(16.50 hodin)
(pokračuje Eva Fialová)
Nyní k samotným cílům, ke kterým musíme přistoupit. V tomto návrhu zákona, jak představila paní ministryně, je u prvého důvodu prodloužení lhůty pro předání držených regulovaných látek ke zneškodňování z devíti měsíců na dvanáct, je tento v současné době počet regulovaných látek, které lze stále používat, respektive zařízení v provozu, jež látky obsahují, již nízký a neustále se snižuje. Proto je obtížné shromáždit v zákonné lhůtě takové množství regulovaných látek, aby jejich zneškodnění bylo jak pro subjekty povinné k předávání látek ke zneškodnění, tak pro osobu certifikovanou ke zneškodňování těchto látek ekonomicky přijatelné. Z tohoto důvodu je nutné prodloužit lhůtu, jak jsem zmínila, z devíti na dvanáct měsíců, ve které musí být regulované látky předány ke zneškodnění, případně musí být zneškodněny, jedná-li se o situace, kdy osoba regulovanými látkami disponující je zároveň osobou certifikovanou ke zneškodňování regulovaných látek.
Druhým cílem bylo - nově podmiňuje činnost zneškodňování a regulace F-plynů povolením. Přestože s F-plyny je obecně povoleno, je nutné tyto látky určitým způsobem regulovat z důvodu jejich vlivu na zesilování skleníkového efektu. Snahou tedy je zavedení regulace zneškodňování a regulace F-plynů. Regulace zneškodňování F-plynů je reakcí na závěry 30. zasedání smluvních stran Montrealského protokolu z listopadu 2018.
Třetím cílem bylo nově upravit zákaz nakládání s nádobami na jedno použití s F-plyny. Nádoby jednorázového použití mají nižší pořizovací cenu oproti povoleným znovu naplnitelným lahvím, proto dochází k nárůstu nelegálního trhu a systém v této oblasti selhává především kvůli absenci legislativního rámce pro skladování a další prodej chladiv dovezených ze třetích zemí mimo systém kvót. Nárůst cen znovu naplnitelných lahví je důsledkem zejména harmonogramu snižování spotřeby F-plynů stanovených nařízením EU č. 517/2014, díky němuž začal vznikat černý trh s jednorázovými nádobami, respektive F-plyny v jednorázových nádobách. Vzhledem k tomu, že k uvedení F-plynů na trh v EU, kam se dostávají zejména přes východní vnější hranice Unie, obvykle dochází na území jiného státu, nikoliv v České republice, prodejcům jednorázových lahví není možné uložit sankci podle českého práva, pokud tyto látky neuvedli na trh na území České republiky. Celý systém tedy stojí na zákazu uvedení na trh, tedy na vymáhání zákazu v místě a čase, kdy se jednorázová nádoba objevila v EU poprvé, což v praxi znamená velmi nízkou vymahatelnost. Vzhledem k tomu, že tyto lahve mají stanoven zákaz udělení na trh více než deset let, je třeba z důvodu faktické nefunkčnosti systému platného dne zavést obecný zákaz uvádění jednorázových lahví s F-plyny na trh na území České republiky společně s jakýmkoliv dalším nakládáním s takovými lahvemi na území České republiky.
Čtvrtým cílem je upravit požadavek na podobu celního hospodářství (provozu) dovozce F-plynů tak, aby mohly být lépe kontrolovatelné dodržováním přidělených množství kvót, z původních 200 se snižuje na 100, kde v současnosti nelze dostatečně efektivně provádět kontroly správnosti údajů uváděných u dovozců F-plynů, protože v celním prohlášení není jasná informace o množství dovezených F-plynů ani informace, zda jsou dodržovány přijatelné kvóty, jaká část kvóty je již vyčerpaná a podobně. Možná je pouze manuální kontrola, která je v tomto případu neefektivní.
