(21.00 hodin)
Poslanec Martin Kukla: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, již šestým rokem máme v České republice implementovaný a v život uvedený zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, jehož náběh byl rozdělen do čtyř oddělených fází. Když se zamyslíme nad tím, co nám elektronická evidence tržeb přinesla, tak nám naplnila tato očekávání: narovnání podnikatelského prostředí, férové podmínky pro poctivé podnikatele. No ano. Právě ti poctiví podnikatelé byli šťastní, že mají férové podmínky, protože si vzpomeňme, když jdeme někam platit v tuto chvíli, já se s tím setkávám poměrně často, tak se vás zeptají: A chcete to na fakturu? I v dnešní době. Bylo to i v době evidence tržeb. Dokonce někteří vám ani tu fakturu nevystaví a rovnou si řeknou o peníze. Byl jsem takhle v jednom pneuservisu na přezutí a říkali za 500. No a pak, jak se na to mají dívat ty ostatní autoservisy, které prostě vystavují fakturu a mají to za 800? To je ten problém v České republice a myslím si, že evidence tržeb by toto do budoucna všechno odstranila.
Evidence tržeb měla bezproblémové fungování bez technických problémů a obtíží. Ano na začátku byly problémy, ale většinou ty problémy byly s nastavením toho softwaru na straně těch uživatelů, ne na straně Ministerstva financí. Byl dostatečný čas na přípravu. Postupný náběh byl bez komplikací. Volba zařízení byla na podnikatelích, dokonce si mohli vybrat, dostali slevu na dani, mohli si to uplatnit do nákladů. Přineslo to i snižování daňové zátěže. Když se podíváme na ty ekonomické přínosy, tak ano, je to 60 miliard. První a druhá vlna přinesla nějakých 12,8 miliardy a ta třetí a čtvrtá by přinesla 7,7 miliardy. Bohužel na třetí a čtvrtou vlnu nedošlo právě díky, že jsme měli covid a bylo to přerušeno.
Když se podíváme trošku do historie, tak započetí první fáze nastalo dne 1. 12. 2016, přičemž tato fáze zahrnovala pouze segmenty tržeb z ubytovacích a stravovacích služeb. Dne 1. 3. roku 2017 byla zahájena druhá fáze, která rozšířila povinnou oblast o hotovostní tržby z velkoobchodu a maloobchodu. K předpokládanému náběhu třetí a čtvrté fáze nakonec nedošlo, neb nálezem Ústavního soudu byla třetí a čtvrtá fáze de facto zrušena. V reakci na nález Ústavního soudu zákonodárce novelizoval ústavní zákon o evidenci tržeb stanovující náběh povinnosti evidovat tržby ve čtyřech fázích a měla nastat obecná povinnost evidovat všechny tržby splňující zákonnost evidenci tržby, která podléhá evidenci. Účinnost novely měla nastat dne 1. 5. 2020. Právě díky covidu byla evidence tržeb přerušena do konce roku 2022 a k třetí a čtvrté fázi nedošlo. Toliko ke stručnému ohlédnutí se za historií náběhu elektronické evidenci tržeb v České republice.
Uvedení elektronické evidence tržeb v život bylo odvážným projektem. Já za to velice děkuji předkladatelům. Byl provázen celou řadou velkých výzev, ale jeho realizace byla velmi úspěšná. Mnoho expertů a odborníků na tom pracovalo. Implementace EET stála občany České republiky nemalé prostředky, ale při vší skromnosti lze konstatovat, že dopadla na výbornou. Nicméně nejdůležitějším aspektem každého projektu je jeho účel a smysluplnost. Vládní koalice se snaží nabudit dojem, že elektronická evidence tržeb je zbytečná, přežitá, drahá a podnikatele zatěžuje. Vládní koalice tak ignoruje data získaná z několika let ostrého provozu a popírá fakta o vybraných segmentech podnikatelského prostředí, ve kterém hotovostní transakce hrají klíčovou roli. V důvodové zprávě předkládaného zákona uvádí proti sobě jdoucí navzájem se vylučující argumenty, což by za jiných okolností bylo úsměvné, ale spíše toto pouze poukazuje na nekompetentnost a zkratkovitost zpracovatelů.
