(18.10 hodin)
(pokračuje Zuzana Ožanová)
Dovolím si citovat z tiskové zprávy Teplárenského sdružení České republiky:
Teplárenské společnosti řeší v současné době především bouřlivý vývoj cen energií na trhu. Rostou prakticky všechny nákladové položky. Ceny černého uhlí v roce 2021 prudce narostly až na dvojnásobek, ceny elektřiny a plynu stouply čtyřnásobně. V letošním roce vzrostly ceny energií ještě mnohem více a dosahují historicky nejvyšších hodnot. To samozřejmě ovlivní i ceny dodávek tepla a teplé vody v roce 2022. - Článek je ke konci roku 2021, abychom byli více v obraze.
Druhou dlouhodobou výzvou, před níž teplárenské stojí, je modernizace a ekologizace tepláren, včetně postupného přechodu k čistším palivům a úplnému odklonu od uhlí. Novou prioritou, kterou teplárenské společnosti aktuálně řeší, je energetická soběstačnost, která se dostává do popředí v souvislosti s válkou na Ukrajině a s tím souvisejícího odklonu od dodávek ruského plynu. Cíl odchodu tepláren od uhlí nadále zůstává v platnosti, cesty k němu ale mohou být vzhledem k vývoji války na Ukrajině odlišné, dodává Martin Hájek. - Tolik z citace.
Teplárenské sdružení České republiky očekávalo koncem roku 2021 největší meziroční zdražení tepla za posledních třináct let. Předpokládalo, že růst cen může být dvouciferný. Za vytápění bytu si domácnosti připlatí i několik tisíc korun. Důvod vidí ve zdražování paliv a emisních povolenek. Největší nárůst ceny tepla čeká teplárny využívající zemní plyn. Významně menší, ale stále výrazný bude nárůst ceny tepla vyrobeného z uhlí, u něhož se zásadně projeví nárůst ceny povolenek, a v případě černého uhlí také cena samotného paliva. O energetice se lze mnoho dozvědět na webu oEnergetice.cz, z něhož si dovoluji čerpat.
A nyní k tomu, jak se stavíme k černému uhlí. S ohledem na situaci na Ukrajině dochází k opětovnému využívání černého uhlí. Například Elektrárna Dětmarovice na Karvinsku bude využívat uhlí déle, než se předpokládalo. Skupina ČEZ, která elektrárnu provozuje, tam původně chtěla tři uhelné bloky o celkovém výkonu 600 megawattů odstavit nejpozději po topné sezóně na jaře roku 2023. Vzhledem k situaci na energetických trzích ale jejich provoz prodlouží. Na dotaz ČTK toto sdělil mluvčí skupiny ČEZ Vladislav Sobol.
Česko a další země Evropské unie se v poslední době potýkají s rostoucími cenami energií. Situace se ještě zhoršila po ruské invazi na Ukrajinu zahájené 24. února. Zástupci OKD a Ministerstva financí minulý týden novinářům řekli, že těžba uhlí na Karvinsku potrvá déle, než se předpokládalo. Schválilo to podle nich představenstvo OKD. V loňském roce elektrárna vyrobila přes 1,2 terawatthodiny elektřiny a téměř 780 000 gigajoulů tepla. Do elektrárny bylo dodáno více než 410 000 tun uhlí, z toho necelá polovina pocházela z OKD. Například před pěti lety přesáhly dodávky uhlí 1,2 milionu tun, z OKD to bylo skoro 80 %. Přípravy na vybudování nízkoemisních teplárenských zdrojů, které do budoucna zajistí dodávky tepla pro Bohumín a Orlovou, v Dětmarovicích podle mluvčího pokračují. Chystají se například kogenerační jednotky a kotel na spalování biomasy. Do budoucna je ve hře například fotovoltaická elektrárna. Tepelná elektrárna Dětmarovice je v provozu od roku 1975, s výkonem 800 megawattů byla nejvýkonnější elektrárnou spalující černé uhlí v Česku. Kromě dodávky elektřiny do sítě zajišťuje teplo a teplou vodu pro přibližně 38 000 obyvatel Orlové a Bohumína. V elektrárně pracuje téměř 200 lidí.
Právě bydlím v této oblasti a pracovala jsem víc než patnáct let v Orlové, proto jsem si dovolila upozornit na to, že přece jenom budeme muset využívat černé uhlí.
