Seminář nepřátel EET, tak to uspořádejte, já tam rád, jestli mě pozvete, přijdu, stejně tak jako jsem vás tady - odpůrců, pardon, odpůrců. Tak pojďme, pojďme do toho.

No a ta poslední, ten dvojí metr. No, no já děkuji. Koukám, že dvojí metr, že už se dostal takhle i do vašich hlav a že to používá i ministr financí. Já jsem za to rád a já vám řeknu, v čem je jádro pudla u tohoto dvojího metru. Vy jste tady dal příklad toho druhého pilíře, na to možná odpoví Alena Schillerová, já se kdyžtak přihlásím znovu, protože tam já vidím, že to je charakterově úplně odlišné, nedá to srovnat. Ale ten základní problém je v tom, že vy jste to předtím kritizovali, že něco zavede vláda a ta další to bezezbytku zruší, ale vlastně teď děláte to samé. To znamená, že pak je namístě se ptát, v čem je ta změna k lepšímu. (Předsedající: Váš čas. Váš čas, pane poslanče.) A to je ten dvojí metr, že vlastně vy opakujete... (Předsedající: Vypršel.) ... to samé. Vypršel čas, děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A nyní prosím...

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Já jenom krátce zareaguji na ten klub přátel EET. V České republice máme největší svaz, nebo komoru, je to Hospodářská komora, druhý největší je Svaz průmyslu, třetí je Asociace malých a středních, čtvrtý, doufám, že to říkám teď správně, je Svaz obchodu a cestovního ruchu a pátá Asociace hotelů a restaurací. Všech těchto pět přátel EET, ale pět největších zástupců, bylo jednoznačně pro. Abych byl objektivní, Hospodářská komora je pro s takovým trošku pokrčením ramen, není ze všeho úplně nadšená, ale proč oni jsou pro? Ne proto, že se pro to nadchli nějací jejich představitelé, tam probíhá valná hromada, ta valná hromada nominuje nějaké předsednictvo a to si nechává tohle odsouhlasovat.

Takže buď se shodněme na tom, že jednáme ve smyslu nějaké komunikace a partnerství s těmi podnikatelskými svazy, například v rámci tripartity nebo ostatních, anebo že s nimi nejednáme. Já to beru, vždycky to můžete rozhodnout na sílu, vždycky můžete jít proti tripartitě, vždycky můžete jít proti názoru těch klíčových podnikatelských svazů, ale potom netvrďme, že jsou to naši partneři a že dbáme na jejich názor. Kdybych věděl, že z těch pěti největších jsou třeba dva pro, tři proti, beru to, ale tady je to úplně jednoznačné. Jdete proti podnikatelským svazům, tím pádem jdete proti většině jejich členské základny. Čímž netvrdím, že část těch základen má (nemá?) názor podobný, jako máte vy. Viděl jsem to i v asociaci, ale drtivá většina je skutečně pro EET. To je prostě fakt. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane místopředsedo. A nyní sice bylo přednostní právo, ale paní předsedkyně odešla ze sálu, takže řádně přihlášená paní poslankyně Romana Fischerová. Prosím, ujměte se slova.

Poslankyně Romana Fischerová: Dobrý večer. Vážená paní předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, za dobu svého fungování EET zajistila téměř 60 miliard dodatečných příjmů pro státní rozpočet. Vzhledem k tomu, že se současná vláda snaží bezhlavě šetřit, kde se dá, a to často i na úkor našich občanů, jeden by řekl, že ocení systém, který přináší tak zásadní příjmy do státního rozpočtu, obzvlášť v situaci, kdy jej podporuje nejen široká veřejnost, ale i podnikatelé samotní.

Například Miroslav Lukeš, který vede Českou fintechovou asociací, je přesvědčen, že by bylo chybou EET rušit. Pan Lukeš se nechal slyšet, že podle jeho názoru je EET nástroj, který přijala veliká část podnikatelů a který přinesl celou řadu benefitů. Stát by měl podle něj spíše hledat možnosti, jak tento systém využít v rámci digitalizace. Pan Lukeš by si dovedl představit využít systém v myšlence digitálního daňového přiznání. To už dnes funguje v různých zemích. Pan Lukeš současně současné vládě vyčítá, že sice tvrdí, jak moc digitalizuje Česko, přitom má ale v plánu vlastně vypnutí digitalizace maloobchodu. EET by bylo možné využít například v digitalizaci administrativy nebo daňových přiznání, stejně jako by bylo možné zavést systém digitálního registru účtenek. Připomeňme si také, že s odstraněním EET hrozí, že obchodníci ve velkém přestanou přijímat karty, což Českou republiku posune zpět v čase a daleko za ostatní evropské státy.

Zachování EET v obecné rovině podporuje i Hospodářská komora, neboť v ní vidí opatření, jak omezit nekalou konkurenci, respektive narovnat podnikatelské prostředí. Podnikatelé, kteří zatajují tržby, a tedy neplatí daně ani zdravotní a sociální pojištění, budou bez EET nepochybně zvýhodněni vůči těm, kteří jsou řádnými plátci. Když nyní zákazníci přijdou do podniku s EET, mohou mít dobrý pocit, že jsou u obchodníka, který je poctivý a řádně platí daně.

