(11.50 hodin)
(pokračuje Karel Havlíček)
Ano, co chvíli vláda přijde s nějakým opatřením. Ta poslední skloňovaná jsou třináct opatření ministra průmyslu Jozefa Síkely, jak ta jitrnice, co ji ještě nikdo neviděl. Jedno se uvedlo v život, to je ta záruka za ty, kteří jsou v energetických problémech ve smyslu firem, zatím ještě o ni neprojevil vůbec nikdo zájem. Případně toliko diskutovaný bod čtyřsettisícové podpory v eurech pro podnikatele, který se tajemně otevřel na konci března, takže podnikatelé zpozorněli. Zdálo se mi to docela rozumné, protože to je mj. i doporučení Evropské komise. Od 30. března se neudálo nic. Tajemné naznačování, tajná jednání a výsledek je takový, že jediná energetická podpora, kterou firmy zatím dostaly - stále říkám slovíčko zatím, protože tajně doufám, že se z těch třinácti tajemných opatření alespoň nějaké dostane na světlo boží - tak jediné byla ta nešťastná záruka, která možná nebyla myšlena špatně, ale výsledek je bohužel tristní. Ani jedna žádost. A to máme v České republice 1,5 milionu firem. Neumím teď odhadnout, kolik firem je ve fatálních problémech nebo částečných problémech, ale prakticky zde není subjekt, který by se nepral s energetickou krizí.
Proč zde neřešíme skutečně obnovitelné zdroje energie a změnu tohoto zákona, který pomůže? Proč zde dneska diskutujeme, nebo budeme diskutovat, že v tomto zákoně jediné, co jsme připraveni změnit, je čestné prohlášení? Proč se nepřijme náš návrh na to, že se buď odpustí, anebo posunou poplatky za solární tunel z let 2009-2010? Až budeme u tohoto bodu, tak já to zde ještě otevřu a představím to, kdo za koho lobboval, jak se připravoval tento zákon a proč dneska platíme ročně, a teď beru jenom fotovoltaiku, protože se jinak bavíme o zákonu o obnovitelných zdrojích. Nechme biomasu, nechme vítr, nechme vodu. Tam bych řekl, že je to poměrně rozumná podpora. Ale jenom v té fotovoltaice to dělá 29 miliard korun ročně. O tom byla ta diskuse v rámci zákona, který za chvíli, nebo dnes, nebo zítra, nevím, jak se to protáhne, budeme diskutovat. 29 miliard korun ročně platí obyvatelé, platí firmy, platí stát přes svůj rozpočet. Celkem je to 45 miliard. Ale znovu říkám, bavím se jenom o té fotovoltaice. To je důsledek roku 2006 - 2010. I to bych vzal, kdyby nám to pomáhalo. Jaká je ale výroba z těchto zdrojů? Necelá 3 % pod rozlišovací schopnost. A namísto abychom se omluvili lidem, abychom jim řekli, že zde nastala chyba, že to tenkrát prolobbovaný Parlament schválil, že to tenkrát vláda před sebou sunula a posouvala, až nakonec nás to bude stát v součtu 600 miliard korun, a abychom řekli ano, udělala se chyba, tak v těchto okamžicích možná v průběhu jednoho roku nebo dvou let odložíme tu platbu a ti, kteří inkasují, což jsou solární investoři - záměrně neříkám slovo solární baroni, protože mezi nimi je obrovské množství těch, kteří pouze byli v pravou chvíli na správném místě, chyba byla u vlády, chyba byla u Parlamentu - tak aby se s nimi domluvilo to, že ta podpora, která má jít až do roku 2030, bude do roku 2031 nebo 2032, čili posunulo se to, a v mezidobí se jim daly ať už zaručené úvěry, nebo by se vymyslela jiná forma kompenzace, tak se neudělá nic. Anebo kdyby se to nechtělo odkládat, tak proč nevyužijeme mimořádný zisk společnosti ČEZ, který bude v roce 2022 zcela jednoznačně mimo jiné i v důsledku celosvětové energetické krize a který bude na úrovni, zatím se odhaduje, 38-42 miliard, ale není vyloučeno, že to bude ještě výrazně více, což bude skoro dvojnásobek toho, a to je ten pesimistický scénář, než bylo v roce 2021.
Proč férově neřekneme lidem: budeme mít vysoké zisky z ČEZu a tyto zisky překlopíme do podpory a za tu nemravnou platbu za obnovitelné zdroje, za tu chybu, za ten solární tunel, který tady máme a který se táhne z vlád 2006-2010, že to z toho zaplatíme? Nic z toho se neudělalo.
