(13.20 hodin)
(pokračuje Jiří Strýček)
Je určitě zcela jasné, že pokud bude lidem v bytech zima, budou tam mít třeba malé děti, nebo určitě tam budou mít malé děti, budou tam mít třeba starší rodiče, babičku a dědečka, tak určitě koupí a zapnou si přímotop, který je na elektřinu, ať tedy to stojí, co to stojí, protože samozřejmě nebudou chtít zmrznout nebo mrznout.
Dále mi přijde přinejmenším problematické, jak se bude třeba v bytech bytových domů zajišťovat dodržování průměrných teplot vnitřního vzduchu. Teplota přece záleží na tom, kde je ten byt položen. Každý z nás ví, nebo kdo bydlel v bytě pod střechou nebo terasou, ví, že tam je v létě horko a v zimě je tam zima. Větší zima je samozřejmě v bytech nad sklepy, které vytápěné nejsou. Na druhou stranu byty uprostřed bytového domu, třeba jen garsonky, ty vytápět někdy ani v podstatě nemusíte, pohodlně je vytopí ty byty, které jsou kolem, a dokonce musíte i vyvětrat teplo, které tam nakumulujete takzvaně od sousedů. K tomu, aby se zbytečně netopilo, jsou dnes podle mého názoru již lidé dostatečně motivováni tím, že ta cena za to vytápění je velmi vysoká. Dneska už vlastně ve většině bytů jsou hlavice na radiátorech funkční, dají se regulovat a každoroční odečet spotřeby na jednotlivých topných tělesech probíhá dokonce i dálkově, takže vlastně občan se nemusí ani o nic starat.
Vyvstává mi tady otázka, jak se máme postarat, aby měl v bytě 18 stupňů, v koupelně 19 a na chodbě 15 stupňů. Ta otopná tělesa totiž v těch obývacích místnostech jsou dimenzována na výpočtovou vnitřní teplotu 20 stupňů a v koupelnách na výpočtovou vnitřní teplotu 24 stupňů. To je tedy rozdíl čtyři stupně. A pokud se občanům automaticky sníží dodávka tepla dozměnou ekvitermní křivky, bude si muset vybrat, jestli si dodrží limit pro koupelnu a ve zbytku bude mít méně než 18 stupňů, anebo naopak zatopí v obytných místnostech na 18, ale v koupelně 19 stupňů jistě nepřekročí. To je samozřejmě i dáno velikostí otopného tělesa. Naopak bude-li v obývacích místnostech 18 stupňů, klesne na chodbě teplota méně než 15 stupňů.
K této vyhlášce, pokud vím a je mi známo, se sešla celá řada připomínek od hotelů, lékařů a tak dále, určitě o tom budou hovořit i mí kolegové ve svých projevech. Já uvedu jenom takové dva nebo tři případy, které podle mě jsou, nechci říkat do očí bijící. Byly tam opomenuty například lékárny a laboratoře určené k výrobě léčivých přípravků a léčivých látek, což je důležitý segment zdravotnických zařízení. V případě, že by vnitřní teplota u těchto prostor nebyla zajištěna, došlo by k omezení provozu těchto zařízení, což by mělo nepříznivý dopad na pacienty. Stejně tak návrh opomíjí sklady, které slouží ke skladování a distribuci léčiv. Navíc stabilní teplota hraje při výrobě a uskladnění léčiv významnou roli a za nevyhovujících teplot může dojít k znehodnocení řady léčivých přípravků.
Lázně. Lázně, diskutováno už to tady také samozřejmě bylo. Při vytápění na 22 stupňů v pokoji si někteří hosté lázní, většinou, kteří jsou tvořeni z klientely seniorské nebo starší lidé, stěžují na zimu a vytápění pouze na 18 stupňů bude pro ně neakceptovatelné. Komfortní teplota pro poskytování procedur je 23 stupňů, nejnižší přijatelná teplota je 21. Určitě tedy není vhodné, aby tito senioři, protože většinou se ti hosté rekrutují z řad seniorů, po té proceduře, byť by to bylo na té nejnižší přijatelné teplotě 21 stupňů, není vhodné, aby tento host potom vlastně přecházel nebo byl převážen na pokoj v teplotě 10 stupňů, která je daná vyhláškou pro schodiště a chodby. Navíc ještě tito hosté většinou přecházejí nebo jsou převáženi na invalidním vozíku z pokoje na proceduru a po proceduře pouze v županu.
