(Jednání pokračovalo ve 14.15 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat v jednání naší schůze. Nyní tedy otevíráme bod číslo

 

12.
Vládní návrh zákona o omezujících opatřeních proti některým závažným
jednáním uplatňovaných v mezinárodních vztazích (sankční zákon)
/sněmovní tisk 256/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Z pověření vlády předložený návrh uvede pan ministr Michal Šalomoun. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. A ještě než vám dám slovo, přečtu omluvu, pan poslanec Dvořák se omlouvá dnes od 13 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi představit vládní návrh zákona o omezujících opatřeních proti některým závažným jednáním uplatňovaných v mezinárodních vztazích, zkráceně návrh sankčního zákona.

Vláda se v programovém prohlášení zavázala, že předloží návrh zákona sankcionujícího hrubá porušení lidských práv, tedy obdobu takzvaného Magnitského zákona, do konce roku 2023. Bezprecedentní situace způsobená ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaná Ruskem však přípravy tohoto zákona výrazně uspíšila, a proto ho předkládáme již nyní.

Navrhovaný sankční zákon sleduje dva hlavní cíle. V první řadě zakotvuje dosud chybějící zákonná pravidla pro předkládání návrhů České republiky na seznamy sankcionovaných subjektů v rámci sankčních režimů Evropské unie. V řadě druhé pak zavádí vnitrostátní sankční seznam, jehož prostřednictvím bude možné nově uvalit sankce na subjekty, které se dopustí závažných protiprávních jednání v mezinárodním kontextu, například v oblasti lidských práv nebo terorismu, na národní úrovni. Vytvořením tohoto právního základu pro cílená vnitrostátní restriktivní opatření dojde k posílení schopnosti České republiky prosazovat její zahraniční a bezpečnostní politiku, a to zejména v případech, kdy se restriktivního omezení nepodaří dosáhnout na úrovni Evropské unie nebo je jeho schvalování zdlouhavé, popřípadě hrozí, že bude zmařen či ohrožen účel zařazení subjektů na evropský sankční seznam.

Přijímání vlastních vnitrostátních omezujících opatření představuje ve vztahu k návrhům na zařazení na sankční seznamy Evropské unie agendu komplementární, neboť lze předpokládat, že uplatňování omezujících opatření Evropskou unií jako celkem bude mít vůči subjektu podstatně citelnější dopady. Na vnitrostátní sankční seznam je však i přesto třeba nahlížet jako na významný nástroj, jehož prostřednictvím bude Česká republika v rámci své zahraniční a bezpečnostní politiky moci sankcionovat ty, kteří porušují nebo narušují mezinárodní mír, bezpečnost, lidská práva, demokracii a jiné základní chráněné hodnoty a dosud na sankčním seznamu Evropské unie nejsou. Tento účel je definován hned v prvním ustanovení navrhovaného sankčního zákona a měl by sloužit i jako základní výkladové hledisko při jeho provádění.

Sankcionovanými subjekty mohou být jak fyzické nebo právnické osoby, tak i orgány nebo entity, které právní osobnost nemají nebo u nichž je obtížné tuto skutečnost ověřit, například ozbrojené separatistické skupiny. Česká republika je při vymezení použitelného jednání vázána příslušným předpisem Evropské unie, může tedy sankcionovat jednání v těchto předpisech uvedená, a nemůže naopak postihovat jednání jiná. Sankcionovatelným jednáním proto může být nejen aktivní konání, ale i opomenutí nebo jiné skutečnosti, pokud s nimi předpisy Evropské unie spojují možné uplatnění takové sankce.

Co se týče samotného provádění sankcí vůči subjektům uvedeným ve vnitrostátním sankčním seznamu, navrhuje se postupovat podle zákona o provádění mezinárodních sankcích ve znění novely, kterou jste zde projednávali minulý čtvrtek a která byla schválena v režimu § 90 již v prvním čtení. Tato novela mezi jinými doplňuje stávající katalog sankcí a zavádí jejich použití i v případě zápisu subjektů na vnitrostátní sankční seznam.

Proces zařazení subjektů na příslušný sankční seznam lze popsat následovně: Návrh na zařazení na sankční seznam Evropské unie předkládá Ministerstvo zahraničních věcí, a to po konzultaci s vybranými orgány a institucemi a následném meziresortním připomínkovém řízení, vládě. Návrh se předkládá, pouze pokud Ministerstvo zahraničních věcí získá kvalifikovanou informaci o tom, že dotčený subjekt se dopustil nebo dopouští jednání postižitelného právem Evropské unie, dosud nebyl zařazen na seznam Evropské unie, a je-li to v zahraničněpolitickém zájmu nebo bezpečnostním zájmu České republiky. Následně vláda usnesením rozhodne o podání návrhu na zařazení dotčeného subjektu na sankční seznam Evropské unie, případně o jeho zařazení na vnitrostátní sankční seznam s tím, že posuzuje možný dopad svého rozhodnutí na zahraničněpolitický nebo bezpečnostní zájem České republiky, plnění závazků plynoucích z členství v Evropské unii, ekonomickou bezpečnost a popřípadě další skutečnosti důležité z hlediska ochrany bezpečnosti České republiky nebo vnitřního veřejného pořádku. Ministerstvo zahraničních věcí zpracuje a podá návrh na zařazení na sankční seznam Evropské unie bez zbytečného odkladu, případně provede zápis na vnitrostátní sankční seznam. Obdobně se postupuje při návrzích na vyřazení dotčených subjektů z některého ze sankčních seznamů nebo v návrhu na změnu takového zařazení.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP