a samozřejmě úplně samostatná kapitola jsou energie.

Personální náklady ve zdravotnictví také rostly. Mezi lety 2020 a 19 o 16 %. V roce 2021 jsme se dostali na 114 000 korun platu lékaře, což byl 2,7násobek průměrné mzdy ve společnosti, a u nelékařských pracovníků to bylo zhruba 54 000, což byl 1,6násobek. Skutečně tady ty náklady také rostou.

A kdybych se dostal potom dál k otázkám, jak se promítne těch 14 miliard do jednotlivých oddílů zdravotnictví, tak mezi lety 10 až 17 33 % šlo na lůžkovou péči. Přepočteno z těch 14 miliard, lůžková péče by byla ochuzena o 4,6 miliardy. Ambulantní péče, která je zhruba na 23 % nákladů, tak pro ni by to, pro ambulantní péči by to znamenalo 3,2 miliardy. Na lécích by to znamenalo ponížení o 3,1 miliardy. Na dlouhodobou péči 1,8 miliardy, na zdravotní prostředky necelou miliardu a na prevenci asi půl miliardy korun. Takže to by bylo vlastně, kdyby se to proporcionálně vzalo, sebralo po jednotlivých oblastech toho zdravotnictví.

Pak mám před sebou velice zajímavou tabulku. Je to tabulka vývoje počtu pojištěnců bez registrace. A tady se jedná právě o pojištěnce, zejména ukrajinské migranty, a tam je nárůst počtu pojištěnců meziročně mezi lety 2021 a rokem 2022, čili před válkou na Ukrajině a po válce na Ukrajině, tak je tam přírůstek asi 139 000 pojištěnců ve věku do 19 let a 165 000 pojištěnců 20 let a starších, čili dospělých. A je tam velice zajímavý údaj. Tito pojištěnci by měli hledat svého lékaře a u něj se zajímat o takzvanou kapitační péči, čili zaregistrovat se. Z těchto počtů, které jsem tady říkal, 139 000 dětí se zaregistrovalo 14 000 dětí, a z těch 165 000 dospělých se zaregistrovalo 6 000 dospělých. Ono to docela odpovídá tomu, kolik se předpokládalo, že dětí půjde do škol, které se nahlásí ke studiu na školách. Tam byl předpoklad, že do škol nastoupí, uvidíme, kolik jich ale nakonec nastoupí, 130 000 dětí, a přitom skutečnost, která byla ohlášena tuším Ministerstvem zdravotnictví před pár dny, byla, že se zaregistrovalo ve školách jenom 57 000 dětí. Takže méně než polovina předpokládaného počtu. Výrazně méně. A nám tady z těch 304 000 pojištěnců, kteří nám v systému přibyli, jsou to pojištěnci, ukrajinští migranti, tak vlastně mimo systém jako neregistrovaných tady máme 284 000.

Takže já bych poprosil koalici, poprosil bych ministra zdravotnictví, poprosil bych pana Stanjuru, aby si v tom udělali pořádek. Teď paradoxně se zdá, že s velkou pravděpodobností tady možná 150 000 Ukrajinců vůbec není, a stát za ně platí každý měsíc zhruba 2000 korun. Je to výborná zpráva pro zdravotnictví, protože nespotřebovávají tu předpokládanou péči, a je to zhruba 300 milionů korun každý měsíc, zaplať pánbůh za ně, že přicházejí, do zdravotnictví. Ale proboha, je v tom nesmírný chaos! Promiňte, nebudu používat horší slovo. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP