(18.20 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
V roce 2019 náklady státu - 410 milionů. V roce 2020 - a to už bylo částečně vypnuté - 390 milionů. V roce 2018 - a to mluvíme jenom o provozních nákladech - 390 milionů. V roce 2017 - 410 milionů. Takže za pět let, ale z toho to bylo rok a půl vypnuto, byly provozní náklady státu prokazatelně 1,7 miliardy. Ne několik desítek milionů ročně. A pořizovací náklady byly 365 milionů. Takže za pět let 2 miliardy. A říkám, z toho to rok a čtvrt nejelo. Když vydělím dvě miliardy pěti, tak mi nevyjde několik desítek milionů. Pokud si neřekneme, že 40 je několik desítek milionů. To je pravda, 40 desítek milionů je 400 milionů ročně. V roce 2017 až 2020 provozní náklady financí, Finanční a Celní správy - 2,166 miliardy korun. Pokud to zrušíme, jak navrhuje naše vláda, ušetříme 463 milionů ročně. To není malá částka. Ušetříme pracovní místa, zrušíme agendu, můžeme zúžit počet státních úředníků.
Náklady podnikatelů - nikdo neví. Tak my jsme byli velmi konzervativní a můžeme to mít ještě třeba slabší. My jsme řekli, že to je tři tisíce korun ročně na jednoho: 500 korun internet ročně - to podle mě není žádná přemrštěná cena; software a hardware - 1 000 korun; personální náklady - 1 500 korun. Připočtu, kdybychom naběhli na třetí, čtvrtou, vlnu, tak je odhadované to vaše číslo, půl milionu těch, kteří budou povinni evidovat. Krát 3 000 - 1,5 miliardy. Je to velmi jednoduché. To není vymyšlené číslo. Myslím si, že to číslo může být i vyšší. Že to nemusí být 3 000 v průměru na jednoho. Ale nechtěli jsme to přehánět, nechtěli jsme to nafukovat. To jsou jasná fakta.
Takže stát má sklady dat. Nikdy s nimi nepracoval. Zato jsme měli mystery shopping. Nepamatujete si, jak chodili pracovníci Finanční správy na kafe a kontrolovali, jestli dostanou účtenku za kafe? Pamatujete si srandovní účtenkovou loterii? To bylo reklamy, že?
Jen tak mimochodem, když už se bavíme - PR podle smluv. Tu 25 milionů v roce 2016. PR, vláda to dělá dobře - 25 milionů. EET je skvělý projekt - 25 milionů. Možná tam je i pohoštění chorvatského ministra. To nevím, jestli je to v rámci PR, nebo ostatní. V roce 2017 - 11 milionů. To jsou všechno podle našeho názoru vyhozené peníze.
Takže mi řekněte úplně vážně - dobrovolná EET. Tak si to představme. Já jsem si to představoval. Někdo někam posílá data, část svých tržeb. Co mu stát za to nabídne? Slyšel jsem jedinou věc, nebudu říkat od koho: nebudou tam kontroly daní. Ale to není možné. Vždyť DPH není jediná daň. To znamená, není co nabídnout. Ale hlavně, co stát s těmi daty udělal za ty roky? Nic. Ale máme data. To se máme, stát ví všechno. Takovému ministerstvu digitalizace pořád dáváme nové a nové údaje, pořád dokola, a nejsme schopni je dát dohromady. Já doufám, že s tím pohneme, že už to brzy nebude pravda. Ale dneska to tak je.
O každém z nás ví stát, kolik loni bral. Ale je to na sociální správě. Znáte všichni evidenční list důchodového zabezpečení, ne?, který podepisujete zaměstnavateli? Takže o těch víme všechno. Víme, kolik posíláme penzistům. Víme, komu posíláme dávky. Víme, komu posíláme dětské přídavky. Víme všechno, ale pokaždé zvlášť. A pak řekneme, když chceme změřit, že rodina, která například má příjem do milionu, že to neumíme. Umíme to. Proto se o to nežádá. Protože všechno už víme. Jenom s těmi daty neumíme pracovat. Říkám my, neříkám vy. Říkám my jako stát. A to je hrubá chyba.
Takže můžete to ohnivě obhajovat, jak chcete. Ale taky mi řekněte, co s těmi daty stát udělal za těch pět let. Jak to, že ta šedá ekonomika už nevznikla, když je to vypnuté? Jak to, že vznikne 1. ledna? Morálně zastaralé. Ten, kdo to pořídil a říká - já jsem to už pořídil. Kdo z vás má mobil z roku 2016? Kdo z vás má počítač z roku 2016? (Ozývá se poslanec Volný.) No tak výborně. Blahopřeji a je to správný přístup. Ale je to úplná výjimka, bohužel. Kdo z vás má iPad z roku 2016? A takhle bych mohl pokračovat.
