(12.50 hodin)
(pokračuje Petr Bendl)
Když přejdu ještě k těm... rád bych přešel k jednotlivým pozměňovacím návrhům, nebo aspoň spíš k těm sporným, protože u těch nesporných děkuji opozici za to, že jsme byli schopni najít konsenzus, a slibuji tady aspoň za nás, že podpoříme návrhy, které prošly zemědělským výborem i s vědomím toho, že jsou tam i pozměňovací návrhy z řad opozice. Myslím, že jsme se drželi odborných témat, takže návrhy určitě podpoříme.
Já jsem nakonec neaktivoval pozměňovací návrh, který se veterinárního zákona týkal, který jsem původně podal, pak jsem tedy po debatě tady v Poslanecké sněmovně pochopil, že ne všichni vědí úplně, o čem je řeč. Jde mi o to, že jsme v minulé novele veterinárního zákona zakázali filmařům využívat zvířata k natáčení ve filmové produkci. A myslím si, že to není úplně dobře, věřím, že i lidé, kteří se věnují zvířatům a mají zájem o to, aby zvířatům nebylo ubližováno na straně jedné, a na straně druhé, když omezíme filmovou produkci v tomto duchu, tak vlastně uzavíráme dveře propagace ochrany zvířat jako takové. Takže my jsme měli do budoucna, pokud to otevřeme případně v týracím zákoně, zákon proti týrání, abychom se tomuto tématu pověnovali, protože nám prostě z toho zákona... Myslím si, že jsme tak trošku vylili s vaničkou i dítě a že bychom mohli citlivě najít nějakou formu, jak umožnit filmařům pracovat se zvěří tak, abychom prospěli i ochraně zvířat jako celku. Takže to zůstává aspoň z mého pohledu, za sebe říkám, je to moje manko, protože si myslím, že by to bylo dobře, kdybychom nějakou formu té podpory nakonec našli.
Pak bych se ještě zmínil o tom zmiňovaném krácení ocásků. To, že já sám jsem chovatel ovcí, ale znám mnohem významnější chovatele ovcí, kteří se chovu věnují desítky let, a ti mi všichni potvrzují, že to, že jsme v minulé novele zákona zakázali to kupírování ocásků, způsobuje dramatické problémy v chovu, hygienické, neboť dochází často k tomu, že ta zvířata chytají různé vážné nemoci, na které potom bolestivě umírají, neřkuli, že je to problém i při zabřeznutí. Ale jde mi zejména o ty zdravotní a hygienické problémy, které s tím souvisí. A jsem si jistý, že tahle drobná úprava, kterou na svém pocitu života to jehně vůbec, řeknu, nepocítí, protože se to musí aplikovat, ta gumička, do sedmi dní od narození, a pak to celý život vlastně výrazně pomáhá chovatelům, aby upravili hygienu života jednotlivých dospělých ovcí. Tak velmi prosím, abyste tento pozměňovací návrh podpořili. Věřte mi, že to ocení. Když se budete bavit s chovateli, tak vám sami řeknou, jaké trápení to je, když moucha naklade vajíčka do zadních partií té ovce a ona potom na to umře. To je prostě špatně a můžeme tomu jednoduchým způsobem, téměř bezbolestným, zabránit a zvýšíme kvalitu života toho zvířete.
