(12.30 hodin)
(pokračuje Jiří Mašek)

V dalších materiálech se to příliš nezlepšilo a poslední manažerský plán s tím dashboardem a s možností se orientovat v tabulkách má zásadní chyby. Třeba jenom ve zdravotnictví tam počítá s nesmyslnými počty kapacit pediatrů, praktiků a podobně, čili to není materiál, o který by se dalo opřít. Udělaly se tam veliké chyby a my jsme vyzývali k tomu, aby ministerstvo od začátku přistoupilo k tomu, aby se registrace dělala velmi důkladně a aby byla dokonalá registrace. (Předsedající: Čas, pane poslanče!) A to se nestalo a teď sklízíme ty plody. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas, děkuji pěkně. Další k faktické poznámce pan Okamura Hayato, nicméně avizuji, že ve 12.30 budu... Tak 12.30 nastalo, musím přerušit projednávání tohoto bodu a vrátit se k pevně zařazenému bodu číslo 77, což je

 

77.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon
/sněmovní tisk 137/ - třetí čtení

Tento bod jsme přerušili ve chvíli, kdy hovořila paní poslankyně Dostálová, já nejprve poprosím, aby si ke zpravodajskému stolku sedl navrhovatel i zpravodaj tohoto zákona, a budeme pokračovat v jeho projednávání.

Zeptám se paní poslankyně Dostálové, která byla přerušena podle mě během faktické poznámky, jestli ji chce dokončit, nebo nechce? Vzdává se toho. Čili další faktické poznámky tady byly ze strany pana poslance Jakoba. Pan poslanec Jakob byl v pořadí přihlášen k faktické poznámce. Chce ji využít? Nechce. Dále to byl pan poslanec Letocha - také ne. Pan ministr Rakušan - nikoliv. Pan poslanec Brázdil s faktickou poznámkou ke stavebnímu zákonu - ne. Paní předsedkyně Schillerová rovněž byla přihlášena k faktické poznámce během projednávání stavebního zákona - také nevyužije faktické poznámky.

Tím jsme se s faktickými poznámkami vypořádali, vracíme se do obecné rozpravy, do které je přihlášen pan poslanec Hrnčíř - pan poslanec Hrnčíř není přítomen. Další pan poslanec Kukla do obecné rozpravy. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kukla: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Dámy a pánové, já to tady nechci obstruovat, ale chci tady říct pár věcí ze své praxe z regionu k novele stavebního zákona. Budu určitě krátký a všichni mi za to ke konci poděkujete.

Když se podíváme na novelu stavebního zákona, myslím si, že ten cíl, který tady před x lety byl, byl jasný. My jsme chtěli přijít s něčím novým, to znamená, zrychlit stavební řízení, zlepšit ho a zkvalitnit, protože když se podíváme do dnešní praxe, vidíme, jak to funguje. Stavební povolení bývají dlouhá, jsou tam průtahy, čeká se x let. A když už jsme měli konečně naději, že se to zlepší, víme, že proběhla velká politická diskuse, projednávalo se to jak na úrovni parlamentu, tak na úrovni krajů, obcí a došlo se k nějaké shodě po dlouhé době. No a teď, když už jsme viděli naději, přichází nová vláda s novelou a odsouvá to, co jsem tady říkal na začátku, aby se to zrychlilo, zkvalitnilo a zlepšilo. Když se podíváme do praxe, vidíme, že třeba v Havlíčkově Brodě se staví obchvat asi za 1,6 miliardy, staví ho Ředitelství silnic a dálnic. Ten obchvat je rozestavěný, jsou tam proinvestovány stovky milionů a v tuto chvíli ten obchvat nemá stavební povolení, správní soud ho zamítl. To je právě, jak mluvím o tom, že by se to mělo zkvalitnit.

Když se podíváme, co říkají odborníci, tak ti říkají: Novela ano, ale co má řešit novela? Novela má něco zlepšovat a reagovat na aktuální stav. Já si myslím, že tato novela na nic nereaguje, ba naopak odsouvá to, na co všichni čekali. Problém je, když se podíváme, co píší a co říkají odborníci: Územní plánování se musí zlepšit, vyzývají zástupci měst. Jednou z výrazných brzd rychlejšího stavebního rozvoje je podle zástupců velkých měst komplikované územní plánování. Podle Ondřeje Boháče z Institutu plánování a rozvoje je tento problém obzvláště palčivý právě u největších měst nad 100 000 obyvatel. Největší komplikací projektu je jeho umístění do daného území. Vy potřebujete udělat projekt a společenskou dohodu, že projekt má nějakou výšku, nějaký objem a využití. to je nejkomplikovanější vždycky v daném území. Problém přitom nenastává u malých obcí, proto možná navenek vypadá, že s tím problém není, ale problém s tím je. Jak jsem již zmínil, je to problém právě u největších měst, jako je Praha, Brno, Ostrava, Liberec. Tam je právě extrémní problém, který odsouvá dostupné bydlení. Současný stav územního plánování označil Boháč za nejsložitější a nejméně pochopitelný nástroj v Evropě, který by zasloužil změnu. Dokonce ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš potřebu změn připustil, zároveň však upozornil, že v chystané novele stavebního zákona na ni nejspíš nepřijde řada. "Myslím, že v novele stavebního zákona - možná ne v této, ale v budoucí - bychom se měli rolí územních plánů zabývat," řekl tenkrát na summitu. Tento přístup však zástupci měst vůbec nepovažují za dostatečný. Podle Boháče má vláda totiž šanci na jednu novelu během daného volebního období, více se nejspíš stihnout nedá. Je chyba to nevidět. "Stát říká velkým městům, že územní plánování je potřebné, ale později. Dokud toto bude trvat, neposuneme se dál," shrnul tenkrát Boháč.

Kritická byla i náměstkyně ostravského primátora Zuzana Bajgárová: "My jsme tu debatu zahajovali před třemi lety a za tu dobu pořád slyšíme jen: Teď na to není čas, pojďme to řešit někdy v budoucnu. A za tři roky se nic nového nestalo," shrnula. Michal Sedláček, ředitel KAM Brno, považuje za chybu, že se při přípravě stavebního zákona kladl příliš velký důraz na rychlost stavebního povolení a na územní plány se pozapomnělo. Územnímu plánu nikdo nerozumí, a tak se ocitl na vedlejší koleji. Přitom lidé si neuvědomují, že to má na rozvoj města stejný dopad jako stavební povolení. Brno je příkladem, že je něco špatně. V Brně mají územní plán z roku 1994, na novém začali pracovat v roce 2002 a nikdy je nenapadlo, že to bude trvat dvacet let. Plánovači největších českých měst proto vyzvali poslance k co nejrychlejší změně právě tohoto zákona. Ten dnes městům zamezuje tvořit územní plány podle vlastních potřeb nebo mít vlastní stavební předpisy.

Proto bych chtěl z tohoto místa vyzvat, že v tuto chvíli není třeba dělat novelu, kterou předložila vládní pětikoalice, ale v případě potřeby je třeba se zabývat územními plány. Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, to byl pan poslanec Kukla, a nyní už vidím pana poslance Hrnčíře, tak ho poprosím, aby se ujal slova. Jsme v obecné rozpravě. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP