(15.10 hodin)
(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)
Nyní tedy přistoupíme k vlastnímu pořadu 24. schůze tak, jak je uveden na pozvánce. Nemám zde žádného přihlášeného k pořadu schůze ani nikoho nevidím. Budeme tedy hlasovat o celém návrhu pořadu 24. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl písemně předložen. Eviduji zájem o odhlášení, proto prosím, abyste se opětovně přihlásili svými identifikačními kartami. Ještě přivolám kolegy a kolegyně z předsálí. Připomínám, že budeme hlasovat o pořadu schůze tak, jak byl předložen, tedy bez pozměňovacích návrhů. Počet přihlášených se již ustálil.
Zahajuji hlasování o předloženém pořadu schůze. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování číslo 2 je přihlášeno 123 poslankyň a poslanců, pro 107, proti 13. Návrh byl přijat. Pořad schůze byl tedy schválen.
Můžeme tedy přistoupit k bodu
1.
Návrh na vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny
s prodloužením doby nouzového stavu
K tomuto bodu vám byl doručen sněmovní dokument číslo 791.
Prosím, aby předložený návrh uvedl předseda vlády Petr Fiala, který se již blíží. Ještě stihnu přečíst omluvu pana Milana Wenzla pro dnešní den z důvodu nemoci a paní poslankyně a ministryně Heleny Langšádlové mezi 16.30 a 23.59 z pracovních důvodů. Prosím, pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, naše vláda dnes před vás znovu předstupuje, aby vás požádala o prodloužení nouzového stavu o 30 dní. Jak jsem veřejně slíbil, pokud nouzový stav bude prodloužen, tak to bude naposledy. Chápu, že pro mnohé z vás, z nás, se pojem nouzový stav stal v době koronavirové krize určitou hrozbou, strašákem, lidově řečeno. Ani mně se nelíbilo v něm žít takřka 300 dní z posledních dvou let. Když to říkám, tak z toho vyplývá, že nejsem nějakým příznivcem nouzového stavu, a nestál bych tady teď před vámi, pokud by to nebylo za současné bezprecedentní uprchlické krize zcela nezbytné.
Vím, že to z vlastní zkušenosti dobře víte, ale chci, abyste jasně slyšeli, že prodloužení nouzového stavu se nijak nedotkne českých občanů. Má jediný důvod - zvládnutí uprchlické krize z Ukrajiny, kterou rozpoutalo svým agresivním jednáním, agresivním vpádem na Ukrajinu, Putinovo Rusko. Uplynulé týdny a praxe využívání nouzového stavu naší vládou jasně ukázaly, že jeho současná podoba nevede ani k zákazu veřejných a soukromých akcí, jako tomu bylo v době covidu, neslouží ani k zákazu provozu restaurací a obchodů, k uzavření státních hranic, k zákazu vycházení, shromažďování, k uzavření škol, neslouží k jakémukoliv omezení českých občanů, jejich pohybu. Současná podoba nouzového stavu se českých občanů nijak netýká a bude to tak i v případě, že Sněmovna odsouhlasí naši žádost na prodloužení nouzového stavu o dalších 30 dnů. Slouží k jediné věci a to je zvládnutí migrační krize tak, aby neměla negativní dopad na české občany.
Nouzový stav pomohl v uplynulých týdnech státním úředníkům, policistům, hasičům, lékařům, sestřičkám, vojákům, zaměstnancům v neziskovém sektoru a všem dalším, kteří se na tom podíleli, zvládnout obrovskou uprchlickou vlnu, která nemá v historii obdoby. Nejenom samozřejmě v historii České republiky, ale ani v historii Evropy. Pomohl jim zvládnout tuto uprchlickou vlnu tak, že se nijak nedotkla občanů České republiky, což jsme považovali vždycky za důležité, a vždy jsme jasně říkali, že tomu tak bude a že se o to snažíme. I přesto - a to si musíme uvědomit - že nejsme stát, který sousedí s Ukrajinou, tak jsme jedna ze zemí, kterých se uprchlická krize dotýká absolutně nejvíce, i proto, že jsme pro řadu ukrajinských uprchlíků tou cílovou destinací, tou cílovou zemí.
