(18.40 hodin)
(pokračuje Jiří Kobza)
Přes třicet let bývalo v oblasti rozpočtu resortu zdravotnictví, je obecně dobrým zvykem, že se platby veřejného zdravotního pojištění za takzvané státní pojištěnce, tedy odvody za děti, seniory, nezaměstnané, nemajetné a další, pravidelně s růstem cenové hladiny zvyšovaly. Já mám tady takovou brožuru, jmenuje se to Programové prohlášení vlády České republiky z ledna 2022 a tady se píše v kapitole Zdravotnictví, že do konce volebního období prosadíme pravidelnou valorizaci plateb za státní pojištěnce. Já myslím, že do konce volebního období je to příliš vzdálené a bylo by velmi pozitivní, kdyby k této pravidelné valorizaci docházelo průběžně. Ono totiž jde o to, že tato akce, tento škrt, dopadne především na ty nejpotřebnější, na ty nemajetné. A když si vzpomenu na známé přísloví, že kdo chce vědět, jak se žije v určité zemi, že by se měl starým a chudým lidem podívat do úst, jestli si mohou dovolit zubaře, nebo nemohou. Já žiju na venkově, kde starých a chudých lidí je poměrně hodně, a musím říct, že to, co mají v ústech, nebo spíš nemají, je hrozné a snažím se najít nějaký způsob, jak třeba lidem, kteří jsou bezdomovci a žijí úplně na okraji systému, jak jim pomoct v této péči, v protetice zubařské, aspoň té základní. Zatím se ukazuje, že to je nepřekonatelný administrativní problém, aspoň pro ty zubaře.
Takže jenom proto, aby si vláda mohla odškrtnout ten nejobjemnější bod ze seznamu svých rozpočtových škrtů, které jsou právě škrty na těch nejslabších a nejohroženějších občanech, protože vláda snižovala i objem výdajů například na péči zdravotně postiženým, závislým na péči jiných osob nebo objem příspěvků nízkopříjmovým matkám samoživitelkám. Mám přítele, který má postiženou dceru, a to děvče je na úrovni desetiletého dítěte, možná menšího. Umí sice nastoupit do autobusu, ale už neví, kam jede a kde má vystoupit. Nicméně když žádali o podporu na mobilitu, když žádali o asistenci, bylo jim to zamítnuto s tím, že se musí šetřit.
Takže jak opakovaně sdělují příslušní odborníci, zamýšlené vládní opatření povede k urychlenému vyčerpání finančních rezerv u těch zdravotních pojišťoven, které jimi ještě disponují, a které jsou z povahy určeny na takzvané horší časy. A to samozřejmě vůbec nezohledňuje, že nyní nám přišlo dalších 300 000 státních pojištěnců ve formě uprchlíků z Ukrajiny. Takže tyto rezervy, které jsou určeny na horší časy, nejsou určeny na krytí negativních následků rozpočtového exhibicionismu.
Mimochodem Svaz zdravotních pojišťoven, který sdružuje šest pojišťoven s asi 4,7 milionu pojištěnců, už uvedl, že pokud se platby veřejného zdravotního pojištění významně nenavýší, bude nezbytně nutné snížit úhrady poskytovatelům zdravotní péče. A k tomu si ještě musíme uvědomit, že již delší dobu zdravotní pojišťovny neplánovaně hradí položky, s nimiž se původně nepočítalo, jako je například masivní opakování testování na covid-19. Prezident Svazu zdravotních pojišťoven České pojišťovny (správně: republiky) Ladislav Friedrich například uvádí: Původně se na letošní rok počítalo s deficitem 14 miliard, který by fondy pojišťoven ještě jakžtakž pokryly s tím, že by jim na konci roku 2022 na účtech zůstalo 9 miliard. Větší část tohoto zůstatku by pak navíc již jen kryla dosud nesplacené závazky za rok 2022. A dalších 14 miliard poklesu, což bude nevyhnutelný efekt onoho vládního návrhu na snížení plateb povinného zdravotního pojištění za státní pojištěnce, už tyto zůstatky ale pokrýt nemohou a část nezaplacených nákladů se tak posune do dalšího roku, přičemž prostor pro příznivější výběr pojistného od zaměstnavatelů pro snížení nákladů je dost úzký, protože za většinou růstu nákladů stojí změna dohodnuté výše plateb a změna úhradové vyhlášky za rok 2022, která zvedla námi dohodnuté výdaje o 18 miliard.
Nezapomínejme také na to, že se blíží poměrně obtížné ekonomické období, kdy může narůstat nezaměstnanost, může narůstat počet lidí, kteří budou mít existenční a finanční problémy, a můžeme očekávat růst nezaměstnanosti s tím, jak se kvůli energetické krizi budou zavírat podniky, takže ten výběr pojistného se sníží a zdravotní pojišťovny budou muset hledat úspory například na bonifikacích anebo v lékové politice, což nejsou radostné vyhlídky. Ale bohužel vláda je v tomhle ohledu opravdu hluchá a slepá a podle mého názoru také krajně nezodpovědná, protože ignoruje i naléhavé hlasy zaměstnanců ve zdravotnictví a jejich organizací, které proti snížení plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce protestují a volají o pomoc.***
