(20.20 hodin)
(pokračuje David Štolpa)
Elektronická evidence tržeb zcela naplnila očekávání, která vůči ní byla, ať už je to narovnání podnikatelského prostředí, férové podmínky pro poctivé podnikatele, bezproblémové fungování bez technických problémů a obtíží a v neposlední řadě snižování daňové zátěže. Především je pak důležité zmínit jednoznačný a prokazatelný přínos EET pro státní rozpočet více než 60 vybraných miliard na daních navíc od zavedení EET.
Elektronická evidence tržeb je jedním z nejvýznamnějších daňových opatření a zároveň nejdůležitějším krokem k nápravě podnikatelského prostředí v naší novodobé historii. Férové prostředí je takové, kde mají všichni stejné podmínky, ve kterém řádné plnění povinností neznamená konkurenční nevýhodu. A právě proto je evidence tržeb od počátku koncipována jako plošné opatření, které se vztahuje na hotovostní tržby napříč českou ekonomikou. Zkušenosti z let provozu v prvních dvou vlnách dokladují, že se není čeho obávat. Elektronická evidence tržeb je moderní a plně automatizovaný způsob komunikace mezi podnikateli a Finanční správou, který podnikatelům přináší řadu konkrétních výhod a jehož zavedením se Česká republika zařadila mezi bezmála dvacítku evropských zemí, v kterých již některá z forem evidence hotovostních tržeb funguje.
Jedním z dalších významných přínosů elektronické evidence tržeb byly a jsou cílenější kontroly Finanční správy, díky kterým poctiví podnikatelé nejsou obtěžováni takzvanými kontrolami naslepo. Po třech letech je zjevné, že díky EET došlo k výraznému zefektivnění a zacílení těchto kontrol. EET se těší podpoře i u samotných podnikatelů, tedy těch, kterých se primárně týká, když například generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky Eva Svobodová prohlásila, že elektronickou evidenci tržeb jako asociace od počátku podporovali jako nástroj k narovnání podnikatelského prostředí s tím, že mají-li být podmínky zcela férové, je správné, aby EET platilo pro všechny.
EET významně zvyšuje důvěru zákazníků v prodejce, kteří tak získávají jistotu, že DPH, které v ceně za zboží či službu platí, je skutečně odváděno státu. Samotná účtenka je pak vlastně transparentní účet, který odstraňuje mezi zákazníkem a prodejcem podezření z podvodu. Na druhou stranu prodejce si tak vytváří dobré vztahy se zákazníkem, má lepší přehled o svých tržbách, skladovém hospodářství a často tím také eliminuje podvody svého personálu.
Více než polovina živnostníků a zástupců malých a středních firem považuje šedou ekonomiku za závažný problém Česka. V průzkumu ČSOB pro Právo to uvedlo 57 % respondentů. Polovina oslovených zástupců menších firem se domnívá, že efektivním opatřením k omezení šedé ekonomiky a výraznějšímu plnění státní pokladny je postupné zavádění elektronické evidence tržeb.
Ještě pár čísel a hlavně faktů. Než udeřila pandemie koronaviru, bylo na konci roku 2019 do EET zapojeno 140 000 podnikatelů, kteří v daném čtvrtletí poslali alespoň jednu tržbu. Následně přišlo přerušení povinnosti tržeb finančnímu úřadu elektronicky odesílat a počet evidujících podnikatelů začal postupně klesat. Ke konci loňského roku jich tržby v rámci EET dobrovolně evidovalo přes 63 000. Ačkoli tedy většina dříve zapojených podnikatelů tržby přestala posílat, stále existují desítky tisíc firem a živnostníků, kteří údaje o tržbách dál dobrovolně evidují.
Díky EET přece mnozí prodejci a obchodníci začali také přijímat platební karty. To byl jeden z nejhmatatelnějších benefitů pro zákazníky, ale celou řadu zákazníků také těšilo, že podnik, kam přišli, jedná podle pravidel a stejně jako oni platí daně. Je to normální, platit daně. Proto to pro některé zákazníky byl morální posun. Proto ale také řada podnikatelských svazů říká, že chtějí zachovat EET, protože chtějí ukázat, že nejsou příživníci, kteří státu neplatí daně, a že je jejich sektor poctivý. Je to i jeden z argumentů, proč chtějí zachovat dobrovolnou evidenci tržeb. Ta by mohla mít přínosy pro stát i pro podnikatele, třeba tak, že budou mít na dveřích nálepku, že evidují tržby a jsou féroví podnikatelé. Věří, že díky tomu získají konkurenční výhodu.
Elektronická evidence tržeb tak vlastně nevadí nikomu, koho se týká. Z nějakého důvodu vadí jen a pouze současné vládní koalici. A proč? To je myslím nade vše jasné. Co ale zdá se nevadí, je propad příjmů státního rozpočtu, který by na EET navazoval. Ministr Stanjura a s ním celá vláda opakují, že jsme jako vláda nechali veřejné finance v rozvalu. Není to pravda. Potvrdil to i Eurostat, který Česko potvrdil jako šestou nejméně zadluženou zemi Evropské unie.
Neustále navíc slyšíme, na co všechno chybí peníze. Také tady státní rozpočet dobrovolně připravujeme o 13 miliard. Jde o 13 miliard ročně. Takže každý další rok, kdy bude vláda plakat nad vysokými schodky, může vinit jen sama sebe, když se dobrovolně zbavila jednoho z nástrojů na lepší výběr daní.
Co na to vláda? Ministr Stanjura má zkrátka stranické zadání zrušit EET. Zároveň ale bude plakat nad stavem rozpočtu, který vládní politici vykreslují jako nejhorší v Evropě, a bude občanům i podnikatelům ordinovat úspory a utahování opasků. Ze strany vlády jde zároveň o zmaření rozsáhlé investice státu i soukromých subjektů. Stát investoval do EET téměř miliardu, což je řádově méně, než kolik EET ročně rozpočtu přinese. Soukromé subjekty investovaly v součtu ještě více. Prostě neuvěřitelné plýtvání penězi, které není podložené fakty, ale pouhým politickým zadáním. Ukazuje se opět bohužel, že nehospodárně vláda přistupuje k veřejným penězům, zatímco neustále vykládá lidem o své zodpovědné rozpočtové politice.
My tu dnes, a to tedy není poprvé za této vlády, zažíváme naprosto absurdní situaci. Na této schůzi jsme tu dlouze řešili absurdní nápad, kdy se vláda rozhodla vzít ze systému zdravotnictví 14 miliard na platbách za státní pojištěnce. Ano, pojišťovny mají rezervy. Dalo by se říct naštěstí. Ale ani ty nejsou nekonečné. Jen za loňský rok byly pojišťovny ve ztrátě 21 miliard korun. Nyní navíc, a to také neříkám nic nového, jsme v situaci, kdy do tohoto systému přibude téměř 300 000 státních pojištěnců, o které se zkrátka musíme postarat. Také (Pokud?) za této konstelace skutečně sebereme 14 miliard, tak potenciálně můžeme ohrozit kvalitu poskytované péče. ***
