Chceme jasně říct, že ty priority jsou, když řeknu ty klíčové, obecně ty dietní potraviny, které slouží k léčbě - to není jenom fenylketonurie, jenom laktózová intolerance a jenom celiakie, ale i některé další -, a chceme, aby ty peníze šly nejenom za těmi rodinami, co tyto osoby mají, ale aby šly částečně i do škol. My jsme se o tom bavili už v opozici, když jsem byl já v opozici, vy v koalici, a já bych to chtěl dotáhnout. Je to projekt, na kterém se začalo pracovat před rokem a půl s náměstkem ministra zemědělství Fialkou a nyní s ministrem školství, a se zdravotnictvím to tedy dáváme dohromady tak, aby pojišťovna dokázala ty peníze dát přímo školám. Souvisí s tím i změna některých vyhlášek ve smyslu potravinového koše, ve smyslu hygienických vyhlášek, kdy bych chtěl, aby si děti mohly například předpřipravené balíčky ohřívat přímo ve školách. Souvisí to s podporou diabetiků, kde intenzivně spolupracujeme ohledně telemedicíny na řekněme dálkovém monitorování, které by zase mohlo být hrazeno z fondu prevence. Chtěl bych, aby z fondu prevence byly daleko lépe hrazeny lázeňské pobyty, a chtěl bych, aby z fondu prevence se nezapomínalo například na děti s Downovým syndromem, které potřebují speciální rehabilitaci. Takový telemedicínský projekt, který mají lázně Kladruby, považuji za něco, co musí být podpořeno zvlášť i z evropských fondů, protože je to něco, co nesmírně pomáhá našim pacientům.

Tak to by bylo k fondu prevence a k tomu, co s ním chceme udělat. Tady bych to chtěl opravdu pečlivě rozebrat na zdravotním výboru tak, abychom měli konsenzus všech členů zdravotního výboru bez ohledu na to, jestli to jsou lékaři, nebo nejsou.

Druhá věc je u těch pojišťoven. Tak já v podstatě nemůžu nějakým způsobem odvolat ředitele pojišťoven. Můj vliv na vedení pojišťoven je víceméně nulový. Ve většině správních rad dokonce Ministerstvo zdravotnictví má jednoho nebo dva zástupce, to znamená, ten přímý vliv na pojišťovny se blíží nule. A vy, prostřednictvím pana předsedajícího, paní poslankyně, víte, že mně je šumafuk, kdo se na mě dívá, já každému vždycky řeknu, co si myslím, a je mi úplně jedno, jak to dopadne. Nemám důvod ve svém věku, abych lhal, nemám nejmenší důvod a nestojí mi nic za to, než abych říkal těm lidem, co si myslím, a je mi jedno, kdo to je, a je mi jedno, co bude následovat. Protože buď si něco o něčem myslím, a předpokládám, že stejně to mají i pojišťovny.

Já souhlasím s tím, že samozřejmě kdyby bylo v příštím roce dva tisíce, tři tisíce, čtyři tisíce, pět tisíc, žádná pojišťovna neřekne, že je to moc a že to nechce. Tak daleko holt kultura v České republice není. Ale peníze nejsou, ekonomika je zlá. Z toho důvodu ty propočty, které máme, dělají z těch 1 900 dostatečnou rezervu, abychom mohli plánovat další rozvoj. A znovu opakuji, chtěl bych, abychom opravdu vážně začali diskutovat o tom, aby byl daleko větší dohled nad kvalitním hospodařením pojišťoven, aby se nestávalo, že některá pojišťovna z důvodů, které mi nejsou jasné, se dostává do ekonomicky svízelné situace a de facto s tím není úplně možné jednoduše co dělat. Já si myslím, že ta změna zákona v minulém volebním období, kdy se změnily struktury - byla to reakce na rozhodnutí Ústavního soudu - struktury správních a dozorčích rad zaměstnaneckých pojišťoven, byla správná, nicméně musí následovat krok B, a opravdu šéfové pojišťoven musí být manažeři, kteří se starají o ty peníze, kteří jaksi hospodaří dlouhodobě. A právě to, a tady si myslím, že se stoprocentně shodneme, kdyby možnost dohodovacího řízení byla v horizontu dvou až tří let, tak ta perspektiva chovat se jako kvalitní hospodář pro šéfy pojišťoven a zdravotnická zařízení bude rozhodně snazší a lepší. A jsem rád, že ta předminulá, minulá rada poskytovatelů tento týden toto jenom potvrdila a považuje to za naprosto zásadní a byla na tom stoprocentní shoda.

Je třeba říct, že například v dohodovacím řízení se dohodli praktičtí lékaři pro dospělé, děti a dorost, a to jsou ti klíčoví odborníci, které potřebujeme, to jsou ti, kteří dělají preventivní programy, to jsou ty pilíře vlastně v terénu a to jsou ti, které taky chci podporovat z pohledu ministra zdravotnictví, protože bych chtěl, aby všechny peníze na rezidenční místa šly právě do těchto oborů, tedy pro praktické lékaře pro dospělé a děti a dorost. Já musím říct, a to řeknu jako výtku, byť toto normálně nedělám, že jsem byl poměrně zklamán, že polovička peněz, které ministerstvo má na rezidenční místa, jde do oborů, kde vůbec nevnímám, že by byl nedostatek odborníků, a ještě třeba přímo do fakultních nemocnic. Jsou to sice moje nemocnice, ale pokud fakultní nemocnice potřebuje lékaře, tak je to proto, že má volné místo, a přijme ho tak jako tak. Není úplně smysluplné, aby to ještě financoval státní rozpočet z daní nás všech. Naopak z daní nás všech by státní rozpočet měl financovat ty lékaře, kteří nám chybí, a to jsou především praktičtí lékaři pro dospělé, praktičtí lékaři pro děti a dorost a pochopitelně pak některé speciální obory, v této chvíli dětští psychiatři.