Vraťme se ale ke smyslu a účelu projektu elektronické evidence tržeb. Aby stát mohl řádně fungovat, musí být schopen vybírat daně. Aby byl schopen řádně vybírat daně, musí mít pro to zřízeny příslušné nástroje. Oblast hotovostních transakcí byla do zavedení elektronické evidence tržeb blackboxem, který vytvářel prostředí umožňující nepoctivým podnikatelům provádět machinace za účelem krácení tržeb. Samozřejmě, že nelze považovat všechny podnikatele za nepoctivé, ale bylo by naivní si myslet, že mezi podnikateli žádní nepoctiví nejsou. Bohužel jsou a šedá zóna ekonomiky v oblasti hotovostních transakcí jim nahrávala a tyto podnikatelé reálně nepřiznávali své příjmy, aby tyto příjmy nemuseli danit. Sekundárním efektem pak byla takzvaná nekalá konkurence spektru poctivých podnikatelů, která odrážela například ve snížených cenách nepoctivého podnikatele, kterým poctivý transparentně fungující podnikatel nemohl konkurovat. Terciárním dopadem se vyznačoval zejména segment pohostinství, ve kterém byli zaměstnanci placeni takzvaně na ruku, což mělo i další negativní dopad v rámci výpočtu sociálního plnění na systém výpočtu pro stanovení důchodu. Nepoctivec pak nemusel za tyto zaměstnance odvádět do veřejných rozpočtů z nepřiznaných příjmů žádné další odvody. Zkrátka podnikatelská oblast vyznačující se zejména dominantními hotovostními transakcemi fungovala v pokřiveném a neférovém prostředí. Zákon o elektronické evidenci tržeb toto prostředí narovnal do čitelnější a spravedlivější podoby. Obecně lze konstatovat, že prevence je vždy levnějším a účinnějším prostředkem než následné řešení a odstraňování problémů různých velikostí v různé míře závažnosti. Dalším synergickým efektem je nezatěžování transparentně fungujících a poctivých podnikatelů právě namátkovými daňovými kontrolami.
Elektronická evidence tržeb je přesně tím preventivním nástrojem, který pomáhá narovnat defekty vzniklé v podnikatelském prostředí, ve kterém převládají hotovostní platby. Od počátku náběhu elektronické evidence tržeb v reálném prostředí se z technického hlediska podařilo systém poměrně rychle odladit, tak aby běžel plynule, bez problémů, s minimální reakční dobou. Jak jistě víme, reakční doba je ta odezva a myslím si, že ta odezva byla menší než 0,1 vteřiny, tudíž i průměrná administrativní zátěž podnikatelských subjektů je z tohoto pohledu zanedbatelná. Jenom za rok 2017 bylo státem na DPH v souvislosti se zavedením EET od podnikatelských subjektů vybráno 4,7 miliardy korun. Jak jsem již zmínil, první a druhá vlna by po celkovém náběhu přinesla okolo 12 miliard a třetí a čtvrtá okolo 7 miliard korun. Já si myslím, že toto nejsou malé finanční prostředky, které budou teď ve státní kase chybět.
Díky covidu došlo k přerušení třetí a čtvrté fáze a de facto třetí a čtvrtá fáze nebyla nikdy uvedena v život. Ministerstvo financí, které vzhledem k výše uvedeným okolnostem již nelze považovat za určující. V každém případě EET za její krátký život prokázala ekonomickou životaschopnost a pozitivní přínos pro veřejné finance. Zavedení elektronické evidence tržeb mělo i pozitivní dopad pro podnikatelské subjekty v souvislosti s provedenými kontrolami Finanční správou. Jejich počet klesl v řádech několika desítek procent a souběžně se zvýšila efektivita prováděných kontrol, to je počet oprávněných kontrol u subjektů se zjištěnými nedostatky. Bez ohledu na celkový počet kontrolovaných subjektů vyšší efektivita vzrostla zhruba o 34 %.
Pozitivní zpětnou vazbou budiž i to, že tisíce podnikatelských subjektů v současné době, kdy je upuštěno od plošné povinnosti vést elektronickou evidenci tržeb, stále elektronickou evidenci tržeb využívají. V neposlední řadě je potřeba zmínit i význam, pozitivní trend ve vývoji zvyšování průměrných mezd v gastronomickém odvětví, což lze také přičíst elektronické evidenci tržeb. Výsledky narovnání a zvyšování transparentnosti prostředí prolnutých hotovostními transakcemi, zejména tedy v oblasti pohostinství a gastronomie, lze pak posuzovat výše uvedenými měřítky, tudíž opět kladně.
Zajímavým vedlejším efektem po zavedení elektronické evidence tržeb pak bylo rozšíření počtu platebních míst umožňujících bezhotovostní formu, a to je právě přijímání platebních karet. Když se dneska podíváme, tak někteří podnikatelé mají na dveřích napsáno: Karty nepřijímáme. Můžeme si položit otázku - proč tomu tak je? ***