Proč nejdeme cestou přes obnovitelné zdroje, jako to udělali v Německu, kde to snížili na polovičku? Ano, nedali to na nulu, ale taky mimo jiné proto, že tam neměli solární tunel. Tam totiž snižovali regulérní podporu. Ten paradox, který tady je, je v tom, že my nejenom že nesnížíme, ale ještě necháváme, a dokonce zde byla diskuse, vzpomínám si na to, na podzim 2021, kdy většina stran pětikoalice dokonce chtěla zvýšit ještě podporu solárním investorům. Vzpomínáte si na tu míru ziskovosti, kterou jsme navrhli 6,3 %? Vzpomínáte si, jak jste navrhovali 9,5 %? Jak jsme nakonec po velké diskuzi v Senátu to uhráli alespoň na remízu, že jsme řekli, bude to tedy 8,4 až 10,6? To je ta ziskovost. Solární vláda, jinak to říct neumím. To je to, co vás zajímá v tuto chvíli. Ne to, jak to dopadne na firmy, ne to, jak to dopadne na obyvatele.
Proč se zde nediskutuje energetická podpora náročných oborů, nebo podpora energeticky náročných oborů. Proč neukážeme, o jaké firmy by se jednalo, které dnes platí x-násobně víc za plyn, x-násobně víc za elektrickou energii? Proč to necháváme všechno volně a řešíme všechno až na poslední chvíli? Až když bubnujeme na všechny bubny, až když bušíme na všechna vrata, až když vás média tlačí ke zdi, až když všechny svazy, asociace, profesní spolky a tak dále vyhrožují, pak přijdete s velkou pompou a řekneme, tak možná tedy něco uvolníme.
Proč neřešíme Modernizační fond? Já tomu rozumím, že co chvíli přijdete s tím, že řeknete: my chceme šetřit. Konečně každá vláda chce šetřit. Otázka je, jak se šetří v různých dobách. Když se podíváme na šetření, které jsme měli po těch vámi adorovaných vládách mezi lety 2009-2014, kdy minimálně tři roky už svítilo sluníčko, protože chápu, že rok 2008, 2009, 2010 to bylo náročné. Ani to vy nerespektujete, když teď bylo náročné období. Ale to my respektujeme. Tak mezi lety 2009-2014 je saldo součtu státního dluhu, respektive státního rozpočtu, abych byl přesný, více než 600 miliard korun. Tři roky z toho bylo normální běžné růstové období. Ale pochopil bych to, že řeknete: my chceme šetřit.
Nechápu, proč se tady nepracuje daleko lépe s Modernizačním fondem, což jsou zdroje, které budou navíc. Já uznávám jednu věc. Nebudou hned. Nebudou zítra, nebudou pozítří, bude to sem v uvozovkách kapat každý rok až někdy do roku 2027. Ale zatímco my jsme předpokládali chybně, že to bude 150 miliard korun, a chybně bylo proto, že jsme netušili, jak vystřelí ceny emisních povolenek v důsledku Green Dealu, ke kterému se vaše vláda postavila tak, že řekla, že to je úžasná příležitost, místo aby se řešilo, jak se ty dopady sníží, emisní povolenky se vůbec neřeší, ačkoli ještě před volbami jste říkali, jak je nutné to dělat, tak v důsledku vysokých cen emisních povolenek, což likviduje průmysl, tak jsme v situaci, že budeme mít ty příjmy možná 400, možná 500 miliard. Nechci teď střílet, ale bude to hodně. Záleží samozřejmě na tom, jak se emisní povolenky budou vyvíjet, jejich cena. Ale v každém případě to bude víc než 150 miliard.
Proč nevezmeme přebytek z tohoto a proč s ním nepracujeme ve smyslu podpory? Protože rozumím tomu, že jádro těchto zdrojů, dejme tomu těch 150 miliard, se vždycky počítalo, že bude na podporu energetiky. To je správné a nebylo by asi vhodné a správné to utratit, ale vzít tyto zdroje, které byly původně určeny na podporu energetiky, moderní energetiky, ty tam ponechat, ale to, co bude navíc, a bude to navíc, tak to využívat, neříkám naráz, ale postupně, na snížení dopadu cen energií. Přece všichni víme, že to má protiinflační charakter. Ano, beru argument, že to jednou skončí, a co poté? To je otázka, jestli snížit DPH, jestli jet přes ty obnovitelné zdroje, jestli to neposkytnout jinou formou příspěvku, jako třeba Rakousko, jako třeba Francie. Ano, možná to bude trvat rok, možná dva roky, ta podpora. Ale za tu dobu si tu aspoň nezlikvidujeme hospodářství. Proč to umí udělat ve většině zemí a proč my nikoli? Proč tady dnes nediskutujeme, jak budeme nakládat s desítkami miliard, ať mě nikdo nechytí za slovo, ročně, které půjdou do Modernizačního fondu? ***