A teď mi dovolte takovou trošku jízlivost a já se za to předem omlouvám. Jednak všechny nemocnice jsou v černých číslech, žádná nemocnice není v červených. Všechny nemocnice mají neskutečné množství peněz na svých účtech. Je to dobře a já jsem rád, že tomu tak je, a svědčí to pro dvě věci. Svědčí to, že opravdu ty nemocnice hospodařily výborně v posledních letech a že ve většině z nich jsou výborní manažeři. To znamená, je to situace, se kterou je potřeba pracovat. Nicméně dobrý hospodář, pokud je v černých číslech a ví, že ekonomická situace nejenom v České republice, ale v celé Evropě především v důsledku toho, co se tady dva roky dělo s covidem, a potom v důsledku toho, že jeden blázen se rozhodl zaútočit na další evropský stát a prostě vyvolal válku a válčí de facto s celou Evropou dílem tím, že odmítá pouštět dál potraviny, dílem tím, že utahuje kohoutky s ropou a s plynem - ano, můžeme se tam připlazit po kolenou a políbit ten symbolický prsten Vladimira Vladimiroviče a provést jaksi ten alpinismus, který oba dva známe, ale já myslím, že to nikdo z nás tady nechce a nikdo takový není, a jsem o tom přesvědčený na sto procent. Tak pak ten dobrý hospodář ty peníze střádá na ta hubená léta a to je koneckonců už z Bible - sedm bohatých a sedm hubených.

O to větší překvapení pro mě byla přístrojová komise, kde počet požadavků na nákup přístrojů, a to v některých případech ve stovkách milionů z těch nemocnic, které nemají peníze, mají se chystat na zdražování energií, dostanou obrovský balík peněz z Evropské unie a mají mít připravené prostředky na platby DPH, byl daleko nejvyšší z posledních dvou až tří let. To znamená, na jedné straně, a to já s tím souhlasím, se zdravotnictví, zdravotnická zařízení bojí toho, že zvýšené ceny energií, zvýšené náklady na všecko pro ně budou fatální. A ano, já se toho bojím taky. A věřte, že dělám všechno pro to, abych je maximálně ochránil. Ale na druhé straně ta stejná zdravotnická zařízení zvažují a chtějí nakoupit přístroje v desítkách či stovkách milionů, což si úplně v této době nemyslím, že je rozumné. Jsou prostě léta, kdy ekonomika na tom není dobře a člověk se musí chovat obezřetně. Přece nikdo z nás nebude teď utrácet peníze ve velkém a nakupovat věci, které jsou zbytečné. Já se nebavím o obnově přístrojů. Přijde mi velmi složité debatovat na jedné straně o tom, že je potřeba získat peníze na DPH při investici z evropských fondů, a pak stejným dechem debatovat o tom, že bychom měli koupit dvě tři sedmiteslové magnetické rezonance, když v okolních zemích je maximálně jedna a ta stejně není využita. A tak bych mohl v konkrétních příkladech pokračovat.

Já věřím tomu a jsem o tom stoprocentně přesvědčen, že české zdravotnictví je neskutečně kvalitní, dobré, že máme vynikající nemocnice, že máme rozumné a inteligentní manažery těch nemocnic, v přímo řízených organizacích jsem se o tom osobně přesvědčil. Jsem si jistý, že naši zdravotníci jsou nesmírně loajální a uvědomují si komplikovanou situaci, a nemám nejmenší důvod tomu nevěřit, protože jak rada poskytovatelů, tak vědecká rada - vy to víte stejně dobře jako já, prostřednictvím pana předsedajícího, paní poslankyně - mě o tom opakovaně přesvědčuje a já si toho nesmírně vážím. Ty debaty jsou samozřejmě ostré, já dostávám řadu výtek, ale to je správné, protože já mám být ten, kterého zdravotníci kontrolují a kterého pacienti kontrolují. Na druhé straně jsem si stoprocentně jistý, že ty pozměňovací návrhy ve smyslu valorizace, ve smyslu 1 900 od 1. ledna, ve smyslu navýšení fondu prevence budou neskutečným přínosem pro české zdravotnictví, pro české pacienty a ty plody budeme sklízet v následujících letech. A já bych vás poprosil, abychom v tomto šli společně, abychom pak společně ty plody mohli sklízet. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Věra Adámková. Prosím.

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem velmi ráda, že se mi dostalo okamžité odpovědi, to oceňuji, pane ministře. Jsem ráda, že všechny nemocnice jsou dle tohoto sdělení v černých číslech. Pak samozřejmě já to sdělím ředitelům těch nemocnic, které, říkám, nebyly přímo řízené, takže jsou to jiné, že tedy vlastně si nemají na co stěžovat. Předpokládám, že přijmou vaši teorii. Ale děkuji za tu odpověď, samozřejmě. ***