(11.40 hodin)
(pokračuje Kamal Farhan)
To všechno jsou parametry kvality a dostupnosti zdravotní péče. Nic na tom nezmění ani to, že bude vláda neustále opakovat, že platí úhradová vyhláška a poskytovatelé se možná dohodnou s pojišťovnami na úhradách příští rok. Vláda prostě bere českému zdravotnictví peníze, které z mého pohledu mu budou jednoznačně chybět. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další v pořadí vystoupí paní poslankyně Mádlová, připraví se paní poslankyně Knechtová. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, vážení členové vlády, já bych se ráda vyjádřila k tomuto sněmovnímu tisku, který se týká plateb za státní pojištěnce, respektive snižování plateb za státní pojištěnce. Důvodů, proč nemá být snižována platba za státní pojištěnce, je několik, minimálně pět - je to vysoká míra inflace, odložená péče, uprchlická vlna z důvodu války na Ukrajině - to je argument, a nikoliv že není, pane ministře - riziko epidemie nemoci covid-19, a jak už tady bylo přede mnou řečeno, modernizace a rozvoj zdravotnictví.
Inflace. Česká republika patří v současné době mezi státy, které bojují s roztočenou inflační spirálou. Meziročně vzrostly spotřební ceny v květnu o 16 % a vzhledem k tomu, že Česká národní banka opětovně zvýšila úrokové sazby, tak nelze předpokládat, že by v nejbližší době očekávala nějaké usazení spotřebitelských cen. My všichni, kteří známe současnou praxi zdravotnických nebo sociálních zařízení, víme, že růst cen potravin, plynu, elektřiny, pohonných hmot, ale i zdravotnického materiálu se samozřejmě netýká jen domácností, ale právě těchto zařízení. Já sama konkrétně v posledních letech funguji na úrovni zdravotně-sociálního pomezí v domovech se zvláštním režimem. To, kde jsou dnes ceny energií za teplo, je neúnosné i pro tato sociální zařízení, kde se poskytuje zdravotní péče. Ty ceny vzrostly od ledna minimálně trojnásobně. Je tady velké riziko, že tato zařízení budou bojovat s úhradami za teplo, za energie. A je zřejmé a ví se všeobecně, že v zařízeních, jako jsou nemocnice nebo sociální zařízení, ta teplota je o něco vyšší, než jak jsme zvyklí mít doma. Je tam řada přístrojů, vybavení, nemocnice se neobejdou bez energie v rámci operačních sálů, přístrojového vybavení a podobně, čili boj s energií bude velmi, velmi pro tato zařízení, ať už nemocnice, nebo sociální, kritická.
Stejně tak se zvedají ceny potravin a pochopitelně jídla. V těchto zařízeních, jako jsou domovy ze zvláštním režimem, musí být podávána pětkrát denně. Ceny jsou nějak zastropované vyhláškou. Ta situace opravdu začíná být poměrně kritická. A co začíná být velmi vážné, je, že rodiny opravdu bojují s tím, aby byly schopny svým rodičům spolufinancovat nebo financovat péči v těchto zařízeních. Stejně tak si dovolím upozornit, že jsou tam zdravotničtí pracovníci, kteří jsou hrazeni z úhrad veřejného zdravotního pojištění za konkrétní výkony. Je velká obava, že se začne šetřit tam od roku 2023. Teď se to nějakým způsobem překlene, jak říkáte, pane ministře.
Dalším důvodem je odložená péče. Během dvouleté pandemické krize v České republice bylo odloženo mnoho zdravotnických výkonů a nejedná se pouze o preventivní vyšetření, která jsou samozřejmě pro život člověka a zdraví člověka velmi důležitá, ale i celou řadu operací, jejichž odložení může pacientům působit v životě celou řadu problémů a důsledků. Například u Všeobecné zdravotní pojišťovny, tedy největší české zdravotní pojišťovny, bylo odloženo více než 70 000 výkonů. Pokud bychom se chtěli vrátit před pandemii, muselo by se v letošním roce realizovat více než 100 000 výkonů, což je samozřejmě obrovský problém nejen kapacitní, ale i finanční.
