(21.20 hodin)
(pokračuje Lenka Knechtová)
Strany vládní koalice ruší EET bez ohledu na zdravý rozum. Na jedné straně je nám předkládán stav veřejných financí, který vládní politici vykreslují jako nejhorší v Evropě, a všem občanům i podnikatelům ordinují úspory. Na straně druhé ze strany vlády jde o zmaření rozsáhlé investice státu i soukromých subjektů. Stát investoval do EET téměř miliardu, což je řádově méně, než kolik EET ročně rozpočtu přinese. Soukromé subjekty investovaly v součtu ještě více. Plýtvání, které není podložené fakty, ale pouhým politickým zadáním. Ukazuje se, jak nehospodárně vláda přistupuje k veřejným penězům, zatímco neustále vykládá lidem o zodpovědné rozpočtové politice.
Všichni víme, jaké škrty ve státním rozpočtu připravil ministr financí s odůvodněním, že nemá finanční prostředky. Uvedu přehled vybraných změn výdajů jednotlivých kapitol v teď už zcela neaktuálním rozpočtu Fialovy vlády na rok 2022.
Ministerstvo financí - pokles výdajů o 1,87 miliardy korun. Výdaje na zajištění úkolů Finanční správy jsou sníženy o 765 milionů. Výdaje na zabezpečení plnění úkolů ústředního orgánu poklesly o 373 milionů korun. Výdaje na činnost Celní správy byly sníženy o 391 milionů korun.
Ministerstvo vnitra - pokles výdajů kapitoly o 3,2 miliardy korun. Pokles výdajů Policie České republiky o 1,7 miliardy korun a současné snížení výdajů Hasičského záchranného sboru České republiky o 1 miliardu korun.
Ministerstvo průmyslu a obchodu - pokles výdajů kapitoly o 6,5 miliardy korun. Snížení výdajů na zahlazování následků hornické činnosti, mandatorní výdaje a zajištění dalších potřeb státu o 1,4 miliardy korun. A současně byla také snížena dotace na obnovitelné zdroje energie z 27 na 19 miliard korun.
Ministerstvo dopravy - pokles výdajů kapitoly o 9 miliard korun. Snížení dotace do Státního fondu dopravní infrastruktury o 7,5 miliardy korun a současné snížení ostatních výdajů spojených s dopravní politikou státu o 1,6 miliardy korun.
Ministerstvo zemědělství - pokles výdajů kapitoly o 3,5 miliardy korun. Snížení dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu o 1,6 miliardy korun. Snížení podpory lesního hospodářství o 330 milionů korun a snížení podpory vodního hospodářství o 200 milionů korun. Snížení výdajů na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost o 1,3 miliardy korun.
Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy - pokles výdajů kapitoly o 5,2 miliardy korun. Snížení výdajů o 1 miliardu pro vysoké školy se současným zvýšením výdajů pro výzkum, experimentální vývoj a inovace o 350 milionů korun a snížení výdajů regionálního školství a přímo řízených organizací o 4,4 miliardy korun.
Ministerstvo kultury - pokles výdajů kapitoly o 921 milionů korun. Snížení výdajů na program Péče o národní kulturní poklad a dědictví o 400 milionů korun. Snížení výdajů na záchranu a obnovu kulturních památek o 169 milionů korun a snížení podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických a pěveckých sborů o 100 milionů korun.
Dnes jsme probírali Ministerstvo zdravotnictví. Tam byl pokles výdajů kapitoly o 5,8 miliardy korun, a to snížení výdajů na lůžkovou péči o 772 milionů korun a současně snížení výdajů o 4,5 miliardy korun ve výdajích na očkovací látky pro pravidelné, zvláštní a mimořádné očkování podle § 49 zákona č. 158/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a výdaje na zabezpečení pandemického plánu.
Ministerstvo spravedlnosti - pokles výdajů kapitoly 1,8 miliardy korun. Snížení výdajů na justiční část o 1,2 miliardy korun a snížení výdajů na vězeňskou část o 551 milionů korun.
