(9.50 hodin)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní pan ministr Stanjura s faktickou poznámkou.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Opravdu fakticky na vystoupení pana poslance Maška. Já tomu rozumím, já jsem taky přiznal ve svém úvodním slově, že největší spor je o tu částku pro rok 2023. Tak si to namodelujme. Ta částka 1 967, kdybychom na ni šli a počítali zhruba 6 milionů státních pojištěnců, tak je to přibližně 4,8 miliardy korun. Je to částka, o kterou určitě má smysl se přít, nicméně je to zhruba 1,1 % celkových příjmů systému zdravotního pojištění. Takže pokud se shodujeme na 98,9, tak já to považuji za dobrou shodu. Ano, máte pravdu, legitimně se přeme, na tom není nic špatného, o 4,8 miliardy. Jenom říkám, je to 1,1 % v systému veřejného zdravotního pojištění. Je to legitimní debata, ale není to fatální, není to 30 %. Ty postoje nejsou tak daleko, jak by se z některých vystoupení mohlo zdát. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní je přihlášen s faktickou, zatím poslední, pan poslanec Kukla. Tak už ne s poslední, ale připraví se pan Kasal. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Martin Kukla: Vážená paní předsedkyně, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, my se tady bavíme o tom, jestli chybí ve zdravotnictví peníze, nebo nechybí. Já vám řeknu jeden příklad z praxe. Kraj Vysočina zřizuje pět nemocnic. A když se podíváte na to financování z pojišťoven, a kolik by ty nemocnice potřebovaly, tak zjistíme, že ony vlastně pacientů mají dost, ale pojišťovny už jim to neproplácejí. Takže de facto poslední měsíc už dělají zadarmo. To samé platí pro praktiky. Pokud mají více pacientů, tak pak jsou také takzvané dohadné položky a ty nemocnice, lékaři se s tou pojišťovnou dohadují, jestli jim ty peníze dají, nebo ne, i když tu péči vykonali. Tak mi tady nikdo nemůže tvrdit, že peníze ve zdravotnictví nechybí. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní je přihlášen s faktickou pan poslanec Kasal, následuje pan poslanec Farhan. Prosím.
Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já si dovolím reagovat na pana ministra, vaším prostřednictvím. Ano, jestliže se na to budeme koukat prizmatem částky 4,8, 1,1 %. Ale jestli budu vycházet z toho, co jsem slyšel včera večer, tak to zdravotnictví není ve vzduchoprázdnu. A když si vezmeme konkrétní ordinaci nebo nemocnici, tak se jim budou navyšovat ceny za energie a za vstupy stejně. A to jako tady o tom vůbec nikdo nehovoří. Bavíme se o podnikatelích, bavíme se o teple doma, ale zdravotnická zařízení, když tam ty pacienty mají, tak musejí svítit a musejí topit stále. A ty náklady se výrazně zvýší. O tom tady není ani slovo. Takže pokud se na to budeme koukat 1,1 %, tak pak máte pravdu, že z toho celku to je minimum. Ale pro ty zdravotníky to bude dost výrazná částka. Protože jezdí za pacienty, benzin 50 korun. Používají papír, používají základní věci, vstupy se jim zvyšují. O tom se tady vůbec nehovoří.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní je přihlášen pan poslanec Farhan.
Poslanec Kamal Farhan: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, děkuji za slovo. Já rozumím vaší větě, že pro rozpočet 4,8 miliardy, což jste řekl, že 1,1 % to činí, není fatální. Ale jakákoliv miliarda, která chybí v systému veřejného zdravotnictví, může umožnit ať už vstup nových léčiv, inovativních léčiv, na to čekají statisíce pacientů. A pro ně, pane ministře, to je fatální. Děkuji. (Potlesk některých poslanců ANO.)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Než se vrátíme k obecné rozpravě, protože žádná další faktická není, tak si dovolím načíst ještě několik omluv, které zatím přišly. Pan poslanec Zlínský se omlouvá mezi 10. a 13. hodinou z pracovních důvodů. Pan poslanec Výborný 9.40 až 10.50 z pracovních důvodů a pan poslanec Jakob mezi 12.15 a 14.15 bez udání důvodu.