A nyní se vrátím přímo k tomuto návrhu. Vraťme se pro mnoho lidí k jednodušší rétorice. Teplo potřebujeme a předložená novela doplňuje výrobce, dovozce a dodavatele paliv z biomasy jako povinné osoby pro dokládání plnění kritérií udržitelnosti, protože bez jejich dokladu nemá výrobce energie, jenž palivo z biomasy od nich používá, případně výrobce biometanu, jak plnění kritérií udržitelnosti sám doložit. Ano, tento zákon potřebujeme a já děkuji všem kolegům napříč politickými stranami za jeho předložení.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. A další přihlášený do obecné rozpravy je paní poslankyně Dostálová. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji. Já už jsem avizovala, že v rámci tohoto bodu bych se hrozně ráda tady zabývala i tím, co vlastně způsobuje zvýšení cen energií, a to je růst stavebního materiálu a stavebních prací. Já myslím, že se s tím setkáváte určitě všichni ve svém okolí, protože stavební materiály v uplynulých měsících podražily o desítky i stovky procent, a je to tedy důsledek inflace a zejména stoupajících cen energií jakožto základního vstupu do nákladů výrobků a služeb.
Problémy se týkají hlavně těch dodavatelů, kteří jsou vázáni pevnými kontrakty. Tím na sebe dodavatelé přebírají riziko za vývoj cen materiálů. Nicméně případný krach dodavatele, a tím pádem nedokončení zakázek nakonec může být pro zadavatele dražší. Zejména u starostů a u obcí toto vnímáme teď velmi intenzivně, protože samozřejmě se jim stává, že už se hledají i cesty, jak se vyvinit ze smlouvy, to znamená, jak odejít z rozestavěné stavby. Potom ti starostové musí znovu soutěžit. Ministerstvo pro místní rozvoj spolu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže připravilo pro zadavatele veřejných zakázek metodické materiály a postupy, které jsou dostupné na portálu k veřejným zakázkám. Zadavatelé tak mají nástroj, s jehož pomocí mohou reagovat na zvýšení cen ve stavebních zakázkách, a to jak v případě zadávací dokumentace, tak už u uzavřených smluv.
Asi se shodneme na tom, že není dobré, aby ceny materiálů rostly takovým tempem jako doposud. Ohrožujeme tím nejen celý průmysl, ale i bytovou výstavbu či výstavbu občanské vybavenosti. Půldruhého roku vysokého růstu světových cen se už přelilo do rostoucí inflace, ve které se projevuje vždy až se zpožděním. Růst cen energií bude působit i na světovou investiční aktivitu, která se kvůli drahým energiím částečně odloží.
Ceny klíčových stavebních materiálů i nadále rostou. Vidíme to nejen podle uveřejňovaných cenových indexů stavebních materiálů, které sestavuje firma RTS, ale i v projektové praxi. Například ceny plochých hliníkových výrobků jsou na dvojnásobku loňských cen, betonářská ocelová výztuž podražila a od loňského léta stagnuje na cenách vyšších o téměř 80 %. Cihlářské pálené zdivo je o 30 % vyšší, OSB desky se prodávají až za trojnásobek předchozích cen a jsou dražší již o 70 %. Aktuálně se řeší nárůst cen energií, který byl v posledních měsících skutečně dramatický. Zároveň je nutno si také připomenout, že evropské ceny stavebních materiálů může zvýšit připravovaná stavební horečka projektů spojených s Green Dealem Evropské unie nebo s nyní očekávatelným budováním dalších kapacit pro odstranění závislosti Evropy na ruském plynu. V krátkém období bude jejich výstavba spojena se zvýšenou evropskou poptávkou po stavebních materiálech. Bude nyní záležet, jak konkrétně Evropa zareaguje. Odložení samotného Green Dealu by snížilo tlak na růst cen stavebních materiálů, které stavebnictví sdílí zejména s průmyslem.
Stavebnictví nyní může čekat přerušování či zastavování výstavby u některých projektů. Například společnost RAVAK dle slov své tiskové mluvčí již zaregistrovala, že někteří investoři v důsledku vývoje cen přehodnocují své investiční záměry. Podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví ale bude mít vliv na zastavování či přerušování výstavby zejména nedostupnost pracovníků. Jejich úbytek je cítit již nyní a jejich dlouhodobější náhrada bude velmi náročná.
Zároveň významně podražil třetí faktor výkonu stavebnictví, tedy financování. Stavebnictví má jeden z nejdelších procesů výroby ze všech oborů, a tím pádem cena času, tedy úroková míra, na něj dopadá ještě naléhavěji než na zbytek ekonomiky. Z toho důvodu můžeme čekat nikoliv zastavování, ale třeba dočasné přerušení výstavby a s tím, jak investiční projekty mohou měnit investory, kteří budou schopni lépe vyřešit otázku financování. ***