Národní sportovní agentura - pokles výdajů kapitoly o 1,3 miliardy korun. Snížení dotací v oblasti rozvoje a podpory sportu o 1,1 miliardy korun. Snížení dotace na sportovní reprezentaci o 76 milionů korun. Snížení podpory významných sportovních akcí o 101 milionů korun.
Nyní těch 13 miliard, které přináší EET, ty by se vlastně docela hodily. Kde vezmete těch 13 miliard? Zvýšíte daně? Budete privatizovat? To jediné totiž zřejmě umíte. Vy prostě rušíte účinný nástroj proti šedé ekonomice, ale jak se říká, stranický rozkaz zněl jasně.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. A nyní tedy vystoupí pan poslanec Ondřej Babka a připraví se paní poslankyně Eva Fialová. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem teď chtěl přesvědčovat svým projevem pana ministra financí nebo aspoň některého člena vlády, kterého tady bohužel nevidím. Nicméně já se spokojím s tím, že mě bude poslouchat alespoň pan zpravodaj, když už jsme se tady mimořádně dnes setkali kvůli plánu pětikoalice zrušit elektronickou evidenci tržeb. Asi na úvod nepřekvapím, když řeknu, že to považuji za zcela zásadní chybu.
Čím začít? Čeští podnikatelé dle mého názoru jednoznačně oceňují narovnání podnikatelského prostředí, které následovalo po zavedení EET, a jejich možnost vymezit se proti té kritice, že nepřispívají férovým dílem k plnění veřejných rozpočtů. Kromě počáteční investice, kterou provedli na začátku fungování evidence tržeb, tak je ten systém EET příliš finančně již nezatěžuje, a to jak finančně, tak ani administrativně. Ten systém je funkční a dodavatelé pokladních systémů jej v maximální míře zautomatizovali. To samé se týká i připojení k internetu. To je dnes nezbytností a samozřejmostí pro každého podnikatele bez ohledu na to, v jakém oboru podniká, a bez ohledu na to, jestli evidenci tržeb vede, nebo nikoliv.
Jednoznačnou výhodou elektronické evidence tržeb pro veřejný systém není jen vyšší výběr daní, ale také kvalitní zdroj informací, které jsou výjimečně dostupné prakticky on-line, a umožňují tak sledovat trendy vývoje ekonomiky a efektivní zaměření daňové kontroly, tím tedy rozumějme nějaké nezatěžování poctivější části podnikatelů. Po třech letech fungování elektronické evidence tržeb je zjevné, že díky EET došlo právě k výraznému zacílení a zefektivnění právě těchto kontrol.
Statistiky nám ukazují, že poklesly, respektive ukazují nám pokles těchto kontrol mezi lety 2017 a 2019 o více než 20 000. Díky elektronické evidenci tržeb zároveň jsou ty kontroly, jak už jsem řekl, cílenější. Zatímco v předchozích letech byla cílenost, respektive nálezovost, pardon, nálezovost té kontroly 22 % a prohřešek byl tedy identifikován u jedné z pěti kontrol, u každé jedné z pěti kontrol, tak v roce 2019 byla ta nálezovost kontroly 44 %, tedy skoro u každé druhé kontroly, která byla tedy zaměřena správně. Riziko kontroly u poctivého podnikatele se tedy dramaticky snížilo. Díky tomu se podnikatelé mohli zaměřit na to, co opravdu umějí a na co se zaměřit potřebují, tedy právě na to své podnikání, a nemuseli tak svůj drahocenný čas věnovat jakýmsi administrativám při případných kontrolách. To je benefit, který se samozřejmě těžce spočítá, ale má obrovské implikace pro celé podnikatelské prostředí.
Také finanční přínos pro veřejné finance rozhodně není zanedbatelný. Jednoznačný a prokazatelný přínos pro státní rozpočet, více než 60 miliard korun, od zavedení EET 12,8 miliardy ročně za první a druhou vlnu, případné zavedení třetí a čtvrté vlny dodatečných 7,7 miliardy ročně, a to všechno při plánovaných schodcích na následující roky dosahujících téměř 300 miliard korun. ***