Za páté mění způsob vydávání certifikátů nutných pro nakládání s regulovanými látkami a s F-plyny, kdy hodnotící subjekty provádí zkoušky odborné způsobilosti se specifickým obsahem nakládání s F-plyny a regulovanými látkami. Certifikační subjekt pak na základě složení zkoušek odborné způsobilosti vydá certifikát v oblasti nakládání s regulovanými látkami a F-plyny fyzickým a právnickým osobám. Podle stávající právní úpravy je certifikačním subjektem Ministerstvo životního prostředí. Jako takové je ministerstvo odpovědné za vydávání certifikátů osobám, které úspěšně splnily náležité teoretické a praktické zkoušky u hodnotícího subjektu. Tyto osoby mohou následně vykonávat regulované činnosti v oblasti F-plynů a regulovaných látek. Žadatelé o certifikaci provádí zkoušku u hodnotících subjektů, avšak certifikát vydává ministerstvo jakožto certifikační subjekt. Samotná certifikace po úspěšném absolvování zkoušky ovšem fakticky nevyžaduje správní uvážení. Certifikát je chvíli, kdy žadatel doručí kompletní podklady na ministerstvo, bez dalšího posuzování vydán. Navrhuje se proto úlohu certifikačního subjektu spojit s činností nynějšího hodnotícího subjektu, což výslovně umožňuje právní úprava v příslušných, přímo použitelných právních předpisech EU. Minimální požadavky na zkoušku budou nově stanoveny prováděcím právním předpisem za účelem zajištění rovnosti podmínek pro úspěšné složení zkoušky u různých hodnotících subjektů.
Šestým cílem bylo nově rozlišit, zda výkon regulované činnosti bude podmíněn certifikátem vydaným hodnotícím a certifikačním subjektem, nebo povolením ze strany Ministerstva životního prostředí v návaznosti na úpravu uvedenou výše v bodu... pátým cílem se navrhuje rozdělení původní množiny certifikátů na dvě samostatné skupiny podle toho, zda v rámci příslušné činnosti dochází k realizaci správního uvážení, či nikoliv. V případě, že k takovému správnímu uvážení nedochází, je primárně pravomoc vydávat certifikáty převedena na hodnotící subjekty.
V případě, že ke správnímu uvážení dochází, je vydávání ponecháno Ministerstvu životního prostředí a po formální stránce půjde o správní rozhodnutí ve formě povolení. Sedmým cílem je zrušit obsah údajů informačního systému certifikovaných osob jen na nezbytně nutné údaje, kdy v současném informačním systému certifikovaných osob, kterým bylo vydáno osvědčení o školení, který obsahuje a provozuje Ministerstvo životního prostředí, se nyní vedou údaje jak o certifikovaných osobách, tak o osobách, kterým bylo vydáno osvědčení a školení. Pro obě skupiny platí stejné podmínky pro vedení údajů, ale pro shromažďování tak rozsáhlých dat o osobách se školením není důvod, neboť se jedná o enormní objem dat, která nejsou reálně využívaná a využitelná. Zároveň zde chybí právní titul ke zpracování osobních údajů dle obecného nařízení o ochraně osobních údajů.
A posledním bodem se opravují nová sankční ustanovení, kdy do znění zákona je třeba také doplnit chybějící sankci za nevhodné využívání hasicích přístrojů či systému požární ochrany s obsahem halonů po datu, které je nařízením Evropského parlamentu a Rady EU stanoven jako datum, po kterém nemohou být tyto přístroje a systémy provozovány. Současně je třeba doplnit také sankci na vyřazení těchto přístrojů a systémů v provozu po takzvaném koncepčním datu spolu se zajištěním jejich znovuzískání, regenerací, recyklací a znehodnocením. V této souvislosti byla navržena účinnost od 1. 7.
Tím upozorňuji, že bude potřeba upravit a asi v budoucnu podat pozměňující návrh na změnu účinnosti. Já moc děkuji za pozornost a pak se ještě přihlásím do obecné rozpravy. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já vám také děkuji. Přeji hezké odpoledne.
Načtu dvě omluvy, které zde přišly, a to pana poslance Martina Kukly mezi 14. a 17. hodinou z pracovních důvodů a pak se také omlouvá pan ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, a to od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.
Nacházíme se v obecné rozpravě, do které nemám žádnou další přihlášku, proto tedy obecnou rozpravu končím. (Poslankyně Fialová má zájem vystoupit.) Myslela jsem, že jste byla právě teď v tuto chvíli... Tak my jsme si špatně předali informace s panem místopředsedou a teď vás tedy... omlouvám se. V obecné rozpravě stále ještě prosím o vystoupení jako zpravodajku. Děkuji. ***