A pak ještě dva pozměňovací návrhy, které byly diskutabilní, které nejsou asi úplně fatální, a nebudu nešťastný, když neprojdou, ale chci k tomu alespoň pár vět říci. Nejprve ten pozměňovací návrh E1 - rozšíření definice útulku. Současné znění je, že útulkem je - platné znění § 3 písm. jj) - je útulkem pro zvířata zařízení, které poskytuje dočasnou péči toulavým a opuštěným zvířatům. Ministerstvo zemědělství navrhuje verzi: útulkem pro zvířata zařízení, které poskytuje dočasnou péči toulavým a opuštěným zvířatům nebo týraným zvířatům. Já jsem navrhoval ještě tam vložit slovo "odloženým" s tím, že důvodová zpráva k bodu 8 návrhu Ministerstva zemědělství uvádí: "Navrhuje se doplnit do definice útulku pro zvířata také to, že se jedná o zařízení, která poskytují péči týraným zvířatům, neboť útulky tuto činnost běžně vykonávají." Útulky však naprosto běžně pečují také o zvířata odložená, kterých se původní vlastníci z různých důvodů chtějí zbavit, a předají je útulkům. Tato zvířata vzhledem k definici v zákoně na ochranu zvířat nelze považovat za opuštěná. Existují dokonce zařízení, která se na péči o taková zvířata specializují. A i když drží zvířata ve významném množství, vyhýbají se díky mezeře v zákoně stanoveným povinnostem - registraci útulku, odborné způsobilosti, vedení evidencí, zveřejňování zvířat - i když jinak naplňují všechny znaky útulku. Proto navrhuji, aby tato odložená zvířata taktéž byla doplněna do definice útulku.
Zároveň je třeba odlišit konání jednotlivce, kteří o taková jednotlivá zvířata pečují nahodile, od zájmových skupin, které tuto činnost vykonávají kontinuálně a naprosto systematicky. Občan, který s vědomím obce pečuje o jednotlivé nalezené zvíře, tak § 1058 odst. 2 a 1059 odst. 1 zákona 89/2012 Sb., který si vezme do péče odložené zvíře od původního vlastníka nebo pečuje o zvíře jiné osoby, která je dočasně nezpůsobilá se o ně starat, pečuje o týrané zvíře svěřené mu správním orgánem, což je řečeno v § 28b odst. 4 zákona 246/1992 Sb., logicky není útulkem a mělo by se na něj nahlížet jako na běžného chovatele. Novelizace tohoto odstavce může mít dopad na současně připravovanou vyhlášku o útulcích a bylo by dobré, kdyby byla schválena ve verzi, která postihuje všechny kategorie zvířat, které se v útulcích nacházejí. Tolik moje dovysvětlení alespoň pro paměť věcí budoucích zaznamenáno z jednání Poslanecké sněmovny.
A k tomu bodu E3 navrhuji: za stávající novelizační bod 121 se doplňuje nový novelizační bod 122 ve znění: § 46 písm. d) se před slova "hradí náklady" doplňují slova "zajišťuje odchyt toulavých a opuštěných zvířat osobou odborně způsobilou" a následují body se přečíslují. Dovysvětlím. Současné platné znění § 46, Obec - písm. d) - hradí náklady spojené s odchytem a izolací odchyceného zvířete podle § 42, není-li jeho chovatel znám. Novelizované znění zní: písm. d) zajišťuje odchyt toulavých - obec tedy - zajišťuje odchyt toulavých a opuštěných zvířat osobou odborně způsobilou, hradí náklady spojené s odchytem a izolací odchyceného zvířete podle § 42, není-li jeho chovatel znám. Navrhovaná změna nepřináší nové povinnosti a jako taková nepřináší oproti současnému stavu finanční, administrativní nebo jiné dopady. Je pouze zpřesněním úlohy obcí při péči o zvířata v návaznosti na další, již platné legislativní úpravy. Odchyt zvířat osobou bez odborné způsobilosti a povolení k výkonu této činnosti by byl jednak porušením zákona, které Státní veterinární správa postihuje, ale může také způsobit mnoho komplikací. Pokud by například zvíře poranilo pracovníka obecního úřadu bez způsobilosti, neměl by nárok na odškodnění pracovního úrazu. Nesprávnou manipulací se zvířetem by mohlo dojít k jeho týrání, případně jeho zranění. Úhradu jeho léčení by mohl vlastník zvířete požadovat po osobě, která ho způsobila, a podobně. Řešený stav je již upraven řadou ustanovení v několika platných zákonech. Je však značně nepřehledný. ***