My jsme okamžitě po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu začali organizovat pomoc prvním uprchlíkům. Tady chci znovu zdůraznit, jsou to především ženy a děti a jsou to lidé, kteří utíkají před válkou prakticky jenom s tím, co mají na sobě. Nejsou to lidé, kteří by hledali lepší sociální nebo ekonomické podmínky. Jsou to lidé, kteří si chtějí zachránit svůj život.
Jako první v Evropě jsme přišli s okamžitým udělením víza strpění, které později nahradila prakticky totožná, prakticky identická, celounijní dočasná ochrana. Umožnili jsme tak lidem, kteří prchají před válkou, legalizovat jejich pobyt, zajistili jsme jim spolu s obcemi a kraji ubytování a umožnili jsme jim vstup na trh práce. Dočasnou ochranu jsme k dnešnímu dni udělili přes 348 tisícům lidem. Z dospělé populace jde především o ženy, které tvoří 72 %, které přišly se svými dětmi, které tvoří 37 % těch uprchlíků. Co je důležité, už toto číslo je důležité, protože prakticky ten, kdo k nám přijde, je registrován a to v jiných evropských zemích zdaleka tak není.
Ale ještě vám řeknu jednou číslo, které je mimořádně důležité: 50 000 dospělých z těchto uprchlíků, kteří přišli v posledních týdnech, 50 000 dospělých je už v pracovním procesu, je na trhu práce, stojí na vlastních nohách. To je důležité si uvědomit. Ti lidé, kteří jsou zaměstnáni, už nejsou závislí na státu, na naší podpoře, naopak odvádějí do sociálního a zdravotního systému, přispívají na něj a stojí na vlastních nohách. Padesát tisíc dospělých během několika týdnů z těch, kteří přišli, už pracuje.
Během pár dní jsme po celé České republice zřídili krajská asistenční centra pomoci Ukrajině. V únorových, březnových, dubnových mrazech nemusel spát nikdo na ulici ani v nějakých provizorních místech. Dvakrát týdně koordinuje situaci Ústřední krizový štáb v čele s panem ministrem vnitra, jak to má podle krizového řízení být. Samozřejmě se všemi složkami pomoc v regionech koordinovalo Národní asistenční centrum pomoci Ukrajině. Prakticky okamžitě vznikla nonstop linka v ukrajinštině, začali jsme veškeré důležité informace zveřejňovat v ukrajinštině na stránkách Ministerstva vnitra. Zřídili jsme během několika dnů webové stránky nasiukrajinci.cz, kde našli Ukrajinci, kteří sem přicházeli, informace, které potřebovali, ale kde také měli všechny potřebné informace čeští občané, kteří chtěli nabídnout pomoc Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům. Kromě toho jsme okamžitě začali připravovat, a taky připravili, finanční podporu pro české občany, kteří ubytovávají uprchlíky. Využili jsme i toho, co moderní stát nabízí a co by moderní stát měl dělat: umožnili jsme uprchlíkům využívat datové stránky a digitální identitu, aby nemuseli na úřady, pokud nechtějí.
Musím říct, že všechno to, co tady říkám, ty kroky a ta čísla, jsou důvodem, proč nás dnes oceňují v zahraničí, proč říkají, že Česká republika je modelový příklad toho, jak to může fungovat a jak se dá taková uprchlická vlna zvládnout. My samozřejmě ale neděláme jenom kroky, které reagují na tu aktuální situaci, které řeší ty problémy ze dne na den. Díváme se i dopředu a děláme kroky strategické. Připravili jsme materiál, který stanovil strategické priority vlády pro středně- a dlouhodobé zvládnutí situace. Je tam třináct programových strategických priorit a cílem je, abychom zvládli uprchlickou vlnu i v dalších měsících stejně dobře, jako jsme ji zvládli v těch prvních krizových týdnech.***
