(15.20 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)
Ano, samozřejmě, jak jsem říkal, čelíme bezprecedentní vlně. Byly dny, kdy do České republiky přicházelo 17 000 uprchlíků denně, a to nebyly lehké chvíle. Tehdy samozřejmě nešlo zvládnout vše hladce, ale jak už jsem říkal, celkově jsme to zvládli snad nejlépe v Evropě a jezdí se k nám ze zahraničí dívat, jak náš systém krajských asistenčních center funguje.
Dnes samozřejmě ty počty přicházejících - a vy, kteří to sledujete, tak to dobře víte - nejsou zdaleka tak vysoké, pohybují se mezi 1 200 a 1 800 denně, nicméně stále odpovídají typovým plánům pro nouzový stav. A my pořád potřebujeme mít možnost flexibilně reagovat na aktuální problémy. I proto vláda připravila a schválila takzvaný lex Ukrajina II, což je jedno z důležitých opatření, které umožní v příštích týdnech a měsících zvládat uprchlickou vlnu, ať už bude jakkoliv silná, i bez nouzového stavu. Ale potřebujeme během těch příštích 30 dnů, nebo toho měsíce, který chceme navíc, schválit tuto legislativní úpravu, tak abychom všechny nástroje pro řešení uprchlické vlny bez nouzového stavu měli.
Jak jsem řekl na začátku, o prodloužení nouzového stavu žádáme v souvislosti s uprchlickou krizí na Ukrajině naposledy. Jejím důvodem, důvodem té žádosti, není a nikdy nebylo omezování svobod českých občanů ani nějaké nákupy bez transparentních výběrových řízení, nebo co zaznívalo jako kritika. Jediným důvodem, proč žádáme o prodloužení nouzového stavu, je, že chceme uprchlickou krizi zvládat i nadále co nejlépe, tak, aby se nijak nedotkla českých občanů a současně abychom byli schopni pomoci maminkám a jejich dětem, těm, kteří utíkají před válkou a chtějí si zachránit svoje životy.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já vám děkuji, že tomu rozumíte, a prosím vás o to, abyste podpořili náš návrh a vyhověli žádosti vlády o prodloužení nouzového stavu o 30 dní.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji panu premiérovi. Nyní za předkladatele předstoupí taktéž ministr vnitra Vít Rakušan. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, paní předsedkyně. Pane premiére, kolegyně, kolegové, dámy a pánové, dovolte i mně za předkladatele - za chvilku se posadím ke stolku a budu bedlivě poslouchat debatu, která bude v Poslanecké sněmovně následovat, a plně doufám, že bude konstruktivní, věcná. Dopředu říkám, že nebudu odpovídat na každé jednotlivé vystoupení individuálně, pokusím se to vždycky po několika vystoupeních sumarizovat a poté se přihlásit s konkrétními odpověďmi na vaše dotazy, které tady jistě v konstruktivní debatě budou vzneseny.
Dovolte mi na začátek říci, že vláda České republiky splnila v nouzovém stavu to, co slibovala, a to především, že nouzový stav použije tak, jak je definován v krizové legislativě, jako krizový instrument, který řeší konkrétní danosti krize, kterou způsobilo Rusko svou agresí na Ukrajině, že se tento nouzový stav na rozdíl od těch předchozích covidových nedotkne žádným způsobem běžného života občanů v České republice, nikoho nezavřeme doma, nikomu nezkrátíme provozní dobu, nikoho nezavřeme v jeho okrese, aby z něj nemohl vycestovat. Troufám si říci, že většina občanů České republiky v těch posledních týdnech ani nezaregistrovala, že se pohybujeme v režimu nouzového stavu.
My samozřejmě vnímáme, že nouzový stav jako takový nemá po všech těch letech zavírání doma úplně dobrou pověst. Ta covidová krize byla bezprecedentní a vystavila nás, celou společnost, obrovské zkoušce. Na druhé straně je potřeba si skutečně uvědomit, že v současné době musíme uplatňovat některá krizová opatření, která bez nouzového stavu prostě uplatnit nejdou, anebo kdybychom se pokoušeli nějakým lopotným způsobem je obcházet, například bychom označili migrační krizi za událost takového rozsahu, která si vyžaduje nějaká krizová opatření, tak se za několik týdnů a měsíců dostaneme do stavu, že soud zcela po právu bude naše jednotlivá vyhlášená krizová opatření bořit jedno za druhým a my se dostaneme do velmi nekomfortního stavu vůči všem, kteří konzumují třeba i nějaké finanční plnění vyplývající z těch krizových opatření jako takových.