Tak prosím, nyní je přihlášen pan poslanec Špičák s přednostním právem za klub se stanoviskem klubu hnutí ANO.
Poslanec Julius Špičák: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte, abych se vyjádřil k problematice v poněkud širší rovině, protože ta vážnost situace si to zaslouží. Takže úvodem bych chtěl deklarovat takzvanou mantru, což znamená recitaci. My žijeme skutečně v bezprecedentní době, protože se překrývají dvě, možná vlastně tři krize: pandemická, mezinárodněpolitická, potažmo ekonomická a klimatická s projekcí do všech oblastí našeho života. Každá tato oblast má své vlastní specifické zákonitosti, například pro ilustraci: v letovém provozu, jak sami vidíme v podstatě denně, jsou dopady vidět okamžitě. Ve školství a zdravotnictví v podstatě s velkým odstupem, ale o to jsou tyto důsledky závažnější a velmi obtížně reparovatelné. Za této situace resort zdravotnictví a zvládnutí této velmi komplikované situace vyžaduje komplexní strategii, která buď zcela chybí, anebo je mi utajena.
Ilustrativní poznámka: Před třemi týdny pořádali novináři konferenci s účastí přibližně třiceti takzvaných influencerů ze všech možných segmentů zdravotnictví. Byli tam ředitelé pojišťoven, ředitelé nemocnic, bývalí ministři, jejich náměstci a také současní poslanci z koalice i opozice, zde přítomný kolega Philipp a nepřítomný kolega Svoboda. V podstatě vyznění této konference spočívalo v takové v podstatě opakovaně deklarované větě, že zdravotnictví nevzkvétá. Takže na tom v podstatě panovala naprostá shoda. Shoda panovala v tom, že souběhem výše uvedených vlivů se kvalita poskytované péče a dostupnost zhoršuje a záležitost vyžaduje systematické řešení.
Tady opakovaně byla deklarována skvělá dostupnost, úroveň, nebo adekvátní dostupnost, úroveň zdravotní péče v Čechách. Já vždy říkám, že tato dostupnost a kvalita se velmi obtížně definuje, a my se o to vůbec nesnažíme. A jak tady tedy opakovaně zaznělo: ano, pro vás všechny, věřím, že vám dostupnost zdravotní péče a kvalita je skvělá, ale podívejte se, jak to vypadá v Teplicích, jak to vypadá ve Frýdku-Místku, jak to vypadá v Chomutově. Ta kvalita je naprosto jiná, a dostupnost, a já se s tím setkávám v podstatě denně. Na naprosto banální, nicméně život zásadně ovlivňující vyšetření, jako například echografie srdce nebo koloskopie, se i v Praze čeká několik měsíců a v oblastech, o kterých jsem se zmínil, se čeká v podstatě půl roku.
A podtrhuji, že této konference se ze všech pozvaných přes předběžný příslib nezúčastnili ministři za koalici - financí a zdravotnictví. Jinými slovy, nebyli ochotni přiznat, že jim strategie chybí, a necítili se dostatečně silní v kramflecích, aby své problematické kroky obhájili.
S odstupem několika dnů jsem se zúčastnil zasedání vědecké rady Ministerstva zdravotnictví, jejíž vyústění bylo podobně neakční a nicneříkající. A shodou okolností jsem okamžitě bezprostředně odtamtud odjel na konferenci o organizaci zdravotnictví v Izraeli. A bohužel bez překvapení musím konstatovat, že se jedná o jiný svět. Jedná se o svět vědomý si problémů, o svět, který je ochoten ty problémy skutečně pojmenovat a který je také nabitý energií tyto problémy řešit. A pouhou součástí mozaiky, ale nikoliv v žádném případě zanedbatelnou, 4 miliardy v žádném případně nejsou zanedbatelné, jsou příjmy zdravotních pojišťoven, kde platba za státní pojištěnce hraje nezanedbatelnou roli. A v této souvislosti reálné snížení tohoto příjmu je hazard, který si v současné době v žádném případě nemůžeme dovolit. ***