Stejně tak zrušení EET kritizují odbory, které navíc přímo navrhují EET dokonce rozšířit. Šéf Českomoravského odborového svazu Josef Středula dokonce vyzval vládu, aby plány na celkové zrušení EET zásadně přehodnotila a jeho působnost naopak podle původních plánů rozšířila na všechny relevantní poplatníky. Tento krok je podle něj nezbytný pro nastolení daňové spravedlnosti a přináší pro veřejné finance v Česku tolik potřebné zdroje vzhledem k tomu, že EET přináší do státního rozpočtu desítky miliard korun, které by mu jinak unikly.

A pro zachování EET je jak široká veřejnost, tak obchodníci samotní, Hospodářská komora i odbory. Jen těžko hledám důvody, proč EET zrušit. Jako jediný důvod mi z toho všeho vychází snaha současné vlády zrušit cokoliv, co zavedlo hnutí ANO, a to i bez ohledu na to, co si přejí občané a co přispívá státu.

Závěrem bych chtěla poprosit o jednu laskavost. Jsem tady první volební období, je to osm měsíců a občas mi tady přijde, že si tady někteří ministři trošičku řeší, řeší tady pana Babiše a řeší tady ANO a je to za každou větou a za každým slovem a hlavně za každou prezentací. A já si myslím, pojďme se postavit k Poslanecké sněmovně trošičku jinak, ať se za ni nemusíme stydět. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji za vaše vystoupení, paní poslankyně. A nyní pan poslanec Roman Kubíček, připraví se pan poslanec Miloš Nový, zatím poslední přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Škoda, že odešel pan ministr, asi bych mluvil na něj, ale mám tady zpravodaje, který ho zdatně zastoupí. Já mám několik dotazů.

Úplně první dotaz bude asi na větu pana ministra Stanjury, kterou odpovídal panu kolegovi Raisovi, a to je, že škola vlastně systém může používat. Byla to jedna z mých otázek, protože je vybudován určitý systém, a ta otázka zní v tom, jestli ten systém budeme nadále spravovat, pak bychom se tedy mohli bavit o tom dobrovolném EET, a z těch slov tam vznikla nějaká naděje, že aspoň to dobrovolné EET by mohlo fungovat, protože jinak bych jako úplně nerozuměl tomu, jak mohou používat ten systém, pokud ten systém nebude ve funkcionalitě. To tu bylo řečeno, ano? To tu bylo řečeno. Takže to by byla taková jedna otázka, na kterou bych chtěl odpověď.

Já oceňuji od obou pánů, i od pana ministra Stanjury a i od pana kolegy Munzara, prostřednictvím paní předsedající, že svou rétoriku v době nemění. Oni byli jedním z hnacích motorů, kteří nám brzdili přijetí EET a vystupovali celkem konsenzuálně a fungovali. Já bych mohl tedy polemizovat s některými výroky, které jsem si přečetl v novinách, kde třeba ctěný kolega Munzar hovoří o tom, že EET nemá žádný finanční přínos, přitom ten finanční přínos na Ministerstvu financí je vypočítán a edukován v částce. Není to nic jako zajímavého.

Já jenom pro příklad uvedu takový zvláštní systém, který staří poslanci znají, novým ho připomenu, jestli ho neslyšeli. Ten systém se jmenuje CRAB. CRAB, Centrální registr nemovitostí státu spravovaný u... paní ministryně bývalá mi pomůže, jak se jmenuje... pro spravování majetku... Arajmu, ředitelka... Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Tam vznikl takový zajímavý registr. Ten registr měl vlastně veškeré nemovitosti státu dát do nějaké dababáze. Ta databáze měla vyhodnocovat náklady na provozování jednotlivých budov, a to včetně nájmů, včetně spotřeby elektrické energie, včetně nákladů na metr, nákladů osob a tak dále, a současně měl vlastně vládě ukazovat obsazenost a volnost jednotlivých budov, jejich zbytnost a tak dále. A když jsem nastoupil do kontrolního výboru, a opět prostřednictvím paní předsedající, tady pan kolega Munzar mi to potvrdí, tak tenkrát v systému bylo celkem 27 % budov, v té době. My jsme potom dělali nějaká opatření a nová paní ředitelka přesoutěžila jednotlivé smluvní vztahy, protože než ten systém byl úplně funkční, tak stál 3,5 miliardy a myslím, že roční náklady se pohybovaly někde kolem 380 miliard. A po zásahu paní ředitelky Arajmu došlo k přesoutěžení a ten celý systém stojí dnes cca - neberte mě za slovo - 70 miliard korun. Takže tam došlo k nějaké efektivitě a ten systém nebyl efektivní asi osm let. Asi osm let. Stal se předmětem jednání kontrolního výboru a teprve na základě určitého tlaku došlo k nějaké změně, protože my jsme například zjišťovali, že v této republice byly úřady nastěhovány v nájmech a měly volné budovy. V tom samém městě měl stát svoje vlastní budovy, které prostě nevyužíval.***