Takže argumentovat tím, že to někdo použil... Nikomu nebráníme, aby dál používal elektronické řízení své vlastní firmy. O tom ten zákon vůbec není. Jenom o té nesmyslné lince mezi tím podnikatelem a státem, že s těmi daty si vůbec ten stát neví rady. Tak se alespoň přiznejme. Nebo mi řekněte vy, kteří to tady ohnivě obhajujete, kdy a k čemu stát data z hotovostních tržeb využil k tomu, aby zlepšil své služby, k tomu, aby něco nabídl těm podnikatelům. Nic. Jenom politický projekt, který nepřinesl žádné konkrétní výsledky, kromě těch nákladů, o kterých jsem mluvil. Kromě toho, že jsme vytvořili bariéru mezi takzvanými podnikateli, kteří šidí stát, a těmi ostatními a jejich zákazníky.
Jak jste tady citovala, paní poslankyně, prostřednictvím pana místopředsedy, že ti zákazníci chtějí chodit do těch... Tak ať platí kartou, pokud se bojí, že podnik, do kterého rádi chodí, jejich oblíbený podnik, že ten majitel švindluje. Pak nechápu, že do takového podniku chodí, že je to jejich oblíbený, když si myslí, že ten člověk švindluje a že má nefér výhodu vůči ostatním.
My se shodujeme na tom, že ten, kdo neplatí daně, neplní své povinnosti, má být státem přichycen a potrestán. To je úplně bez debaty. Ale tohle není žádné řešení, to není žádná digitalizace. To je, jako když někdo tvrdí, že když naskenuji dokument, dám ho do PDF, někam ho pošlu, že jsem něco zdigitalizoval. Zkusili jste někdy pracovat se statisíci dokumenty, které jsou v PDF?
Zeptejte se České správy sociálního zabezpečení. My jsme chtěli jednoduchou věc a řekli jsme: každý, kdo je 25 let v penzi, dostane 1 000 korun navíc, nebo 500 korun. A jaká byla odpověď státu? My nevíme, my to nejsme schopni zjistit. My bychom museli ručně projít 2-2,5 milionu složek. Protože v každé složce máme napsané, kdy ten člověk odešel do penze. A my v roce 2022 nejsme schopni tak jednoduchý úkon zjistit, kolik lidí odešlo do penze v roce 1997, 1998, 1999, 2000, 2001. To přece není normální. Nemáme dobře nastavené databáze. Zase říkám my, abyste nemyslela, že ukazuji prstem jenom na minulé vlády.
Ale tohle všechno musíme změnit. Digitalizace má smysl, ale musí být chytře promyšlená. Nesmí to být papír pro papír, digitalizace pro digitalizaci. Ale hlavně to nemohou být PDF formáty. To je úplně k ničemu.
Poslední dotaz pro paní poslankyni Dostálovou, já ho zopakuji. Jak jste využili data z toho skvělého digitálního projektu pro kompenzaci podnikatelů v covidových programech u těch, kteří ty tržby evidovali? Děkuji za odpovědi.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo tři faktické poznámky v tuto chvíli. Potom zde vidím jedno přednostní. Takže nejdříve ty faktické, paní poslankyně Dostálová, poté paní poslankyně Peštová a poté pan zpravodaj Munzar. Máte slovo.
Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji. No já jsem moc ráda za toto ohnivé vystoupení pana ministra, vaším prostřednictvím, pane předsedající. Protože vy se neobracíte, pane ministře, zády ke mně, ale ke všem podnikatelům. Takže já samozřejmě rozumím tomu, že zamyslet se a vymyslet něco, to bolí, to chápu. Ale možná by si to poctiví podnikatelé zasloužili, protože oni jsou ti - a proto jsem v úvodu toho vystoupení řekla, že budu jenom citovat názory podnikatelů, tak abychom se tady nekonfrontovali politicky. Takže jim jste teď sdělil, že nic nejde a že to, po čem oni volají, a to je dobrovolná evidence tržeb, tak že vy to prostě blokujete. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Mám tady ještě dvě faktické. Paní poslankyně Peštová s faktickou.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Jsem ráda, že plamennou řeč má i pan ministr financí, nejenom já. Když tady minule seděl a držel si uši. Takže taky byl rázný. Já jsem ráda, že rázná taky můžu být stále. Ale v každém případě jedno mě zaujalo a to, co jste řekl hned na začátku. Je to politické, je to politické rozhodnutí. Řekl jste to správně. I my jsme ti, kteří rušíme. Vy jste byli, kteří rušíte. Takže teď mi jde jenom o to, jestli se budeme bavit v té věcné rovině, anebo jestli opravdu to je jenom proto, že to je politické, a politicky to zařízneme. ***
