(12.50 hodin)
(pokračuje Jiří Mašek)
Zdravotnictví pro naši vládu vždy bylo prioritou. Když hnutí ANO v roce 2017 dostalo do správy Ministerstvo zdravotnictví, byl resort poměrně v dezolátním stavu. Po letech klientelismu, korupce, tunelování a podivných privatizací pod dohledem tradičních politických stran se z českého zdravotnictví stala černá díra na peníze. A to doslova. O zlepšování péče, nových přístrojích, moderních inovativních lécích, kratších čekacích dobách na zákroky a elektronizaci zdravotnictví si občané mohli nechat leda tak zdát. Podobně na tom byli zdravotníci. Jejich platy řadu let stagnovaly, a tak odcházeli do ciziny za lepším. Zato se měli dobře různí šíbři a lobbisté. Korupce ve zdravotnictví byla dokonce tak rozsáhlá, že o ní v roce 2013 Evropská komise vydala zvláštní zprávu.
Když v roce 2017 přišel resort pod hnutí ANO, spustil skutečnou revoluci ve zdravotnictví. Revoluci, díky níž je české zdravotnictví v současnosti jedno z těch nejlepších v Evropě, možná na celém světě, a které přitom zůstalo nadále bezplatné a dostupné pro všechny. Naše zdravotnictví jsme během čtyř let ve vládě podpořili obrovskými částkami a nastartovali nevídané investice. Začali jsme se věnovat všemu, co tradiční strany zanedbávaly řadu let, od rekonstrukce nemocnic, výstavby nových pavilonů přes zajištění nejmodernějších léků a vybavení po důstojné odměňování našich lékařů a sestřiček i pomocného personálu.
Dostali jsme do zdravotnictví rekordní objem peněz. Od roku 2017 jsme systematicky navyšovali objem peněz do zdravotnictví. Zatímco v roce 2017 to bylo 322 miliard, v roce 2021 to bylo již celkem více než 550 miliard korun. Dlouhodobě kritizovaný nízký poměr výdajů na zdravotnictví v České republice v roce 2011 (?) přesáhl 10 % HDP. Za čtyři roky naší vlády se podíl na zdravotnictví zvýšil z dlouhodobých 7,2 % na více než 10 % HDP a výrazně jsme se posunuli v rámci Evropské unie. V absolutních částkách potom v letech 2017 až 2021 výdaje do zdravotnictví vzrostly o 228 miliard, zatímco mezi roky 2010 až 2016 to bylo pouhých 18 miliard. Od roku 2017 se více než zdvojnásobila výše plateb za státní pojištěnce, to je to, o čem se v současnosti bavíme. A jsem přesvědčen, že ten trend je nutné zachovat. A právě tady ten valorizační mechanismus skutečně má smysl a je to o tom, abychom se bavili o té základně, ze které budeme vycházet.
Zvlášť patrný růst byl v letech 2020 až 2021. Z evropských fondů jsme pro zdravotnictví vyjednali 50 miliard. Ministerstvo zdravotnictví a jeho nemocnice z národních zdrojů investovaly téměř 17 miliard korun do modernizace a rekonstrukce nemocnic a dalších 5,5 miliardy korun do obnovy přístrojového vybavení. A díky programu REACT dostane naše zdravotnictví dalších zhruba 20 miliard na pořízení nejmodernějších přístrojů. Takže do toho resortu se dávaly po celou dobu naší vlády enormní peníze a byly nastartovány další programy, jak ten resort posilovat.
Výrazně se zvýšila transparentnost resortu. Samozřejmě i na té výdajové stránce jsme se snažili podniknout řadu kroků k transparentnosti a efektivnějšímu hospodaření našeho zdravotnictví. Zavedli jsme spravedlivější pravidla voleb do správních a dozorčích rad a otevřeli je pojištěncům. Prosadili jsme sdružené nákupy nemocnic, kdy nemocnice nově společně nakupují zdravotnický materiál, léky a přináší to velké úspory. Toto všechno, přestože jsme tam dávali peníze, ale do budoucna nemůže stačit. Nemůže to stačit proto, že v současné době čelíme extrémní inflaci, čili všeobecně zdražování, a také nejenom zdražování materiálu, třeba i běžného spotřebního materiálu, kterého se spotřebují ve zdravotnictví tuny, což je třeba obyčejný kancelářský papír, ale také zejména energií, které musíme zohlednit. A ta spotřeba energií zohledněna nebyla ani v těch našich návrzích dalšího růstu financí do zdravotnictví. Takže je řada důvodů, proč ty peníze pro zdravotnictví zachovat minimálně v té výši, jakou jsme za naší vlády nastavili.
Úhradové vyhlášky za naší vlády lze označit za průlomové, protože se ukázalo, že plátci zdravotního pojištění i zdravotnická zařízení dokážou najít společnou řeč a dokážou se domluvit na podmínkách poskytování zdravotní péče. A považuji to za unikátní záležitost, protože se to podařilo téměř jednomyslně několikrát za sebou zopakovat.
V oblasti platů a personální situace - tady jsme se o tom dneska bavili, pan doktor Kaňkovský, prostřednictvím pana předsedajícího, nás vyzýval, ať se jedeme podívat na Vysočinu, jak je to mizerné s praktiky, jak je to špatné se stomatology. A tady bych chtěl zdůraznit, že jsme se tomu snažili jít napřed a že skutečně za naší vlády se zvýšil počet studentů lékařských fakult. Kolega Farhan, prostřednictvím pana předsedajícího, samozřejmě zdůraznil, že to má doběh řady let. Ten lékař poté, nebo ten budoucí lékař poté, co začne studovat fakultu, tak to trvá zhruba deset, dvanáct let než v podstatě se může nějakým způsobem plnohodnotně zapojit do poskytování zdravotní péče.
Chtěl bych ale zdůraznit, že jsme věnovali právě i otázce platů a sociálního zabezpečení lékařů, zdravotních sester a pomocného zdravotního personálu velikou pozornost a dokázali jsme například u kategorie lékařů v roce 2021 zvýšit průměrný příjem lékařů na 101 000 korun a to je více než 2,7násobek průměrné mzdy. U zdravotních sester a středního zdravotnického personálu potom jsme dosáhli hranice 58 200 korun hrubého příjmu, což je 1,6násobek průměrné mzdy v České republice. A podotýkám, že v roce 2013 to bylo u lékařů necelých 59 000 korun a u sester zhruba 28 000 korun. Čili když se ptáme, kam šly ty peníze, tak šly především do platů zdravotnického personálu. A tady podotýkám pro ty, kteří nevědí, jak to ve zdravotnických zařízeních vypadá a kolik procent vlastně z výdajů těch zdravotnických zařízení jsou peníze, které jsou určeny na mzdy, tak je to kolem 70 až 80 %. Takže tato navýšení mezd samozřejmě znamenají velkou zátěž pro ta zdravotnická zařízení, ale na druhou stranu bez personálu ta kvalitní medicína opravdu nejde dělat. Proto se obracím znovu k tomu, co jsem tady už naznačil, kdy pan doktor Kaňkovský, prostřednictvím pana předsedajícího, upozorňoval na špatnou personální situaci v některých oblastech republiky se zdravotnickými pracovníky, tak to, že budeme zdravotnictví škrtit a omezovat mu přísun financí, tuto situaci nezlepší, ale samozřejmě logicky může jenom zhoršit. ***