Vzrostly průměrné čekací doby prakticky u všech zákroků, stejně tak jako u preventivních onkologických vyšetření napříč zdravotnickými zařízeními. Alarmující situace je zejména u onkologických vyšetření a zanedbané péče, kdy lidé se obávali chodit k lékaři a teď samozřejmě i to dohnání všech vyšetření a zákroků bude stát nějaké peníze. Je jisté, že dopady odložených zákroků a preventivních onkologických vyšetření mají vliv i na kvalitu života, bolesti, chodit do práce a podobně. Že je situace s časovou dostupností vážná, ukazují i data například v průměrných čekacích dobách na některé zákroky, u některých je dokonce překročena tato stanovená čekací doba podle vyhlášky. A samozřejmě tak aby se tato situace napravovala, tak jsou to nejen důvody kapacitní, ale samozřejmě i finanční, je to otázka úhrad za tyto výkony, za nákup zdravotnického materiálu, léků, tak jak o tom mluvili mí předřečníci.
Uprchlická krize. Vy jste, pane ministře, říkal, že to není argument. Ale on to je argument, protože tady máme o 370 000 více státních pojištěnců. Ano, je otázka, kolik jich tady dnes ve skutečnosti je, kolik jich dnes spotřebovává péči, kolik z nich dnes je zaměstnáno a za které zaměstnavatel odvádí do zdravotního pojištění. Nicméně dneska se už ví, že řada těchto ukrajinských občanů je v horším zdravotním stavu, než bychom očekávali, a dneska se ví, že jsou i vážně nemocní. Vy sami ve strategických prioritách uvádíte, že vážně nemocných pacientů a pacientů rozléčených je dost mezi uprchlíky, že pro ně bude potřeba zajistit doobjednání specifických léčiv a vakcín a že se jedná o nákladná léčiva.
Ano, vyčlenili jste na to nějakou částku kolem 9 miliard, ale je otázka, jestli to pokryje potom tu zdravotní péči ve zdravotnických zařízeních. Píšete, že lze s určitostí předpokládat navýšení zásob léčiv na léčbu multirezistentní tuberkulózy, pacientů HIV pozitivních, pacientů s hepatitidou C, onkologické pacienty a podobně. Jenom pro představu, léčba této tuberkulózy stojí od 60 000 do 300 000 korun na pacienta, HIV - průměrné náklady na léčbu jsou 220 000 korun na jednoho pacienta, u hemofilie je to v průměru 560 000 korun na pacienta, výjimkou ale nejsou ani částky přesahující 20 milionů korun na jednoho pacienta, samozřejmě v závislosti na vážnosti onemocnění, a my víme, že i ukrajinští občané jsou takto vážně nemocní. A je samozřejmě v pořádku, že jim chceme pomoci a že chceme zaléčit nebo vyléčit.
Já jsem ráda, že tady padla odpověď i na fondy zdravotních pojišťoven, protože se mluví spíš v globále, že se bude čerpat z fondů zdravotních pojišťoven, a já jsem nikde nedohledala, z jakých fondů to je. Jestli je to převážně z provozního, nebo jestli je to i část z fondu prevence, nebo do jakých fondů se bude zasahovat. A pan ministr zdravotnictví - ten tady není - uváděl, že to je převážně z provozního fondu. Jestli to tak je, pane ministře financí? Pravděpodobně ano. Čili je to dobře, protože určitě by nebylo žádoucí, aby se třeba zasahovalo do fondu prevence, protože tam třeba naopak Všeobecná zdravotní pojišťovna se zaměřuje právě na prevenci rakoviny i v nabídce benefitů pro své klienty nebo se snaží nějakým způsobem motivovat i zanechání kouření, pro ženy ve věku 30 až 45 let je připraven příspěvek 300 korun na ultrazvukové nebo mamografické vyšetření prsou, což je samozřejmě velmi důležité v prevenci onkologie.
Co se týče covidové krize, nebo epidemie, tak o tom nemá cenu mluvit, protože to jsme si všichni zažili. A samozřejmě pokud se něco takového na podzim vyskytne, tak lze očekávat opět zvýšené náklady v resortu zdravotnictví. O modernizaci a rozvoji zdravotnictví mluvil můj kolega, čili to bych se jenom opakovala. Opravdu je faktem, že nemůžeme zamrznout v roce 2021, ale je nutné, zvlášť při naší nastavené vysoké kvalitě zdravotní péče, zdravotnictví modernizovat, rozvíjet preventivní a léčebné metody.
Čili když bych se vyjádřila k valorizaci - ano, je to výborný krok směrem kupředu, ale ani já nemohu souhlasit s výchozí částkou, která je nižší než částka za toto pololetí. Jinak je to určitě krok dobrým směrem, nicméně tento návrh nemohu schválit, protože jsem si jista, že to není krok správným směrem. Děkuji. ***