Dovolte mi uvést pár konkrétních příkladů, pro které ještě potřebujeme nouzový stav v České republice. Nebudu říkat, že to odpovídá všem typovým plánům. To pravděpodobně bude odpovídat i za měsíc, číslo příchozích do České republiky. Ale velmi konkrétně. Pokud chceme v součinnosti s kraji zajišťovat ubytovací kapacity, tak kdybychom dnes nevstoupili nebo bychom vystoupili po 31. 5. z režimu nouzového stavu, velmi zkomplikujeme život lokálním autoritám, které nám celou dobu pomáhají - a já jim za to děkuji, ať jsou to starostové, nebo hejtmani - tu migrační krizi zvládat, hledat lidem ubytování, poskytovat jim ho. Zároveň ne veškeré typy ubytování, které v současné době poskytujeme, odpovídají běžným normám pro poskytování ubytování v České republice. Nicméně při tom návalu lidí, kteří sem přišli, prostě i takové formy ubytování potřebujeme a k tomu také je zapotřebí v současné době konzumovat to, co nám umožňuje nouzový stav.
Zjednodušujeme procesy v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí, vyplácení dávek. Zároveň bychom nemohli bez nouzového stavu zachovat například zkrácenou dobu tří dnů, do kterých uprchlíci musí hlásit změnu místa pobytu. Opozice tady zcela po právu se ptá, kde ti uprchlíci jsou, kolik jich je a podobně. Já tady v debatě budu představovat velmi podrobný a konkrétní systém, jak se dostaneme k přesným číslům toho, kde a kolik máme lidí z Ukrajiny v České republice. Zatím to jsou mnohokrát jenom odhady. Pro vaši informaci, z toho pilotního projektu zatím vyplývá, že údaje v cizinecké policii sedí z nějakých 75 % plus minus. My potřebujeme přesnější údaje a k tomu potřebujeme opatření, aby lidé měli povinnost do tří dnů hlásit změnu svého pobytu.
Zároveň součinnost Policie České republiky na krajských asistenčních centrech pomoci Ukrajině, kdy vykonávají v podstatě i tu úřední činnost, kterou obvykle vykonávají úředníci odboru azylové a migrační politiky, to je také instrument, který využíváme právě díky tomu, že tady máme nouzový stav. Ale jak řekl pan premiér, my ho chceme naposledy. A budeme potřebovat i vaši součinnost a pomoc a rozumný přístup Poslanecké sněmovny.
Přijdeme s takovou novelizací lex Ukrajina, která umožní, abychom od července neměli nouzový stav, abychom ošetřili ta nejbolavější místa, která bez nouzového stavu v současné době nemůžeme vlastně vykonávat. V tom případě ale potřebujeme, aby v červnu Sněmovna fungovala, aby v červnu Sněmovna běžela, aby výbory daný materiál projednaly, aby daly svá stanoviska, připomínky. A k tomu, kolegyně a kolegové, ten měsíc potřebujeme. Je iluzorní předpokládat, že toto se stihne za čtrnáct dnů. To je věc, na kterou měsíc nouzového stavu potřebujeme. Pokud nám říkáte "informujte nás transparentně, otevřeně, projednávejte ve výborech", ano, to se ale nedá za čtrnáct dnů navrhovaného nouzového stavu opravdu stihnout. Potřebujeme ten měsíc, potřebujeme vaši součinnost, potřebujeme, aby Poslanecká sněmovna nešla cestou obstrukcí ohledně lex Ukrajina, protože nemůže platit věta A i věta B zároveň. Pokud někdo z opozice říká: nechceme nouzový stav a nebudeme pro něj hlasovat - neříká to celá opozice, já to vím, říkám část opozice - říká větu A a za B by obstruovala lex Ukrajina, tak to nedává smysl. Potom jsme mimo legislativní rámec, abychom mohli uprchlickou krizi řídit. To znamená, pokud někdo říká: nechceme nouzový stav, my říkáme: pojďte nám pomoci s tím, abychom během těch třiceti dnů, o které vás dnes, Poslaneckou sněmovnu, žádáme, zvládli projít legislativním procesem se všemi náležitostmi a měli jsme na konci června takový instrument, který nám umožní řídit a menežovat další strategické kroky ve věci zaopatření, případně přijímání uprchlíků do České republiky. ***