Hotely, to je další příběh. Vlastně všichni víme, jak v době covidu vlastně tato sféra nebo tento byznys byl vlastně dotčen - hotelnictví a restauratérství. Dneska teplota 18 stupňů v hotelovém pokoji, restauracích a jídelnách je podle mě silně nekomfortní pro hosty i zaměstnance a může to velmi výrazně ovlivnit podnikání v tomto oboru. Zejména nedostatek hostů bude mít samozřejmě vliv mimo jiné na ekonomiku zařízení i na zaměstnanost. Já si docela živě dovedu představit, když někdo přijede tady na hotel a nebude tady s tím smířen nebo nebude tady dopředu informován, jaké tady jsou teploty, a najednou zjistí, že má v pokoji 18 stupňů, no tak asi se z toho hotelu odhlásí anebo tam vůbec nepojede. Technicky není možné v hotelích regulovat teplotu zvlášť v koupelně a zvlášť v pokoji. Vyhláška navíc opomíjí vyhřívání hotelových bazénů a whirlpoolů. Teplota například ve wellness centrech se nyní odvíjí od teploty vody v bazénu, aby nedocházelo k tvorbě plísní.
Jak vidíte, je tady celá řada, celá řada vlastně případů a věcí, které by se měly projednat. Byť se nejedná o zákon, ale jedná se pouze o vyhlášku, a tato vyhláška samozřejmě bude mít dopad na každého občana, tak si myslím, že bychom to opravdu měli projednat. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Přečtu dvě omluvy. Dnes od 16.30 do 20.30 z rodinných důvodů se omlouvá pan poslanec Robert Králíček a po zbytek jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Andrej Babiš.
Jako další přihlášený do diskuse je pan poslanec Robert Stržínek a připraví se pan poslanec Milan Brázdil. Prosím.
Poslanec Robert Stržínek: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, dovolím si požádat o zařazení bodu s názvem Pomoc vlády městům a obcím s nákupem energií.
Jako starosta dvacetitisícového města Valašského Meziříčí se vás ptám na to, zda vláda počítá alespoň s nějakou pomocí městům a obcím, tedy těm, kteří platí energie ve školách, ve školkách, na bazénech, sportovištích, v knihovnách, v kulturních domech a na mnoha dalších místech. Mnohá města, obce, ale i kraje mají zafixovány energie do konce roku 2022. Nyní stojíme před nelehkým rozhodnutím, kdy, kde, za kolik a na jakou dobu nakoupit elektřinu a plyn pro sebe a pro své příspěvkové organizace. Bude vláda stropovat ceny? Udělá už konečně něco? Prosím, dejte nám vědět.
Tento týden, konkrétně včera dne 25. 8., se na Českomoravské komoditní burze Kladno, což je městy a obcemi jedna z nejčastěji používaných obchodních platforem, obchodovala elektřina na rok 2023 za neuvěřitelných 16 325 korun za megawatthodinu a plyn, ten se obchodoval naposledy 19. 8. za cenu 6 700 korun za megawatthodinu. Takže týden se s touto komoditou na kladenské burze již vůbec neobchodovalo. To je tvrdá realita a pro naše město v případě silové elektřiny jde o dvanáctinásobek dosud vysoutěžené ceny, u plynu je to dokonce patnáctinásobek. Dokážete si prosím představit, co to udělá s městskými rozpočty, pokud budeme nuceni nakupovat za takovéto ceny?
Ptám se tedy znovu: Pomůžete městům a obcím s energiemi ve veřejných budovách, ve školách, ve školkách, na sportovištích, v domovech seniorů, v nemocnicích a v dalších objektech? Nebo je máme zavřít či omezit jejich provoz? Současnou situaci považuji za kritickou a projednávání tohoto bodu za nezbytné. Žádám tedy o jeho zařazení za již schválené body dnešního jednání. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Já si napíšu pořadí...
Poslanec Robert Stržínek: A ještě jednou název toho bodu: Pomoc vlády městům a obcím s nákupem energií.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Ten jsem si zaznamenal. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Milan Brázdil. Prosím.
Poslanec Milan Brázdil: Milé dámy, zbytek dam, milý zbytku pánů, kteří se tady nacházíte, dobrý den. Já si dovolím vystoupit také k pořadu schůze této, protože mě tíží, a vy asi tušíte co, ta nespravedlnost, co se děje se záchranáři, ať už zdravotnickými, či horskými. Tedy přicházím s novým bodem - novým (pousmání), on tu byl, on už tu byl minulé volební období na konci, ten bod už byl tady, ve třetím čtení jste to zamítli, koaliční partneři, protipartneři, koaliční poslanci. ***
